Počkejte prosím chvíli...
stdClass Object
(
    [nazev] => Ústav technologie vody a prostředí
    [adresa_url] => 
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => 
    [jazyk] => 
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 1
    [obrazek] => 
    [ga_force] => 
    [cookie_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
    [ga_account] => UA-10822215-3
    [ga_domain] => 
    [ga4_account] => G-VKDBFLKL51
    [gtm_id] => 
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => 0003~~C8_ILEkFAA.png
    [pozadi2] => 
    [pozadi3] => 
    [pozadi4] => 
    [pozadi5] => 
    [robots] => 
    [htmlheaders] => 
    [newurl_domain] => 'tvp.vscht.cz'
    [newurl_jazyk] => 'cs'
    [newurl_akce] => '[cs]'
    [newurl_iduzel] => 
    [newurl_path] => 8548/4168/1410
    [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
    [iduzel] => 1410
    [platne_od] => 31.10.2023 17:07:00
    [zmeneno_cas] => 31.10.2023 17:07:30.290053
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
    [canonical_url] => 
    [idvazba] => 1719
    [cms_time] => 1711642993
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [logo] => 
            [aktualizovano] => Aktualizováno
            [autor] => Autor
            [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚstav technologie vody a prostředí 
            [more_info] => více informací
            [top_search_placeholder] => hledat...
            [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/utvpvscht/
            [social_fb_title] => Facebook ústavu
            [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/uctwater
            [social_tw_title] => Twitter ústavu
            [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
            [social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha
            [paticka_budova_a_nadpis] =>  BUDOVA A
            [paticka_budova_a_popis] => Rektorát, oddělení komunikace, pedagogické oddělení, děkanát FCHT, centrum informačních služeb
            [paticka_budova_b_nadpis] =>  BUDOVA B
            [paticka_budova_b_popis] => Věda a výzkum, děkanát FTOP, děkanát FPBT, děkanát FCHI, výpočetní centrum, zahraniční oddělení, kvestor
            [paticka_budova_c_nadpis] =>  BUDOVA C
            [paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, praktický lékař, katedra ekonomiky a managementu, ústav matematiky
            [paticka_budova_1_nadpis] =>  NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
            [paticka_budova_1_popis] =>  
            [paticka_budova_2_nadpis] =>  STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
            [paticka_budova_2_popis] =>  
            [paticka_adresa] =>  VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:Jan.Bartacek@vscht.cz [logo_href] => / [google_search] => 001523547858480163194:fu_bhgn2a5e [adresa_url] => [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [navaznosti] => Navazující studium v oborech [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [dokumenty_kod] => Kód [dokumenty_nazev] => Název [dokumenty_platne_od] => Platné od [dokumenty_platne_do] => Platné do [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky na daný rok [stahnout] => stáhnout [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [paticka_mapa_alt] => [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma studia [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [den_kratky_3] => st [den_kratky_5] => pá [den_kratky_0] => ne [den_kratky_4] => čt [den_kratky_2] => út [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [den_kratky_6] => so [den_kratky_1] => po [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [paticka_mapa_odkaz] => [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [preloader] => Počkejte prosím chvíli... [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google [social_li_odkaz] => [social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vodavscht/ [social_in_title] => Instagram ústavu [novinka_publikovano] => Publikovano: [novinka_datum_konani] => Datum konani: ) [poduzel] => stdClass Object ( [1947] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [2263] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie vody a prostředí [seo_title] => Ústav technologie vody a prostředí [seo_desc] => Ústav technologie vody a prostředí [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 2263 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [2270] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie vody a prostředí [seo_title] => O ústavu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 2270 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /o-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3732] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 3732 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3733] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Ústav technologie vody a prostředí se podílí na výzkumných projektech ve všech oblastech technologie vody. Naši pracovníci pravidelně publikují v odborných časopisech a na konferencích. Z hlediska výzkumu je zásadní práce našich doktorandů a do výzkumu jsou rovněž aktivně zapojeni studenti magisterského a bakalářského studia v rámci svých diplomových prací, případně ve svém volném čase během studia. Jejich práci je možné shlédnout při každoroční soutěži SVOČ.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 3733 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3734] => stdClass Object ( [nazev] => Spolupráce [seo_title] => Spoluprace [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

[iduzel] => 3734 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /spoluprace [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [10764] => stdClass Object ( [nazev] => Život na ústavu [seo_title] => Život na ústavu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 10764 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /zivot-na-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3735] => stdClass Object ( [nazev] => Kontakt [seo_title] => Kontakt [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 

Fakulta technologie ochrany prostředí
Ústav technologie vody a prostředí
Technická 5   
166 28 Praha 6 - Dejvice

Budova B, I.p., č. dveří 116

[ikona] => info [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

 

Kontakty

Vedoucí ústavu:

Bartáček Jan, prof. Ing., Ph.D.

Tajemník ústavu:

Bindzar Jan, Ing., Ph.D.

Hospodář ústavu:

Sýkora Vladimír, doc. Ing., CSc.

Knihovník ústavu:

Šmejkalová Pavla, Dr. Ing.

Sekretářka ústavu:

Vymětalová Andrea

[urlnadstranka] => [iduzel] => 3735 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /kontakt [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [61193] => stdClass Object ( [nazev] => Studuj VODU [seo_title] => Studuj VODU [seo_desc] => studuj VODU [autor] => Lucie Pokorná [autor_email] => krayzell@vscht.cz [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 61193 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studujVODU [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [20363] => stdClass Object ( [nazev] => Mapa stránek [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 20363 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/mapa-stranek [skupina_www] => Array ( ) [url] => /mapa-stranek [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen (chyba 403) [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena (chyba 404) [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Chyba 404

Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 1947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1777] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [1942] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1942 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1943] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1943 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1944] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1944 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 1777 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Jedoucí výzkumné granty a projekty
    [seo_title] => Projekty
    [seo_desc] => 
    [autor] => 
    [autor_email] => 
    [perex] => 
    [ikona] => 
    [obrazek] => 
    [ogobrazek] => 
    [pozadi] => 
    [obsah] => 
Název Poskytovatel Číslo Od Do Kontaktní osoba

Ochrana obyvatelstva a zasahujících složek IZS ČR před emisemi z požárů lithiových akumulátorů

MV SECTECH

VB02000068

2023 2026 L.Pokorná, J.Bondzar

Využití biodegradabilních polyurethanových pěn pro intenzifikaci nitrifikace na čistírnách odpadních vod

TAČR

SS06020070

2023 2025 J. Říhová-Ambrožová

Digitální dvojče technologických celků recyklace vody

TAČR

FW06010567


2023 2025 P.Dolejš
Digitální dvojče čistírny odpadních vod pro simulace provozních optimalizací v reálném měřítku a čase TAČR FW04020040 2022 2024 P. Dolejš

Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda)

TAČR SS02030027  2020 2026 J. Bindzar, J. Wanner

Používání chytrých řešení ve vodním hospodářství

H2020 Wider Uptake 2020 2024 J. Wanner, M. Pečenka, I. Růžičková

Přehled hotových projektů

[submenuno] => [urlnadstranka] => [newurl_domain] => 'tvp.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/veda-a-vyzkum/projekty' [newurl_iduzel] => 18494 [newurl_path] => 8548/4168/1410/1947/3733/18494 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 18494 [platne_od] => 29.01.2024 16:38:00 [zmeneno_cas] => 29.01.2024 16:41:48.609082 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lucie Pokorná [canonical_url] => [idvazba] => 23066 [cms_time] => 1711641577 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [69689] => stdClass Object ( [nazev] => Hotové projekty [seo_title] => Hotové projekty [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>
Název Poskytovatel Číslo Od Do Kontaktní osoba
TWIN SKIN - Digitální dvojče úpravny vody pro efektivní řízení rizik kritické vodárenské infrastruktury Ministerstvo vnitra ČR VB01000006 2022 2023 P. Dolejš
Technologie pro odstranění antibiotické resistence z čistírenských kalů aplikovaných v zemědělství TAČR SS01020112 2020 2023 J. Bartáček

Využití cloud-computingu a prediktivní analýzy odpadní vody za účelem snížení emisí do vodního ekosystému

TAČR SS01020210 2020 2023 J. Bartáček, P. Dolejš

Biomethanizace oxidu uhličitého na biomethan s využitím vodíku

TAČR TK01030051 2018 2023 D. Pokorná, J. Zábranská
Unikátní ladderánové fosfolipidy v bakteriích anammox: potenciální cenný produkt z odpadních vod GAČR   2020 2022 V. Kouba
Kombinace pokročilých oxidačních procesů (AOP) a membránové separace pro čištění průmyslových odpadních vod (POV) TAČR FW01010142 2020 2022 J. Bindzar
shAMRock - šoková antimikrobiální rezistence Norské fondy shAMRock 2020 2020 A. Milobedzka
Research platform on antibiotic resistance spread through wastewater treatment plants H2020 REPARES 2019 2022 J. Bartáček, D. Vejmelkova, P. Jenicek, A. Milobedzka, L. Pokorna

Vývoj technologie pro eliminaci vnosu mikropolutantů a genů rezistence na antibiotika do životního prostředí a lidského organismu

TAČR TJ02000139 2019 2021 D. Vejmelková, V. Kouba, P. Šmejkalová, I. Karpíšek, T. Pacholská, S. Gajdoš
Nanotechnologie pro snížení zatížení ekosystémů fosforem TAČR TH04030202 2019 2021 J. Wanner, M. Pečenka, I. Růžičková

Biomethanizace oxidu uhličitého na biomethan s využitím vodíku

TAČR TK01030051 2018 2023 D. Pokorná, J. Zábranská
Modulární technologie pro oddělené čištění šedé vody TAČR TH03030408 2018 2020 J. Bartáček
Fyziologická reakce mikroorganismů anammox na studené šoky: 2017 - 2019  GAČR 17-25781S 2017 2019 V. Kouba, J. Bartáček
Sustainable Product, Energy and Resource Recovery from Wastewater The Marie Skłodowska-Curie Action - European joint doctorate Super-W 2016 2020 J. Bartáček
Recyklace odpadních vod pro využití ve vodním hospodářství měst budoucnosti  TAČR  TH03030080  2018 2020 J. Wanner. I. Ruzickova, M. Pecenka
Increased renewable energy and energy efficiency by integrating, combining and empowering urban wastewater and organic waste management systems  EU - INTERREG  REEF 2W  2017 2020  P. Jeníček 
Zlepšování kvality stabilizovaných kalů metodou postaerace TAČR TJ01000138 2018 2019 P. Jeníček
Vývoj integrované technologie pro čištění a recyklaci vod v prádelenských provozech TAČR TJ01000144 2018 2019  V. Janda
Biologická produkce methanolu z odpadního methanu  TAČR TA04020951 2015 2017 J. Bartáček
Recyklace energie ze splaškových odpadních vod v anaerobních membránových reaktorech v prostředí střední Evropy  TAČR TH01021100 2015 2017 J. Bartáček
Společná laboratoř pro výzkum nových procesů a technologií úpravy vlastností vody  MŠMT CSM12 2015 2015 V. Janda
Inovativní způsob čištění odpadních vod se zaměřením na zisk nutrientů v čisté formě  TAČR TA04020217 2014 2017 J. Wanner,
M. Pečenka,
I. Růžičková
Komplexní přístup k řešení snižování znečištění reaktivními formami fosforu a dusíku v hydrologicky vymezené části povodí vodárenské nádrže Švihov  TAČR TA04021421 2014 2017 J. Wanner,
M. Pečenka,
I. Růžičková
Využití modelovacího protokolu pro optimalizaci procesu na čistírnách odpadních vod a energetických úspor na nich  TAČR TA03021160 2013 2015 J. Wanner,
M. Pečenka
Využití biomembránových procesů pro odstraňování sulfanu z bioplynu pomocí biochemické oxidace  TAČR TA03021413 2013 2015 P. Jeníček
Kontejnerová technologie pro čištění průmyslových odpadních vod  MPO ČR FR-TI4/254 2012 2015 J.  Wanner
Nové materiály a technologie pro konzervaci materiálů památkových objektů a preventivní památkovou péči NAKI   2011 2015 J. Říhová Ambrožová
Komplexní biotechnologie pro spojené odstraňování sulfanu z bioplynu a nutrientů z odpadních vod na čistírnách odpadních vod, bioplynových stanicích a podobných technologických celcích TAČR TA01020798  2011 2014 D. Pokorná
Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů TAČR TA01020592  2011 2014 J. Říhová Ambrožová
Vývoj odsiřovacího biofiltru pro čištění bioplynu, doba řešení  MPO ČR FR-TI1/327 2009 2013 J.  Zábranská
Studium chemických a biologických procesů pro ochranu životního prostředí MŠMT ČR MSM 6046137308 2007 2013 P. Jeníček
Biofilms in Bioreactors for Advanced Nitrogen Removal from Wastewater European Comission ERG-2010-268417 2010 2013 J. Bartáček
Zvýšení produkce bioplynu z rostlinné biomasy použitím anaerobních hub NAZV MZe ČR QI92A286 2009 2012 M. Dohányos
Účinky výbojového plazmatu na chemické a biologické znečištění ve vodě GAČR IAAX00430802 2008 2012 J. Říhová Ambrožová
Stanovení a biologická rozložitelnost látek nebezpečných pro životní prostředí v hydrosféře GAČR 203/09/1349 2009 2011 V. Sýkora
Suchá fermentace biomasy a tříděného biodegradabilního odpadu s energetickým vyžitím bioplynu k výrobě elektrické energie MPO ČR FI-IM5/183  2008 2010 J. Zábranská
 Inteligentně strukturované mesoporézní vrstvy TiO2 antibakteriálními a řízeně proměnnými smáčecími vlastnostmi GAČR 104-08-0435 2008 2010 J. Říhová Ambrožová
Bioavailability of Heavy Metals in Anaerobic Granular Sludge European Comission MEIF-CT-2006-041896 2008 2010 J. Bartáček
Intenzifikace produkce bioplynu MŽP ČR SP/3g4/129/07 2007 2009 M. Dohányos
Vedení Evropské asociace pro vodu (EWA) a organizace přenosu a výměny informací a znalostí MŠMT ČR INGO LA279 2006 2009 J. Wanner
Reduction, modification and valorization of sludge European Comission FP6-018525 2006 2009 P. Jeníček
Výzkumné centrum pro nanopovrchové inženýrství    1M4531477201  2005 2009 J. Říhová Ambrožová
Automatizovaná linka pro autotermní aerobní hygienizaci a stabilizaci kalů (ATAD) z komunálních čistíren odpadních vod – výzkum, vývoj, výroba a odzkoušení prototypu a návrh provozního zařízení MPO  1H-PK2/42 2005 2009 M. Pečenka
Výzkum a vývoj systému dezintegrace vláknitých struktur v aktivovaném kalu MPO  FT –TA2/066 2005 2009 I. Růžičková
Výzkum řešení degradace jakosti pitné vody při její akumulaci NAZV MZe ČR  1G58052  2005 2008 J. Říhová Ambrožová
Centrum technického celoživotního vzdělávání při VŠCHT Praha, Mikrobiologie základních systémů.   CZ.04.3.07/ 3.2.01.3/3220 2006 2008 J. Říhová Ambrožová
Novel Biological Engineering Processes for Heavy Metal Removal and Recovery European Comission MEXT-CT-2003-509567 2004 2008 J. Bartáček
Studium biologických přeměn sloučenin síry pro využití v technologiích ochrany prostředí GAČR  104/05/2501  2005 2007 J.  Zábranská
Anaerobní technologie pro zpracování odpadů s vysokými obsahy proteinů GAČR  104/05/0798  2005 2007 J.  Zábranská
Ekologicky šetrná inhibice množení patogenních bakterií a řas v cirkulačních chladicích systémech jaderných elektráren a jiných podobných technologických zařízeních MPO  FT-TA/034 2004 2006 J. Říhová Ambrožová
Nitritace a denitritace jako prostředek k racionalizaci biologického odstraňování dusíku z odpadních vod GAČR  104/03/0408 2003 2005 P. Jeníček
Výzkum a využití reakce kovového železa s halogenovanými uhlovodíky ve vodě v environmentální chemii GAČR  203/03/0925 2003 2005 V. Janda
Biomethanizace směsných odpadů a rostlinné biomasy GAČR  104/03/0119 2003 2005 M. Dohányos
Rezistence ekologicky významných alkylfenylpolyethylenglykoletherových povrchově aktivních látek a jejich intermediátů ve vodním prostředí GAČR GA104/03/1550 2003 2005 P. Pitter
Odstraňování těžkých kovů z vod použitím netradičních pevných sorbentů  GAČR  203/03/0922 2003 2005 N. Strnadová
Integrovaný přístup při návrhu rekonstrukcí a modernizací ČOV NAZV MZe ČR QC 0244 2000 2004 I. Růžičková
Kombinovaný impulzní vysokonapěťový výboj pro čištění vody GAČR  202/02/1026 2002 2004 V. Janda
Studium biologických pěn na aktivačních čistírnách v ČR –charakterizace pěnotvorného potenciálu aktivovaného kalu a vliv detergentů GAČR 203/01/D016 2002 2004 I. Růžičková
Výzkum a vývoj technologií termální aerobní stabilizace organického odpadu pro průmyslové využití MPO FF-P/080 2002 2004 I. Růžičková
Studium chemicko-technologických procesů pro ochranu životního prostředí a zpracování paliv MŠMT ČR MSM 223200003 1999 2004 M. Dohányos
Minimalizace množství produkovaných čistírenských kalů NZVA MZe ČR QD 1069 2001 2004 M. Dohányos
Výzkum efektu úpravy vody na její jakost při prodlužujícím se zdržení v rozvodné síti NZVA MZe ČR QD 1003/2001 2001 2004 J. Říhová Ambrožová
Rekonstrukce a modernizace úpraven vod a vodovodů NZVA MZe ČR QD 1004/2001 2001 2004 J. Říhová Ambrožová
BDOC – nový parameter pro hodnocení biologické stability vody GAČR  203/02/0303 2002 2004 N. Strnadová
Biologická rozložitelnost látek ovlivňujících povrchové napětí vod GAČR 203/02/P011 2002 2004 J. Bindzar
Výzkum a vývoj technologií termální aerobní stabilizace organického odpadu pro průmyslové použití MPO  FF-P/080 2002 2004 M. Pečenka
Foam and scum in biological wastewater treatment MVV SRN   2001 2003 J. Wanner
Optimal wastewater management   COST 624 1999 2003 J. Wanner
Intenzifikace kalového hospodářství a možnosti potlačení pěnění na čistírnách odpadních vod pomocí radiační technologie GAČR 104/00/0867 2000 2002 P. Jeníček
Vedlejší produkty chlorace vody obsahující makromolekulární organické látky GAČR 203/00/1207 2000 2002 V. Janda
Knowledge and technology transfer in wastewater and waste from Germany to the Czech Republic, Hungary ana Poland DBU a ATV-DVWK SRN   2000 2002 J. Wanner
Využití počítačů ve výuce předmětu Hydrochemie MŠMT, FRVŠ F1 č. 0653 2001 2001 P. Pitter
Hygienizace čistírenských kalů NAZV MZe ČR EP9346 1999 2001 M. Dohányos
Biotechnological procedures for sustainable water management EU INCO COPERNICUS PL971185 1998 2001 J. Wanner
Odstraňování beryllia ze zdrojů pitné vody GAČR 203/99/1671 1999  2001 N. Strnadová
Generace chemicky aktivních látek elektrickými výboji ve vodě GAČR 202/99/0305 1999  2001 V. Janda
Využití poznatků z populační dynamiky aktivovaných kalů pro řešení provozních problémů systémů biologického odstraňování nutrientů NAZV MZe ČR  EP 9259 1999 2001 M. Pečenka
Chemická struktura a biodegradabilita komplexotvorných látek GAČR 203/97/0701 1997 1999 P. Pitter
Vyhodnocení technologií odstraňování nutrientů na čistírnách odpadních vod v České republice za účelem zpřesnění návrhových postupů a optimalizace provozu NAZV MZe ČR EP 7209  1997 1999 J. Wanner
Národní přehled výskytu vláknitých mikroorganismů v aktivačních čistírnách v ČR a výzkum a ověření opatření ke snížení jejich negativního dopadu na funkci ČOV NAZV MZe ČR EP 7210  1997 1999 J. Wanner
Kombinované odstraňování organických látek a nutrientů z odpadních vod anaerobně-aerobním čištěním GAČR 104/96/0449 1996 1998 P. Jeníček
Vývoj instrumentace a metodologie nadkritické tekutinné extrakce vodných medií pro stanovení organických polutantů GAČR 203/96/0617 1996 1998 V. Janda
Impulzní koronové výboje pro plazmochemickou likvidaci organických příměsí ve vzduchu a ve vodě GAČR 202/96/0746 1996 1998 V. Janda
Use of gene probes and microprobes in environment and medicine Körberova nadace   1995 1998 J. Wanner
Integrated wastewater management   COST 686 1993 1998 J. Wanner
Snižování zbytkového organického znečištění v odtocích biologických čistíren odpadních vod MVV SRN   1991 1998 J. Wanner
Supercritical fluid extraction methods and instrumentation development EU INCO COPERNICUS CIPA-CT94-0146 1995 1997 V. Janda
SFE PAH z vodných roztoků MŠMT ČR MŠ OK 063 1995 1997 V. Janda
Development of novel technological principles for ecotoxicological bioassays Ghent University FITA II 1995 1997 J. Říhová Ambrožová
Kombinovaná metoda iontové výměny a biologické denitrifikace GAČR 203/95/0058 1995 1997 N. Strnadová
Řízení separačních vlastností aktivovaných kalů v systémech biologického odstraňování nutrientů z odpadních vod  GAČR 206/94/1183 1994 1996 J. Wanner
Řízení bytnění a biologických pěn v aktivačních čistírnách s biologickým odstraňováním nutrientů EU ENVIRONMENT   1993 1996 J. Wanner
Aplikace Granových titrací v analytice vody MŠMT, FRVŠ   1996 1996 P. Pitter
Kombinované odstraňování organických látek a nutrientů z odpadních vod anaerobně-aerobním biologických čištěním GAČR 104/96/0449 1996 1996 P. Šmejkalová
Minimalizace produkce tuhé fáze při chemickém srážení těžkých kovů GAČR 203/94/117 1994 1994 N. Strnadová
Zavedení extrakce nadkritickou tekutinou do výuky Fond dynamického rozvoje vysokých škol č. 001 1994 1994 V. Janda
Testování biologické rozložitelnosti výrobků, metody, interpretace výsledků a návrh limitů MŽP GA/520/93 1993 1993 P. Pitter
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] => [urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 69689 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/hotove-projekty [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [75870] => stdClass Object ( [nazev] => FiLiB [seo_title] => FiLiB [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

FiLiB - Ochrana obyvatelstva a zasahujících složek IZS ČR před emisemi z požárů lithiových akumulátorů

[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Poskytovatel

Ministerstvo vnitra ČR

Program

VB – Program bezpečnostního výzkumu ČR 2021 – 2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH)

Trvání

01/2024 – 12/2026

Účastníci projektu

  • Dekonta, a.s. - hlavní řešitel projektu
  • VŠCHT Praha
  • TÚPO

 Řešitelé za VŠCHT


Anotace projektu

V současné době neexistuje v tuzemsku podrobná studie věnující se problematice požárů Li-Ion akumulátorů, postupu při jejich hašení s ohledem na vznikající toxické zplodiny (plynné i kapané) i následném zpracování hasebních vod s obsahem toxických kovů. Z dostupné literatury lze jen teoreticky předjímat jaké látky mohou být v emisích z požárů přítomny. Chybí však podrobnější vhled do problematiky zejména s ohledem na určení koncentrací toxických látek jak v dýmu při hoření, tak v hasebních vodách po uhašení požárů. Tato neznalost může potencionálně vést k ohrožení zdraví jedinců zasahujících složek IZS i okolního obyvatelstva. Z tohoto důvodu vidíme řešení této problematiky za velmi aktuální a celospolečensky významné.


Cíle projektu

Hlavními cíli projektu je identifikace látek v plynných a kapalných emisích s následnou tvorbou dvou certifikovaných metodik NmetS využitelných pro zásahové jednotky při požárech Li-Ion akumulátorů (elektromobilita, zařízení pro zpětný odběr baterií či recyklační střediska), nalezení vhodných technologií pro čištění hasebních vod, minimalizace rizik spojených s vlastní recyklací Li-Ion akumulátorů (bezpečné skladování, regenerace odpadních vod vzniklých v rámci recyklace Li-Ion akumulátorů) a tvorba přenosného osobního bateriově napájeného detektoru kyselých plynů jako je HCl či HF pro mobilní využití v terénu.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 75870 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/filib [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [74014] => stdClass Object ( [nazev] => Nitriplast [seo_title] => Nitriplast [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Využití biodegradabilních polyurethanových pěn pro intenzifikaci nitrifikace na čistírnách odpadních vod

 

Číslo projektu

SS06020070

Poskytovatel

TAČR

Program

Prostředí pro život PP 6

Trvání

04/2023 – 12/2025

Řešitelé za VŠCHT Praha

 

Účastníci projektu

  • ASIO TECH, spol. s r.o. - koordinátor
  • Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i.
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

 

Cílem projektu je vyvinout inovativní materiál na bázi polyuretanových pěn, který bude sloužit jako nosič nitrifikační biomasy v aktivačních čistírnách odpadních vod. Materiál nosiče bude biodegradabilní v horizontu měsíců, aby napomohl zlepšení účinnosti nitrifikace na čistírnách odpadních vod zejména v zimních měsících. Materiál bude předmětem funkčního vzorku a užitného vzoru a uplatnění v praxi bude verifikováno pomocí ověřené technologie. Ke konci projektu předpokládáme zlepšení účinnosti nitrifikace s využitím našeho inovativního materiálu okolo 30 - 50 % s ověřením produktu v praxi formou případové studie ve čtvrtprovozním a poloprovozním měřítku s kompletními technologickými bilancemi a analýzou návratnosti investice.

 ◳ Picture1 (png) → (originál)

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 74014 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/nitriplast [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [52903] => stdClass Object ( [nazev] => Kombinace pokročilých oxidačních procesů (AOP) a membránové separace pro čištění průmyslových odpadních vod (POV) [seo_title] => AOP + MBR [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Trvání:

2020-2022

Číslo/akronym:

FW01010142

Řešitelé za VŠCHT:

Partneři:

  • ENVI-PUR, s.r.o. (hlavní řešitel) 
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíl projektu:

Projekt je zacílen na posouzení různých pokročilých oxidačních procesů (AOPs) na čištění obtížně čistitelných průmyslových odpadních vod. Následně bude odpadní voda dočištěna pomocí membránového biologického reaktoru (MBR), který zaručuje vysokou kvalitu odtoku. Pro provedení laboratorních a provozních testů bude instalováno (osazeno) poloprovozního modelového zařízení s AOP a následným MBR na vybrané lokalitě. V projektu bude zhodnoceno několik AOPs založených na použití UV záření, ozonu a peroxidu vodíku. Při dlouhodobém provozu zařízení budou vyhodnocovány účinnost AOPs, účinnost biologického procesu, vývoj kvality permeátu, ekonomická a energetická bilance a využitelnost vyčištěné odpadní vody pro recyklaci.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 52903 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/aop-mbr [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [68521] => stdClass Object ( [nazev] => DIRE [seo_title] => DIRE [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Digitální dvojče technologických celků recyklace vody

 

Číslo projektu

FW06010567

Poskytovatel

TAČR

Program

1. veřejná soutěž programu MPO - TREND

Trvání

01/2023 – 12/2025

Rozpočet projektu

32 325 925 Kč

Řešitelé za VŠCHT Praha

 

Účastníci projektu

  • ASIO TECH, spol. s r.o. - koordinátor
  • VDT Technology, a.s.
  • Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
  • Státní zdravotní ústav
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

 

Cílem projektu je vyvinout a otestovat simulační nástroj pro monitoring a řízení recyklačních technologií pomocí digitálního dvojčete pro existující poloprovozní technologické celky recyklace vyčištěné komunální odpadní vody na ČOV Brno-Modřice. Inovace zahrnuje implementaci pokročilých senzorů, vytvoření digitálního dvojčete poloprovozních jednotek a tvorby variantních samoučících algoritmů pro vytvoření ustáleného stavu a simulaci dynamického chování. Korelací monitorovaných veličin dosáhneme tvorby soft senzorů pro monitoring znečištění a simulaci účinnosti recyklace, což umožní předpovídat a minimalizovat rizika pro aplikaci recyklované vody dle Nařízení EU 2020/741. Výstupem bude modul digitálního dvojčete integrovaný do komplexního řešení v oblasti recyklačních technologií.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 68521 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/dire [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [66535] => stdClass Object ( [nazev] => Twin Skin [seo_title] => Twin Skin [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

TWIN SKIN - Digitální dvojče úpravny vody pro efektivní řízení rizik kritické vodárenské infrastruktury

 

Poskytovatel

Ministerstvo vnitra ČR

Program

Program bezpečnostního výzkumu ČR 2021 – 2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH)

Trvání

01/2022 – 12/2023

 Řešitelé za VŠCHT

Další účastníci projektu

  • Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.v.i.
  • VDT Technology, a.s.
  • Mezinárodní bezpečnostní institut, z.ú.
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je pomocí implementace nových poznatků z oboru informatiky a pokročilých technologií zajištění nepřetržité dodávky kvalitní pitné vody spotřebiteli, a to především v oblastech s nestabilním (množství a kvalita) zdrojem surové vody. Dalším cílem projektu je minimalizace rizika chybovosti lidského faktoru při řízení kritické vodohospodářské infrastruktury (úpravny vody), které bude zabezpečeno integrací nového principu správy dokumentace a jejího řízení pomocí tzv. digitálního dvojčete, které pomocí databázovému systému v objektové architektuře umožní automatizaci provozních úkonů a efektivní správa technologické linky. Navržené řešení povede k minimalizaci zranitelnosti strojně-technologických celků úpravny vody, a tím i k praktické eliminaci neplánovaných odstávek.

Realizací projektu vznikne digitální dvojče úpravny vody (ÚV) umožňující simulace technologických a procesních opatření pro různé provozní stavy, správu dokumentace strojně-technologických celků ÚV a zejména řízení provozních rizik. Díky 24hodinové predikci kvality surové vody pomocí výpočetního algoritmu neuronových sítí dojde k eliminaci provozních rizik. Prediktivní znalost vstupních parametrů do procesu úpravy vody zvýší, spolu s expertním modulem simulací v matematickém modelu, robustnost systému kritické infrastruktury z pohledu zabezpečení nepřetržité dodávky kvalitní pitné vody obyvatelstvu. Simulace v digitálním dvojčeti budou TWIN

 

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 66535 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/twin-skin [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [66534] => stdClass Object ( [nazev] => New Plant [seo_title] => New Plant [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Název:

Digitální dvojče čistírny odpadních vod pro simulace provozních optimalizací v reálném měřítku a čase

Výzva:

4. veřejná soutěž programu MPO - TREND

Trvání:

03/2022 – 06/2024

Řešitelé za VŠCHT:

 Účastníci projektu

  • Prague Advanced Technology and Research Innovation Center, a.s. - koordinátor
  • Vodohospodářský podnik, a.s.
  • Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je zajištění efektivního čištění odpadních vod (ČOV), s možností optimalizací v reálném čase na základě simulací technologických opatření v digitálním dvojčeti ČOV. Dalším cílem je integrace nového principu správy dokumentace a jejího řízení pomocí digitálního dvojčete, což díky databázovému systému v objektové architektuře umožní automatizaci provozních úkonů, efektivní správu provozních dat a průběžné vyhodnocování definovaných indikátorů výkonnosti, tzv. KPI (spotřeba el. energie, kvalita odtoku, uhlíková stopa, apod.).

Předmět návrhu řešení projektu je přímo postaven na pilířích principu průmyslu 4.0

  • využití digitalizačních nástrojů v provozní praxi na čistírně odpadních vod pro datovou komunikaci v reálném čase
  • sběr a vyhodnocování velkého množství dat (BigData) v reálném čase
  • digitalizace projektové dokumentace v objektové architektuře (princip BIM)
  • využití matematických modelů a jejich implementace do digitálního dvojčete ČOV pro provozní simulace a optimalizace
  • eliminace chybovosti lidského faktoru a zvýšení míry automatizace provozu ČOV
[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 66534 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/new-plant [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [62019] => stdClass Object ( [nazev] => Ladderosome [seo_title] => Ladderosome [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Grantová agentura ČR

Název:

Unikátní ladderánové fosfolipidy v bakteriích anammox: potenciální cenný produkt z odpadních vod

Výzva:

Standardní

Trvání:

01/2020 - 12/2022

Řešitelé za VŠCHT:

[ikona] => [obrazek] => 0003~~80lMSUktyi_Oz01VMAYA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Hlavní cíle:

  • Izolace ladderánových fosfolipidů z odpadní biomasy z čistíren odpadních vod
  • Charakterizace ladderánů a jejich membrán
  • Studium jejich dalšího využití

Abstrakt:

Anammox jsou bakterie standardně aplikované v procesu čištění odpadních vod pro odstraňování dusíku. Jejich přebytečná či mrtvá biomasa spolu s dalším kalem tvoří velké množství odpadu, které je těžké znovu využít. Anammox ovšem na rozdíl od jiných organismů obsahují ve svých membránách unikátní ladderánové fosfolipidy s dosud jen málo prozkoumanými vlastnostmi. Tento projekt se věnuje kultivaci anammox, izolaci a charakterizaci ladderánů a studiu jejich potenciálního využití v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Tímto činí z odpadní biomasy perspektivní materiál – zdroj vysoce hodnotných ladderánových fosfolipidů.

Pro studenty: zapojte se do našeho vědeckého projektu, napište na koubav@vscht.cz

 ◳ MicrosoftTeams-image (1) (png) → (šířka 450px)

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 62019 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/ladderosome [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [57685] => stdClass Object ( [nazev] => Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda) [seo_title] => Centrum Voda [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Prostředí pro život

Trvání:

2020-2026

Číslo/akronym:

SS02030027 

Řešitelé za VŠCHT:

Partneři:

  • Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. (hlavní řešitel) 

Hlavní stránky

https://www.centrum-voda.cz/

[ikona] => [obrazek] => 0001~~804syE5UMAIA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu:                   

Cílem projektu je, pomocí činností výzkumného centra „Voda“, přispět k lepšímu poznání v oblastech:

  • - budoucích požadavků na vodu v podmínkách a)změny klimatu i b)touto změnou vyvolaných modifikací společnosti,
  • - porovnání budoucích požadavků na vodu s množstvím disponibilní vody ovlivněným klimatickou změnou a určení deficitních území,
  • - vlivu klimatické změny na ekosystémy, vlivu pokračujícího antropogenního ovlivnění vodního a na vodu vázaného prostředí,
  • - vstupů, množství, cest a vlivu znečištění v aktuálních ukazatelích způsobujících nedosažení dobrého stavu vod,
  • - snižování množství a míry znečištění v průmyslových odpadních vodách.

Pomocí nových poznatků, zjištěných v rámci činnosti centra a pomocí jejich šíření bude možné přispět k větší resilienci společnosti následujícími způsoby:

  • - přípravou adaptačních i mitigačních opatření, posouzením jejich účinnosti a to jednotlivě, v rámci jejich soustav i v rámci zapojení více jejich druhů,
  • - optimalizací jejich návrhu z hlediska jejich účinnosti i ekonomické efektivnosti,
  • - zlepšením, případně alespoň zachováním dobrého stavu složek životního prostředí v podmínkách změny klimatu.

Projekt zajistí řešení aktuálních dlouhodobých výzkumných úkolů, které vyžadují potřebný čas a kapacity. Projekt je zaměřen zvláště na Specifický cíl 1 Programu, tj. zejména na problematiku vodního hospodářství, sucha, zmírňování jeho dopadů na lidská sídla, přírodu a zásobování obyvatelstva vodou. Klade si za cíl, stát se ve své oblasti významným příspěvkem pro vytvoření klimatického balíčku ČR. Věnuje se také ovšem i problematice povodní a to právě se zaměřením na aspekty ovlivnění povodní změnou klimatu. Cílem Projektu je také přispět k naplnění a aktualizaci základních koncepcí na úrovni státu i regionů, zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Koncepce ochrany před následky sucha, Národních plánů povodí a Plánů pro zvládání povodňových rizik. Výsledky projektu budou mít odraz také v oblasti legislativní.

Náš ústav je zapojen do činností týkajících se nakládání s vodou v průmyslu: vývoj scénářů potřeby vody pro průmysl, problematika vypouštění průmyslových odpadních vod do veřejné kanalizace.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 57685 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/centrum-voda [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55336] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => ARG Tech [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [poduzel] => stdClass Object ( [55387] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 55387 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => slider [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [61121] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 61121 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [55337] => stdClass Object ( [nazev] => Rychlá navigace [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] =>

[iduzel] => 55337 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [61128] => stdClass Object ( [nazev] => Novinky [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] =>

 ◳ ARG Tech (png) → (ořez 215*215px)

[iduzel] => 61128 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [61114] => stdClass Object ( [nazev] => Antibiotická rezistence [seo_title] => Antibiotická rezistence [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

 ◳ REPARES graphical abstract (png) → (originál)

[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>
Co je antibiotická rezistence?
Antibiotická rezistence je schopnost bakterií přežít nebo se množit v přítomnosti antibiotik. Mnoho bakterií v přírodě má tuto kapacitu. Většina dnes komerčně dostupných antibiotik jsou deriváty přírodních sloučenin produkovaných bakteriemi a/nebo houbami.
V přírodě mohou mikroorganismy používat antibiotika jako obranný mechanismus tím, že brání růstu konkurentů, ale antibiotika mohou mít i jiné role.
Před zavedením antibiotik ve 40. letech 20. století jako terapeutických činidel se antibiotika nacházela pouze v přírodě. Po tomto období přispělo rostoucí využití v humánní medicíně k léčbě bakteriálních infekcí a ve veterinární medicíně k podpoře růstu nebo profylaxi infekcí k rozsáhlému výskytu antibiotik a s nimi i bakterií rezistentních na antibiotika. Rostoucí používání antibiotik a dalších látek s antimikrobiální aktivitou skutečně přimělo bakterie odolné vůči antibiotikům dosáhnout nových stanovišť, vod, půdy, divoké zvěře ...
Jak se bakterie mohou stát odolné vůči antibiotikům?
Rezistence na antibiotika může být vlastní nebo získaná. Vnitřní rezistence je charakteristická pro bakteriální druh nebo rod, je přítomna u většiny nebo všech členů této skupiny a pravděpodobně byla zděděna po jejich evolučních předcích.
 
Je tedy součástí genomu většiny členů skupiny, bude zvýhodňován antibiotickým selektivním tlakem a je vždy přenášen svisle, tj. Z rodičovských buněk do potomstva. Vnitřní rezistence vůči antibiotikům může být spojena se strukturálními nebo funkčními charakteristikami druhu, například v důsledku nepřítomnosti buněčné stěny peptidoglykanu nebo existence vnější membrány, typické pro gramnegativní bakterie.
 
Typ rezistence na antibiotika, který je považován za hlavní šířící se hrozbu, je však získán. To znamená, že jde o vlastnost, která se vyvíjí v bakteriální buňce, která byla kdysi citlivá na dané antibiotikum. K tomuto procesu může dojít v důsledku bodových (nebo genových) mutací nebo častěji prostřednictvím horizontálního přenosu genů (HGT). HGT je hlavní hybnou silou bakteriální evoluce a spočívá v přenosu genetického materiálu z dárce do recipientní buňky, obecně vyžaduje, aby oba sdíleli stejný prostor, ale ne nutně stejný druh. HGT může nastat transformací, spočívající v příjmu nahé DNA (na plazmidech nebo jako lineární DNA), například uvolněné mrtvými buňkami; transdukce, zprostředkovaná bakteriofágy (virus bakterií); nebo konjugace zahrnující kontakt mezi buňkami přes pilus. Obecně jsou procesy HGT potencovány genetickými prvky, které usnadňují mobilizaci a integraci exogenní DNA, buď mezi buňkami nebo mezi chromozomální DNA, a extrachromozomálními genetickými prvky a naopak. Příklady těchto genetických prvků jsou plazmidy, transpozony a integrony, do kterých je vloženo mnoho známých genů rezistence na antibiotika.
Mechanismy rezistence na antibiotika

Mechanismy rezistence na antibiotika zahrnují i) modifikace antibiotika, ii) prevenci účinku antibiotik (snížením penetrace nebo aktivním vytlačováním antimikrobiální sloučeniny) a iii) změny a/nebo bypass cílových míst.

Jak se šíří rezistence na antibiotika?
Lidské činnosti vedou k neustálému vypouštění bakterií a genů odolných vůči antibiotikům do životního prostředí, které se hromadí a šíří do různých složek životního prostředí. Přestože původem genů pro rezistenci vůči antibiotikům, které jsou v současné době na klinické úrovni v zásadním zájmu, je přirozený rezistom k antibiotikům (soubor genů rezistence na antibiotika, které se přirozeně vyskytují v životním prostředí), jedná se o rezistent vůči kontaminantům (sbírka genů rezistence vůči antibiotikům lidské aktivity), což představuje hlavní riziko přenosu na člověka.
 
Vysoká zátěž kontaminujících bakterií odolných vůči antibiotikům kontinuálně vypouštěných do životního prostředí a skutečnost, že rezistentní kontaminant obsahuje bakterie a geny, které se vyvíjejí společně se zvířaty a lidmi, a tedy s vyšší šancí na kolonizaci lidí a zvířat, jsou hlavními důvody pro poskytnutí kontaminantu odolat zvláštní pozornost. Avšak pouze některé bakterie tvořící rezistentní kontaminant mohou mít schopnost kolonizovat lidi (vektory), což je klíčové pro hodnocení rizik přenosu rezistence vůči antibiotikům z prostředí na člověka. Jiné bakterie rezistentního kontaminantu, které z nějakého důvodu nemohou kolonizovat lidi (nosiče), mají také roli v šíření genů rezistence na antibiotika v prostředí a mohou přispět k obohacení vektorů genů rezistence na antibiotika.

Reference:

  • Blair, J. M., Webber, M. A., Baylay, A. J., Ogbolu, D. O., & Piddock, L. J. (2015). Molecular mechanisms of antibiotic resistance. Nature reviews microbiology, 13(1), 42-51.
  • D’Costa, V. M., King, C. E., Kalan, L., Morar, M., Sung, W. W., Schwarz, C., ... & Wright, G. D. (2011). Antibiotic resistance is ancient. Nature, 477(7365), 457-461.
  • Andersson, D. I., & Hughes, D. (2010). Antibiotic resistance and its cost: is it possible to reverse resistance?. Nature Reviews Microbiology8(4), 260-271.
  • Munita, J. M., & Arias, C. A. (2016). Mechanisms of antibiotic resistance. Virulence mechanisms of bacterial pathogens, 481-511.
  • Yelin, I., & Kishony, R. (2018). Antibiotic resistance. Cell172(5), 1136-1136.
  • Manaia, C. M. (2017). Assessing the risk of antibiotic resistance transmission from the environment to humans: non-direct proportionality between abundance and risk. Trends in microbiology25(3), 173-181.
[urlnadstranka] => [iduzel] => 61114 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/ARGTech/antibioticka-rezistence [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [61113] => stdClass Object ( [nazev] => Monitoring přítomnosti viru SARS-CoV-2 v pražské odpadní vodě [seo_title] => COVID [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

 ◳ Korelace s nemocnicemi 221004 (jpg) → (šířka 450px)

Sledování množství RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách poskytuje informaci o reálné virové náloži cirkulující v celé populaci. V projektu ARG Tech sledujeme pražské odpadní vody jednak v celku (hlavní přítok pražské čistírny odpadních vod), jednak ve specifických lokalitách (VŠ koleje, letiště, obchodní centra atd.). Ve spolupráci s pražskou hygienickou stanicí sledujeme také některé základní školy na Praze 9 a vybrané domy s pečovatelskou službou.

Naše data ukazují, že množství viru v Praze celkově stoupá již od začátku června a v tuto dobu je vyšší než v březnu letošního roku. Vzhledem k předchozím zkušenostem se dá předpokládat, že v následujících několika týdnech bude stoupat počet lidí v nemocnicích. I když nenápadně, nárůst v nemocnicích již začal jak je vidět na grafu s logaritmickým měřítkem.

[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>
Jaké jsou hlavní výhody monitoringu odpadních vod?

Data z odpadních vod jsou nezávislá na chování obyvatelstva, dostupnosti klinického testování nebo nastavení vládní politiky, což vše negativně ovlivňuje přesnost oficiálních statistik nakažených. Jednoduše řečeno, pravděpodobnost vylučování RNA viru SARS-CoV-2 ve stolici nezávisí na tom, jestli daný jedinec podstoupil klinické testování.

Jak měříme obsah SARS-CoV-2?

Vzorky nejprve odstředíme a fragmenty virů přítomné v kapalné fázi navážeme na polyethylenglykol (PEG). Poté vzorek opět odstředíme a virovou RNA extrahujeme z usazené pelety PEG činidlem TRIzolTM (fenol-chloroformová extrakce).

Následuje RT-qPCR (Reverzní transkripce - kvantitativní polymerázová řetězová reakce v reálném čase), podobně jako je tomu u klinických vzorků. V našem případě kvantifikujeme především gen nukleokapsidy N1, ale zaměřujeme se i na geny N2 a RdRp a gen spikového proteinu S.

Množství virové RNA pak vyjadřujeme jako počty kopií cílového genu N1 v jednom litru odpadní vody.

Jak se SARS-CoV-2 dostává do odpadních vod?

Ve stolici většiny pacientů s nemocí COVID-19 lze nalézt velké množství RNA viru SARS-CoV-2, která posléze končí v odpadních vodách, kde je stálá alespoň ve fragmentech minimálně několik dní. Bohužel není jasné kolik přesně pacientů RNA viru ve stolici vylučuje (v různých studiích se uvádí 60 - 100 %) ani množství produkované RNA (rozpětí je 103 - 107 kopií RNA v gramu stolice) a nebyla nalezena ani korelace s vážností symptomů nemoci.

Naštěstí z dlouhodobých dat z celého světa se ukazuje, že průměrná množství RNA z většího počtu obyvatel velmi dobře korelují s celkovým průběhem epidemie.

Jak odhadujeme počty nakažených?

Odhad počtu nakažených na základě dat z odpadních vod je vždy velmi hrubý a jde nám spíše o to predikovat základní trendy (růst či pokles počtu nakažených). Rušivými vlivy můžou být např. výkyvy v průtoku odpadních vod vlivem srážek nebo rozdílná produkce virových částic u různých variant viru.

Nicméně během předcházejícího průběhu epidemie v Praze jsme vždy pozorovali poměrně dobrou korelaci mezi daty z odpadních vod a vývojem epidemie a alespoň řádově jsme schopni počty nakažených v dané lokalitě odhadnout.

Kde SARS-CoV-2 monitorujeme?

 ◳ Fig. 1b (png) → (šířka 215px)V současné době dvakrát týdně vzorkujeme hlavní přítok na pražskou čistírnu odpadních vod (stoku "ACK"), která odvádí cca 50 % pražských odpadních vod. Kromě toho jednou týdně vzorkujeme 10 menších pražských stok, které reprezentují rezidenční čtvrti, nákupní centra, studentské koleje atd. V předešlých fázích projektu jsme sledovali až 22 malých stok a 4 velké (tzv. kmenové) stoky.

Na obrázku vpravo jsou zobrazena území odvodňovaná stokami K, C a F, které jsme v minulosti vzorkovali. Povodí stoky ACK ohraničuje červená čára.

Od září monitorujeme také několik pražských základních škol a rozjíždí se cílený monitoring domů s pečovatelskou službou a několika VŠ kolejí.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 61113 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/ARGTech/covid [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55388] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 55388 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/ARGTech/novinky [sablona] => stdClass Object ( [class] => novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 55336 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/ARGTech [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [54923] => stdClass Object ( [nazev] => Používání chytrých řešení ve vodním hospodářství [seo_title] => Wider uptake [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Wider uptake

České stránky projektu

Poskytovatel: 

Evropská komise

Výzva:

Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu Evropské Unie – Horizon 2020 na základě grantové dohody č. 869283.

Trvání:

2020 - 2024

Řešitelé za VŠCHT:

  • Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc.
  • Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.
  • Ing. Martin Pečenka, Ph.D.
  • Ing. Adéla Puškáčová (Ph.D. student)
  • Solomon Ofori, MSc. (Ph.D. student)
  • Ing. Daniel Plicka (Ph.D. sudent)
  • Ing. Dominik Matýsek (Ph.D. student)

Partneři:

  • Pražská vodohospodářská společnost, a.s.
  • ČVUT

a5 (výška 215px) a6 (výška 215px)

[ikona] => [obrazek] => 0007~~CyhKLU7NK0ksyczPM1QwAgA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíl projektu

Hlavním cílem projektu je usnadnění průmyslové symbiózy společným výzkumem směřujícím k širšímu využívání chytrých řešení ve vodním hospodářství pro opětovné využívání odpadních vod a využívání odpadu jako zdroje.

Jednotlivé cíle projektu

Předvedení inovativních technických řešení, která optimalizují opětovné využívání vody a odpadů ve vybraném průmyslovém prostředí pomocí:

  1. Demonstrace bezpečného použití vyčištěného odtoku pro zavlažovací účely v green-grey řešeních pro rozvoj měst s přiměřenými náklady na dopravu vody.
  2. Vývoj a aplikace systémů monitorování a kontroly za účelem adekvátního posouzení zdravotních a kvalitativních rizik spojených s opětovným využíváním vyčištěných odpadních vod a využívání odpadů jako zdroje.
  3. Optimalizace hodnotových řetězců pro kvantifikaci zvýšení efektivity využívání odpadů jako zdroje a ekonomických přínosů s ohledem na budoucí aplikace.

 Abstrakt

Cílem projektu je představit inovativní řešení pro opětovné využívání vyčištěných odpadních vod a využívání odpadu jako zdroje, kdy je dosaženo znovuvyužití zdroje (vody, nutrientů, materiálu, energie) prostřednictvím symbiózy mezi zařízením a průmyslem. Projekt bude vypracován ve formě případové studie, která poskytne aplikovatelné znalosti o provozních řešeních v socio-ekonomických, environmentálních i klimatických podmínkách. Případová studie bude zahrnovat různé situace s ohledem na dostupnost a typ zdroje (např. nutrienty, biomasa, energie), a to s ohledem na jeho znovupoužití. Rozsah a vyspělost ve vývoji chytrých řešení, která jsou využívána ve vodním hospodářství, se budou lišit také mezi případovými studiemi umožňujícími sdílení znalostí a identifikaci nejlepších dostupných postupů v různých fázích implementace.

a2 (šířka 450px)

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54923 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/wider-uptake [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54922] => stdClass Object ( [nazev] => Recyklace odpadních vod pro využití ve vodním hospodářství měst budoucnosti [seo_title] => Recyklace [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje – EPSILON

Trvání:

2019 - 2021

Číslo/akronym:

TH03030080

Řešitelé za VŠCHT:

  • Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc.
  • Prof. Ing. Václav Janda, CSc.
  • Ing. Martin Pečenka, Ph.D.
  • Ing. Andrea Benáková, Ph.D.
  • Ing. Eliška Peterková (Ph.D. student)
  • Ing. Adéla Puškáčová (Ph.D. student)

Partneři:

  • Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

2 (šířka 215px)

[ikona] => [obrazek] => 0001~~MwQA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu:

Cílem tohoto projektu je vyvinout a ověřit jak samotné operace terciárního čištění jako koagulace, písková filtrace, membránová filtrace, dezinfekce či sorpce na aktivním uhlí tak jejich možné kombinace, které by umožnily dosahovat kvality recyklované vody podle účelu použití, v tomto případě zejména pro zavlažování městské zeleně, čištění ulic a omezování tepelných ostrovů ve městech. Po laboratorních zkouškách jsou navržené operace a jejich kombinace testovány v poloprovozním měřítku na modulu, zpracovávajícím odtok ze stávající vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod Praha.

Dílčí cíle:

Dílčími cíli byly návrh sestavy laboratorního zařízení pro testování technologických uspořádání linky na úpravu odtoku z ÚČOV na vodu vhodnou pro závlahy a dále realizace testování jednotlivých variant technologických uspořádání. Testují se chemické i mikrobiologické parametry relevantní z hlediska recyklace odpadních vod.  Ekonomickým záměrem je vyrobit levnější užitkovou vodu, než je voda pitná, mnohdy používaná pro tyto účely. Dalším cílem je šetření přírodních zdrojů – zdrojů surové podzemní a povrchové vody používané pro výrobu vody pitné.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54922 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/recyklace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54921] => stdClass Object ( [nazev] => Nanotechnologie pro snížení zatížení ekosystémů fosforem [seo_title] => MEMFOS [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje – EPSILON

Trvání:

2019 - 2021

Číslo/akronym:

TH04030202

Řešitelé za VŠCHT:

  • Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc.
  • Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.
  • Ing. Martin Pečenka, Ph.D.
  • Ing. Lenka Miklíková (Ph.D. student)

Partneři:

[ikona] => [obrazek] => 0002~~MwQA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Problém:

V posledních letech se eutrofizace ukázala jako vážná hrozba pro vodní útvary. Nadbytek nutrientů ve vodách způsobuje zvýšený růst sinic, což dále způsobuje snížení obsahu rozpuštěného kyslíku, úhyn ryb v důsledku udušení a komplikuje procesy čištění vod pro jejich další využití. Zhoršující se kvalita vodních zdrojů přímo souvisí s činností člověka. Mezi jeden z hlavních zdrojů nutrientů ve vodách patří odtoky z městských čistíren odpadních vod. Proto je potřeba věnovat tomuto problému pozornost a pokusit se vyvinout nové nebo zlepšit stávající metody odstraňování nutrientů na městských čistírnách odpadních vod, a to zejména forem fosforu, a tím pracovat na zlepšení kvality vodních zdrojů.

Cíl projektu:

Hlavním cílem je zavedení environmentální technologie na čistírnách odpadních vod, která sníží zátěž životního prostředí fosforem v oblasti ochrany vod, resp. minimalizuje riziko negativního vlivu tohoto polutantu na zdraví živých organismů a člověka. Jedná se o výzkum a vývoj technologie terciárního čištění s použitím nanomembránové technologie, kdy bude využit nanomateriál pro minimalizaci koncentrace fosforu na odtoku z čistíren odpadních vod. Hlavním výsledkem projektu bude funkční vzorek – zařízení MEMFOS. Toto zařízení nalezne uplatnění na čistírnách odpadních vod, kde budou požadovány mikrogramové koncentrace celkového fosforu na odtoku.

Jednotlivé cíle projektu:

V oblasti terciárního čištění odpadních vod není v ČR použita technologie, která by zajišťovala mikrogramové odtokové hodnoty fosforu ani technologie používající nanomateriál. Vzhledem k připravovaným změnám zákona požadující snížení odtokové koncentrace fosforu na ČOV je potřeba na tento požadavek reagovat, tzn. nalézt řešení a tím být připraven pro nově vznikající trh ve vodohospodářském sektoru. Postup řešení zahrnuje následující body:

  1. Laboratorní testování chování stávajících nanomateriálů při zatížení vodou z odtoku čistíren odpadních vod s následnou modifikací materiálu, tak aby jej bylo možné použít jako funkční prvek pro pilotní linku MEMFOS.
  2. Návrh, projekt pilotní linky MEMFOS.
  3. Výroba pilotní linky MEMFOS.
  4. Testování pilotní linky MEMFOS.
  5. Optimalizace provozu pilotní linky MEMFOS.

Klíčová slova:

filtrační nanostrukturovaný materiál; terciární čištění; odpadní voda; čistírna odpadních vod; fosfor; environmentální technologie

2 (šířka 215px)

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54921 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/memfos [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [41413] => stdClass Object ( [nazev] => REEF 2W [seo_title] => REEF 2W [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>
REEF 2W (šířka 215px)

Zvýšení podílu obnovitelné energie a energetické účinnosti integrací, kombinací a posílením systémů nakládání s odpadními vodami a tuhým komunálním odpadem

Increased renewable energy and energy efficiency by integrating, combining and empowering urban wastewater and organic waste management systems

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C3J1dVMwCgcA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Projekt REEF 2W má za cíl vyvíjet a realizovat nová řešení na zvýšení podílu obnovitelné energie a energetické účinnosti ve veřejných infrastrukturách.  Toho lze dosáhnout pomocí kombinace a integrace těchto infrastruktur zodpovědných za nakládání s tuhým komunálním odpadem s čistírnami odpadních vod a optimalizací jejich vstupních surovin a energetických výstupů. Proveditelnost těchto řešení bude zkoumána v pěti případových studiích v různých čistírnách odpadních vod v Evropě.

Projekt REEF 2W je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu INTERREG 2. Na řešení projektu se podílí 11 partnerů ze středoevropských zemí (Česká republika, Německo, Rakousko, Itálie, Chorvatsko). Tento tříletý projekt koordinuje Italská národní agentura pro nové technologie, energii a udržitelný hospodářský rozvoj (ENEA). Projekt byl zahájen 1.června 2017 a jeho celkový rozpočet je 2 300 298,84 Euro.

Ústav technologie vody a prostředí se mimo jiných aktivit v projektu ujme vedení při řešení části projektu zaměřeného na analýzu a hodnocení udržitelnosti případových studií a finální validaci.

                            Novinky

Twitter: @ProjectREEF2W
Facebook: https://www.facebook.com/Reef2w/
[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [45442] => stdClass Object ( [nazev] => REEF 2W novinky [seo_title] => REEF 2W novinky [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Ukončení projektu REEF-2W

Project REEF 2W na kterém se podílel i tým z našeho ústavu po vedením prof. Pavla Jeníčka uspořádal webovou konferenci k závěru projektu, která se konala 26. června 2020. Zástupci ze všech zemí zapojených do projektu představili v rámci svých prezentací detaily projektu (použitý přístup, aplikace v mnoha zemích a dosud dosažené výsledky), které si můžete stáhnout zde. Z konference byl pořízen i videozáznam, který je volně přítupný. Další informace naleznete na stránkách projektu.

 ◳ REEF 2W logo (png) → (šířka 215px)


Projekt meeting v Záhřebu

Páté setkání projektu REEF 2W se konalo v Záhřebu ve dnech 15. května až 17. května, aby se diskutovalo o mnoha bodech, jako je průběh projektu a problémy, finalizace současných výsledků a plánování dalších aktivit.


Workshop v Bruselu

„Energetický potenciál sektoru odpadních vod: přístup REEF 2W“ se uskuteční ve čtvrtek 6. června v Rue de Namur 72 od 14:00 do 18:00 a bude zaměřen na přístup vyvinutý v rámci REEF 2W Poject.


Tréninkové kurzy ve Vídni

Na začátku byl prezentován a podrobně diskutován projektový přístup REEF 2W, včetně dalších pilotů projektu REEF 2W. Na základě prezentace projektu byl objasněn a důkladně popsán přístup ISA. Na základě ISA byl nástroj REEF 2W prezentován pomocí powerpointové prezentace a později přímo prezentován nástrojem Excel (také byl zohledněn koncept). Při prezentaci nástroje Excel byly přímo do nástroje vloženy údaje z pilotní lokality ČOV. Byly projednány a ověřeny vstupy dat a konečné výsledky v části „sestavy“ nástroje. Průběžná zpětná vazba byla poskytnuta na místě během aplikace nástroje. Po aplikaci nástroje byl použit dotazník a diskutovány další otázky.


TOOL N.2

Softwarový nástroj N.2 nabídne první vyhodnocení přínosů poskytnutím nadbytečné energie do okolí ČOV. Spolu se softwarovým nástrojem N.1 je kombinován do jednoho Excelu.


TOOL N.1

Rozsahem softwarového nástroje N.1 je poskytnout první vyhodnocení přínosů použití inovativních technologických procesů na ČOV v oblasti čištění odpadních vod a odpadních vod.


Projekt meeting v Praze

Ve dnech 21.-23. litopadu se v Praze konal meeting k projektu REEF 2W. Meeting probíhal v knihovně ústavu Techologie vody a prostředí. Partneři zde diskutovali převážně pokrok v projektu, finanční report a navrhli regionální strategii REEF 2W v pěti daných regionech.


ISEC 2018 - Mezinárodní konference o udržitelmé energii

Partneři projektu REEF 2W spolupracovali na mezinárodní konferenci o udržitelné energii "ISEC 2018", která se konala ve středu 3.10.2018. 


REEF 2W - druhý meeting ve Vídni

Ve dnech 14.-16. února 2018 se na univerzitě BOKU ve Vídni konal druhý meeting. Partneři zde diskutovali tzv. "Integrated Sustainability Assessment" 


REEF 2W - Kick-off meeting v italské Bologně

Ve dnech 7.-8. září 2017 se konal v italské Bologně (Emilia Romagna) Kick-ff meeting k projektu REEF 2W. Partneří se zde setkali poprvé, aby oficiálně zahájili svoji spolupráci. Každy partner odprezentoval svoji organizaci.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 45442 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home/41413/45442 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 41413 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/reef-2w [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54600] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => WaterScanToolbox [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Využití cloud-computingu a prediktivní analýzy odpadní vody za účelem snížení emisí do vodního ekosystému

Grafika medailonek projektu (originál)

[urlnadstranka] => [obrazek] => [pozadi] => [poduzel] => stdClass Object ( [54601] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 54601 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => slider [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [54604] => stdClass Object ( [nazev] => Rychlá navigace [barva_pozadi] => modra [uslideru] => true [text] => [iduzel] => 54604 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [54605] => stdClass Object ( [nazev] => WaterScan Toolbox [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] =>

Grant ID
SS01020210

Zahájení
1.května 2020

Ukončení
30.dubna 2023

Poskytovatel
TAČR, veřejná soutěž Prostředí pro život 1

Celkový rozpočet
19 928 841 Kč

Koordinátor
VŠCHT Praha

[iduzel] => 54605 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [54606] => stdClass Object ( [nazev] => WaterScan Toolbox - Motivace [seo_title] => Motivace [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Za nejcennější komoditu již neplatí drahé kovy nebo ropa, ale data (informace) a voda. Schopnost získávat a zpracovávat relevantní data o vodohospodářské infrastruktuře je proto zásadní pro udržitelný rozvoj společnosti. Projekt je postaven na principu digitalizace vodohospodářské infrastruktury (Smart Metering). Průmysl 4.0, tj. nyní kulminující čtvrtá průmyslová revoluce, si žádá moderní přístup i ke správě vodohospodářské infrastruktury měst a obcí. Využití umělé inteligence k získávání prediktivních dat o kvalitě vody v praxi je zcela novým konceptem, nicméně opírajícím se o již fungující digitální nástroje (cloudová platforma s velkým výpočetním výkonem, metoda strojového učení s Big daty).

[ikona] => megafon [obrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Projekt reaguje na potřebu vodohospodářských dat, definovanou v metodice MMR - Koncept inteligentních měst (2015) jako základního znalostního pilíře pro datově vedený rozvoj měst, adaptační opatření na změnu klimatu a ochranu přírodních zdrojů.

Současný stav poznání se v provozní praxi stokování a čistírenství opírá o dynamické modely stokových sítí (kvantita vody - hydrologické a hydraulické modely) anebo o korelační vztahy mezi přímo a nepřímo měřenými fyzikálně chemickými ukazateli (kvalita vody). Stávající aplikace ale neumožňují predikovat budoucí stav kvality (a kvantity) odpadní vody. Projekt WST staví na využití posledních poznatků z IT, tj. hloubková analýza dat a tvorba neuronové sítě a zároveň aplikuje technologické znalosti provozu kanalizací a ČOV.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 54606 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/WaterScanToolbox/54606 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54608] => stdClass Object ( [nazev] => WaterScan Toolbox - Cíle projektu [seo_title] => Cíle projektu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

logo WST_v1 (výška 215px)Cílem projektu je vytvořit inteligentní algoritmus pro predikci kvality a kvantity odpadní vody přitékající na čistírnu odpadních vod. Predikce těchto dat v řádu hodin až dní umožní navrhnout provozní opatření snižující riziko emise znečištění včetně simulačních scénářů a analýzy rizik na ČOV, popřípadě na odlehčovacích komorách. Algoritmus bude využívat cloud-computing a strojové učení. Na základě hloubkové analýzy dostupných dat o odpadní vodě (kvalitativní a kvantitativní data, opakované události tj. dny v týdnu, roční období, atp. spolu s předpovědí srážek) bude vytvořena neuronová síť schopná předpovídat kvalitu přitékající odpadní vody. Tato znalost umožní vytvořit databázi scénářů provozních opatření na ČOV, simulovat efekt jejich provedení a tím eliminovat riziko nedodržení emisních limitů do vodních ekosystémů.

[urlnadstranka] => [obrazek] => 0001~~y8lPz1cIDw6JLzMEAA.png [pozadi] => [iduzel] => 54608 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/WaterScanToolbox/54608 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54609] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Řešitelé [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [obrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 54609 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/WaterScanToolbox/54609 [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [54611] => stdClass Object ( [nazev] => Výstupy [seo_title] => Výstupy [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Water Scan Toolbox (WST)

  • cloudová aplikace, která používá prediktivní znalosti množství a kvality přicházejících odpadních vod k posouzení zátěže čistírny odpadních vod (ČOV)
  • digitální nástroj pro automatizované provozní a technologická opatření ČOV

Nástroj stojí na třech pilířích: prediktivním modelu množství a kvality odpadních vod, databázi scénářů událostí pro různé provozní stavy s předpokládanou zátěží ČOV a na rozhodovací matici pro volbu provozních a technologických opatření pro různé události. Smyslem WST je snížit operační rizika zejména během období přívalových dešťů a zvýšit efektivitu čištění vod tím, že umožní ČOV časnou přípravu.

Water Scan Toolbox je nyní k dispozici pro provozovatele a manažery čistíren odpadních vod po celém světě.

Více informací poskytne

Mgr. Michal Janovský - vedoucí oddělení komunikace
Tel.: 220 444 159, mobil: 733 690 543
E-mail: michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 54611 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/WaterScanToolbox/vystupy [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 54600 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/WaterScanToolbox [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50577] => stdClass Object ( [nazev] => Biomethanizace oxidu uhličitého na biomethan s využitím vodíku - Biomethan [seo_title] => Biomethan [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Modernizace energetického sektoru, včetně výzkumu ve veřejném zájmu a energetických strategií, program THÉTA

Trvání:

09/2018 - 08/2023

Řešitelé za VŠCHT:

  • Ing. Dana Pokorná
  • prof. Jana Zábranská
  • Ing. Zdeněk Varga
[ikona] => [obrazek] => 0001~~Sy7OjQ9OzsjMSYl3yszPTS3JSMyLN0lNM7JItDAwSgEA.jpg [obsah] =>

Cíl projektu:

Cílem projektu je nalézt optimální technologické parametry a konfigurace bioreaktoru pro biologickou konverzi oxidu uhličitého z bioplynu na biomethan, který je transportovatelný sítí zemního plynu. Projekt zahrnuje stanovení podmínek kultivace hydrogenotrofních methanogenů, vnosu vodíku do systému, nalezení limitů biokonverze při zavádění vodíku přímo do anaerobního fermentoru nebo do externího bioreaktoru. Dále budou vyzkoušeny a vyhodnoceny různé možnosti uplatnění v technologii výroby bioplynu. Tento přístup umožní využít existující technologickou i energetickou infrastrukturu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod a jeho implementace může být velice rychlá.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 50577 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/biomethan [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50594] => stdClass Object ( [nazev] => Vývoj technologie pro eliminaci vnosu mikropolutantů a genů rezistence na antibiotika do životního prostředí a lidského organismu [seo_title] => MICROGENEL [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva

2. veřejná soutěž programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA

Trvání:

06/2019 - 05/2021

Číslo/akronym:

TJ02000139 / MICROGENEL

Řešitelé:

  • Dana Vejmelková, PhD.
  • Pavla Šmejkalová, PhD.
  • Vojtěch Kouba
  • Ivan Karpíšek
  • Tamara Pacholská
  • Stanislav Gajdoš

Partneři:

[ikona] => [obrazek] => [obsah] =>

Hlavní cíle:

návrh zařízení pro odstraňování mikropolutantů a genů antibiotické rezistence z malých vodních zdrojů pitných i odpadních vod

Abstrakt:

Projekt reaguje na dva globální problémy: šíření genů antibiotické rezistence (ARG) a plošné znečištění prostředí mikropolutanty (reziduí léčiv a pesticidů). Růst antibiotické rezistence je komplexní problém, který je v dnešní době jednou z největších civilizačních hrozeb. Výsledky výzkumů naznačují, že k selekci ARG dochází i v environmentu s podprahovou koncentrací antibiotik. U mnoha mikropolutantů již byly prokázány negativní vlivy na vodní a půdní organismy, které mohou výrazným způsobem narušit ovlivněný ekosystém. Tato kontaminace může mít v přímém i nepřímém důsledku negativní vliv na lidské zdraví. Čistírny odpadních vod (ČOV) nebyly konstruovány pro odstranění těchto polutantů, kterými jsou splaškové vody kontaminovány. Přečištěná odpadní voda je potenciálním zdrojem vody k další aplikaci, ale je nutné zajistit, aby nedošlo k šíření a akumulaci ARG a mikropolutantů, např. užitím nedočištěné vody na zalévání konzumních plodin. V současnosti je v přípravě Nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, jehož hlavním cílem je zmírnit příčiny a důsledky nedostatku vody v celé EU, a kterému se ČR bude muset v blízké době přizpůsobit. Z výše zmíněných důvodů je projekt zaměřen na dočištění odpadních vod z menších lokálních zdrojů, jako malé ČOV nebo rekreační zařízení s domácí čistírnou, s cílem potenciálního znovuvyužití těchto vod k užitkovým účelům. Dále bude systém optimalizován na rekuperaci lokálních podzemních zdrojů pitných vod kontaminovaných pesticidy ze zemědělské činnosti. To umožní využít pro bydlení, rekreaci a služby i lokality s nedostatkem kvalitní vody.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 50594 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/microgenel [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50583] => stdClass Object ( [nazev] => shAMRock - šoková antimikrobiální rezistence [seo_title] => shAMRock [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Ministerstvo financí – Národní kontaktní místo pro Fondy EHP a Norska v ČR

Výzva:

Dotace na bilaterální iniciativy z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci grantů EHP a Norska 2014–2021 (2. výzva)

Trvání:

01/2020 - 7/2020

Řešitelé:

EEA-and-Norway_grants (výška 215px)

[ikona] => [obrazek] => 0002~~88svKk-sVCgoys9KTS5RMAIA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Hlavní cíle:

  • budování znalostní českých a norských partnerů
  • školení norských vědců v MinION sekvenování
  • školení českých výzkumníků v oblasti zapojení veřejnosti, vědecké komunikace a úspěšného psaní grantů
  • krátkodobé stáže pro české studenty
  • zapojení společnosti do diskuse o šíření antibiotické rezistence během neformálních setkání - Café Scientifique
  • zvyšování povědomí českých vědeckých a nevědeckých společností v oblasti definované iniciativou
  • podpora grantů EHP a Norska

 

Abstract:

Cílem bilaterální iniciativy shAMRock je zvýšit sociální povědomí o problému antimikrobiální rezistence (AMR), sdílet znalosti získané během seminářů a informace z monitorování českých a norských čistíren odpadních vod (ČOV) pomocí kultivačních a molekulárních metod. Obě instituce zapojené do iniciativy mají společný zájem s cílem zvýšit sociální povědomí o AMR na ČOV. Tato iniciativa dále zvýší porozumění mezi Českou republikou a Norskem.

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [52968] => stdClass Object ( [nazev] => [barva_pozadi] => cervena [uslideru] => false [text] =>

0001__C80rySzJSU0BAA (originál)

Novinky

[iduzel] => 52968 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [54383] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => News [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [obrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 54383 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/shamrock/54383 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 50583 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/shamrock [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [48064] => stdClass Object ( [nazev] => Modulární technologie pro oddělené čištění šedé vody - GreySystem [seo_title] => GreySystem [seo_desc] => [autor] => Jan Bartáček [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON

Trvání:

01/2017 - 12/2020

Řešitelé:

[ikona] => [obrazek] => 0003~~88lPz1fw9PRUcC9KrQyuLC5JzQUA.jpg [obsah] =>

Hlavní cíle:

  • Návrh alternativních řešení recyklace šedých vod.
  • Stanovení zdravotních rizik a rizik vůči životnímu prostředí.
  • Využití technologií Internet of Things (IoT).

Abstrakt:

Nejčastější námitkou proti recyklaci šedých vod je, že tyto vody obsahují zdraví nebo okolí škodlivé látky, a mohou tak ovlivňovat zdraví nebo životní prostředí. V praxi dochází k tomu, že zatím není vyřešena, nebo je v praxi neověřena, integrace do technického zařízení budov (TZB) a stejně tak i integrace do systému veřejného vodovodu a kanalizace (spory z hlediska placení stočného a napojení na vodovodní síť, z které se doplňuje systém použité vody).
Cílem je navrhnout a ověřit několik řešení recyklace šedých vod, stanovit zdravotní rizika a  rizika vůči životnímu prostředí. Na základě výsledků navrhnout vhodné způsoby řešení s ohledem na účel využití. Dále pak technicky vyřešit námitku, napojení na veřejné vodovody a kanalizace, s využitím technologie Internet of things (IoT).

.

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [48065] => stdClass Object ( [nadpis] => GreySystem [iduzel] => 48065 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 48064 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/greysystem [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi