stdClass Object
(
[nazev] => Ústav technologie vody a prostředí
[adresa_url] =>
[api_hash] =>
[seo_desc] =>
[jazyk] =>
[jednojazycny] =>
[barva] =>
[indexace] => 1
[obrazek] =>
[ga_force] =>
[cookie_force] =>
[secureredirect] =>
[google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
[ga_account] => UA-10822215-3
[ga_domain] =>
[ga4_account] => G-VKDBFLKL51
[gtm_id] =>
[gt_code] =>
[kontrola_pred] =>
[omezeni] => 0
[pozadi1] => 0003~~C8_ILEkFAA.png
[pozadi2] =>
[pozadi3] =>
[pozadi4] =>
[pozadi5] =>
[robots] =>
[htmlheaders] =>
[newurl_domain] => 'tvp.vscht.cz'
[newurl_jazyk] => 'cs'
[newurl_akce] => '[cs]'
[newurl_iduzel] =>
[newurl_path] => 8548/4168/1410
[newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
[iduzel] => 1410
[platne_od] => 31.10.2023 17:07:00
[zmeneno_cas] => 31.10.2023 17:07:30.290053
[zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
[canonical_url] =>
[idvazba] => 1719
[cms_time] => 1714025263
[skupina_www] => Array
(
)
[slovnik] => stdClass Object
(
[logo] => 
[aktualizovano] => Aktualizováno
[autor] => Autor
[drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha – FTOP – Ústav technologie vody a prostředí
[more_info] => více informací
[top_search_placeholder] => hledat...
[social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/utvpvscht/
[social_fb_title] => Facebook ústavu
[social_tw_odkaz] => https://twitter.com/uctwater
[social_tw_title] => Twitter ústavu
[social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
[social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha
[paticka_budova_a_nadpis] => BUDOVA A
[paticka_budova_a_popis] => Rektorát, oddělení komunikace, pedagogické oddělení, děkanát FCHT, centrum informačních služeb
[paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B
[paticka_budova_b_popis] => Věda a výzkum, děkanát FTOP, děkanát FPBT, děkanát FCHI, výpočetní centrum, zahraniční oddělení, kvestor
[paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C
[paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, praktický lékař, katedra ekonomiky a managementu, ústav matematiky
[paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
[paticka_budova_1_popis] =>
[paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
[paticka_budova_2_popis] =>
[paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373
Datová schránka: sp4j9ch
Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:Jan.Bartacek@vscht.cz
[logo_href] => /
[google_search] => 001523547858480163194:fu_bhgn2a5e
[adresa_url] =>
[charakteristika] => Charakteristika
[vice] => → více
[navaznosti] => Navazující studium v oborech
[uplatneni] => Uplatnění
[vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách:
[studijni_plan] => Studijní plán
[mene] => → méně
[studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty
[studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty
[fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí
[studijni_program] => Studijní program:
[obory] => Obory:
[dokumenty_kod] => Kód
[dokumenty_nazev] => Název
[dokumenty_platne_od] => Platné od
[dokumenty_platne_do] => Platné do
[archiv_novinek] => Archiv novinek
[submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky na daný rok
[stahnout] => stáhnout
[api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor
[api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor
[api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor
[paticka_mapa_alt] =>
[studijni_obor] => Studijní obor
[studijni_forma] => Forma studia
[studijni_dobastudia] => Doba studia
[studijni_kapacita] => Kapacita
[den_kratky_3] => st
[den_kratky_5] => pá
[den_kratky_0] => ne
[den_kratky_4] => čt
[den_kratky_2] => út
[novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha
[novinky_kategorie_2] => Důležité termíny
[novinky_kategorie_3] => Studentské akce
[novinky_kategorie_4] => Zábava
[novinky_kategorie_5] => Věda
[novinky_archiv_url] => /novinky
[novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku
[novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek
[novinky_dalsi] => zobrazit další novinky
[novinky_archiv] => Archiv novinek
[intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/
[intranet_text] => Intranet
[den_kratky_6] => so
[den_kratky_1] => po
[logo_mobile_href] => /
[logo_mobile] =>
[mobile_over_nadpis_menu] => Menu
[mobile_over_nadpis_search] => Hledání
[mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky
[mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení
[menu_home] => Domovská stránka
[zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi
[zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi
[fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/
[paticka_mapa_odkaz] =>
[nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný.
[preloader] => Počkejte prosím chvíli...
[hledani_nadpis] => hledání
[hledani_nenalezeno] => Nenalezeno...
[hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google
[social_li_odkaz] =>
[social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vodavscht/
[social_in_title] => Instagram ústavu
[novinka_publikovano] => Publikovano:
[novinka_datum_konani] => Datum konani:
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[1947] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[2263] => stdClass Object
(
[nazev] => Ústav technologie vody a prostředí
[seo_title] => Ústav technologie vody a prostředí
[seo_desc] => Ústav technologie vody a prostředí
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 2263
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /home
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_novinky
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[2270] => stdClass Object
(
[nazev] => Ústav technologie vody a prostředí
[seo_title] => O ústavu
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 2270
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /o-ustavu
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[3732] => stdClass Object
(
[nazev] =>
[seo_title] => Studium
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[iduzel] => 3732
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /studium
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[3733] => stdClass Object
(
[nazev] => Věda a výzkum
[seo_title] => Věda a výzkum
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] => Ústav technologie vody a prostředí se podílí na výzkumných projektech ve všech oblastech technologie vody. Naši pracovníci pravidelně publikují v odborných časopisech a na konferencích. Z hlediska výzkumu je zásadní práce našich doktorandů a do výzkumu jsou rovněž aktivně zapojeni studenti magisterského a bakalářského studia v rámci svých diplomových prací, případně ve svém volném čase během studia. Jejich práci je možné shlédnout při každoroční soutěži SVOČ.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 3733
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /veda-a-vyzkum
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[3734] => stdClass Object
(
[nazev] => Spolupráce
[seo_title] => Spoluprace
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[iduzel] => 3734
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /spoluprace
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[10764] => stdClass Object
(
[nazev] => Život na ústavu
[seo_title] => Život na ústavu
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[iduzel] => 10764
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /zivot-na-ustavu
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[3735] => stdClass Object
(
[nazev] => Kontakt
[seo_title] => Kontakt
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Fakulta technologie ochrany prostředí
Ústav technologie vody a prostředí
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice
Budova B, I.p., č. dveří 116
[ikona] => info
[obrazek] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] =>
Kontakty
| Vedoucí ústavu: | |
|
Tajemník ústavu: |
|
|
Hospodář ústavu: |
|
|
Knihovník ústavu: |
|
|
Sekretářka ústavu: |
Nemáte přístup k obsahu stránky.
Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).
[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena (chyba 404) [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Chyba 404
Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.
Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.
Děkujeme!
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 1947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1777] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [1942] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1942 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1943] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1943 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1944] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1944 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 1777 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )DATA
stdClass Object
(
[nazev] => Skupiny
[seo_title] => Skupiny
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[submenuno] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[newurl_domain] => 'tvp.vscht.cz'
[newurl_jazyk] => 'cs'
[newurl_akce] => '/skupiny'
[newurl_iduzel] => 10846
[newurl_path] => 8548/4168/1410/1947/3733/10846
[newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
[iduzel] => 10846
[platne_od] => 26.09.2017 20:59:00
[zmeneno_cas] => 26.09.2017 21:02:33.908839
[zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lucie Pokorná
[canonical_url] =>
[idvazba] => 12759
[cms_time] => 1714025350
[skupina_www] => Array
(
)
[slovnik] => Array
(
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[40613] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[40614] => stdClass Object
(
[nadpis] => Anaerobní technologie
[odkaz] => http://tvp.vscht.cz/anaerobie
[text_odkazu] => Anaerobní technologie
[perex] =>
[skupina] =>
[ikona] => banka
[velikost] => 1
[pozice_x] => 1
[pozice_y] => 1
[barva_pozadi] => modra
[countdown] =>
[obrazek_pozadi] =>
[iduzel] => 40614
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[40615] => stdClass Object
(
[nadpis] => Biologické čištění odpadních vod
[odkaz] => http://tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/BWWT
[text_odkazu] => Biologické čištění odpadních vod
[perex] =>
[skupina] =>
[ikona] => strom
[velikost] => 1
[pozice_x] => 3
[pozice_y] => 1
[barva_pozadi] => modra
[countdown] =>
[obrazek_pozadi] =>
[iduzel] => 40615
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[40617] => stdClass Object
(
[nadpis] => Hydrobiologie a mikrobiologie
[odkaz] => http://tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/hydromikro
[text_odkazu] => Hydrobiologie a mikrobiologie
[perex] =>
[skupina] =>
[ikona] => mikroskop
[velikost] => 1
[pozice_x] => 4
[pozice_y] => 2
[barva_pozadi] => modra
[countdown] =>
[obrazek_pozadi] =>
[iduzel] => 40617
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[40619] => stdClass Object
(
[nadpis] => Hydrochemie a úprava vody
[odkaz] => https://tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/hup
[text_odkazu] => Hydrochemie a úprava vody
[perex] =>
[skupina] =>
[ikona] => lahev
[velikost] => 1
[pozice_x] => 2
[pozice_y] => 2
[barva_pozadi] => modra
[countdown] =>
[obrazek_pozadi] =>
[iduzel] => 40619
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
)
[iduzel] => 40613
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /skupiny/40613
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek_vertical
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[10847] => stdClass Object
(
[nazev] => Anaerobní technologie
[seo_title] => Anaerobní technologie
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] => Na odpadní vody může být nahlíženo jako na zdroj energie, cenných materiálů (dusík, fosfor, těžké kovy) nebo jako na čistou vodu. Energie z organických látek obsažených v odpadních vodách a čistírenských kalech může být recyklována za pomocí anaerobních technologií, tj anaerobní digesce (AD). Bioplyn (směs metanu a oxidu uhličitého), konečný produkt anaerobní digesce, může být dále využit jako zdroj elektrické energie a tepla. Proces AD je příznivý zejména pro svou nízkou produkci skleníkových plynů.
Pracovní skupina anaerobních technologií se zabývá optimalizací AD a řešení některých specifických problémů vyplývajících z povahy AD a odstraňování (recyklace) dusíku a síry, sloučenin uvolňovaných v procesu AD. Práce skupiny se zaměřuje na ochranu přírodních zdrojů (čisté vody, fosilních zdrojů energie nebo atmosféry) prostřednictvím čistých anaerobních technologií.
Seznam publikací
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~Exkurze_12_30.jpg
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] => Oblasti výzkumu
Energeticky soběstačná čistírna odpadních vod
Skupina Anaerobní technologie se dlouhodobě zabývá intenzifikací anaerobní stabilizace kalů na čistírnách odpadních vod (ČOV). Cílem je recyklace energie obsažené v těchto kalech tak, aby byla pokryta veškerá spotřeba elektrické energie na ČOV. Např. na pražské Ústřední ČOV bylo dosaženo téměř 90% energetické soběstačnosti celé čistírny zavedením námi vyvinuté metody dezintegrace kalu (lyzátovací zahušťovací centrifugy) a termofilní anaerobní stabilizace. To vše spolu s intenzivním srážením organického materiálu z přitékající odpadní vody a zdokonalením míchání anaerobních fermentorů vedlo k zdvojnásobení produkce bioplynu.
Optimalizace fermentace celulózových materiálů s použitím anaerobních hub
S hledáním alternativních zdrojů energie je spojen rychlý rozvoj bioplynových stanic, kde jsou vstupní surovinou zemědělské odpady, cíleně pěstovaná rostlinná biomasa i jiné organické odpady. Problémem bioplynových stanic je především nízká rozložitelnost rostlinných materiálů (pouze 40 až 60 %), která se odráží v nižší produkci bioplynu. Tento problém lze s úspěchem řešit využitím schopnosti anaerobních hub rozkládat rostlinné materiály bohaté na celulózu. V přírodě se tyto houby vyskytují v bachorech přežvýkavců (kráva, jelen atp.), kterým pomáhají k větší účinnosti využití energie z potravy. Pokud se podaří kultivovat tyto organismy v anaerobních fermentorech, je možné podstatně zvýšit produkci bioplynu a tedy i energie z celulózových materiálů.
Odstraňování sulfanu z bioplynu
Sulfan je zdrojem emisí S02, zápachu a problémů při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách a proto je nutné jej z bioplynu odstraňovat. Biologické metody odstraňování sulfanu z bioplynu jsou založené na oxidaci sulfanu chemolithotrofními sirnými bakteriemi na elementární síru:
H2S + 0.5O2 --> S0 + H2O
Tento proces je možné realizovat v externím bioreaktoru po absorpci sulfanu do vodných roztoků nebo přímo v anaerobním fermentoru (tzv. mikroaerace). Oba způsoby jsou účinné, ale naše výsledky ukazují, že mikroaerace může mít na anaerobní proces pozitivní vliv i v některých dalších aspektech (např. větší stabilita reaktoru). Biologické metody odsiřování jsou vždy investičně i provozně výhodnější než chemické nebo fyzikálně chemické způsoby a perspektivy jejich využití jsou velmi široké.
Odstraňování dusíku z kapalné fáze po anaerobní fermentaci
V kapalné fázi po anaerobní fermentaci se v závislosti na charakteru vstupní suroviny často vyskytují vysoké koncentrace amoniakálního dusíku, který může inhibovat anaerobní fermentaci a v případě ČOV významně zatěžuje vodní linku. Jeden z perspektivních způsobů odstraňování amoniakálního dusíku je tzv. proces nitritace-denitritace. Oproti "klasické" nitrifikaci-denitrifikaci je takto možné ušetřit 25 % kyslíku a 40 % organického substrátu potřebného pro odstranění dusíku. Předmětem výzkumu jsou i metody snižování koncentraci amoniakálního dusíku přímo ve fermentační směsi bez poškození anaerobní kultury.
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[18549] => stdClass Object
(
[nazev] => Členové skupiny
[barva_pozadi] => modra
[uslideru] => false
[text] => - Prof. Ing. P. Jeníček, CSc.
- Prof. Ing. J. Zábranská, CSc.
- Doc. Ing. J. Bartáček, Ph.D.
- Ing. D. Pokorná, CSc.
- Ing. J. Bartáčková, Ph.D.
- Ing. A. Pícha, Ph.D.
- Ing. V. Kouba, Ph.D.
- Ing. P. Dolejš, Ph.D.
- H. Stará
- Ing. A. Magrová
- Mgr. Ch. Bachmannová
- MSc. J.M. Budatala
- Ing. D. Andreides
- Ing. M. Andreides
- MSc. L.B. Ojobe
- Ing. Z. Varga
2019
Vojtiskova, M., Satkova, B., Bindzar, J., Jenicek, P. (2019): Simple improvement of digested sludge quality: is post-aeration the key? Water Science and Technology https://doi.org/10.2166/wst.2019.409
Dolejš, P., Varga, Z., Luza, B., Pícha, A., Jeníček Jeníček, P., Bartáček. J. , P., Bartáček. J. (2019). "Maximizing energy recovery from wastewater via bioflocculation-enhanced primary treatment: A pilot-scale study." Environmental Technology: 1-30.
Pokorna, D., Varga, Z., Zabranska, J.: Biomethanation of CO2 with electrolytic hydrogen by hydrogenotrophic methanogens (2019). New Biotechnology 44, 10.1016/j.nbt.2018.05.1048
Pokorna, D., Varga, Z., Andreides, D., Zabranska, J. (2019): Adaptation of anaerobic culture to bioconversion of carbon dioxide with hydrogen to biomethane. Renewable Energy. 142, 167 – 172
Kouba, V., Svehla, P., Catrysse, M., Prochazkova, L., Radechovska, H., Jenicek, P. and Bartacek, J. (2019) How biomass growth mode affects ammonium oxidation start-up and NOB inhibition in the partial nitritation of cold and diluted reject water. Environmental Technology (United Kingdom) 40(6), 673-682.
Wyman, V., Serrano, A., Borja, R., Jiménez, A., Carvajal, A., Lenz, M., Bartacek, J. and Fermoso, F.G. (2019) Effects of barium on the pathways of anaerobic digestion. Journal of Environmental Management 232, 397-403.
2018
Vital, B., Bartacek, J., Ortega-Bravo, J.C. and Jeison, D. (2018) Treatment of acid mine drainage by forward osmosis: Heavy metal rejection and reverse flux of draw solution constituents. Chemical Engineering Journal 332, 85-91.
Meier, L., Stará, D., Bartacek, J. and Jeison, D. (2018) Removal of H2S by a continuous microalgae-based photosynthetic biogas upgrading process. Process Safety and Environmental Protection 119, 65-68.
Pokorna-Krayzelova, L., Vejmelková, D., Selan, L., Jenicek, P., Volcke, E.I.P. and Bartacek, J. (2018) Final products and kinetics of biochemical and chemical sulfide oxidation under microaerobic conditions. Water Science and Technology 78(9), 1916-1924.
Moeller, L., Zehnsdorf, A., Pokorná, D., Zábranská, J.: Foam formation in Anaerobic Digesters. Advances in Bioenergy, Vol. 3, 1 – 43, Chapter 1, doi.org/10.1016/bs.aibe.2018.02.001, Elsevier 2018, ISSN 2468-0125, ISBN 978-0-12-815199-0
Kouba, V.; Darmal, R.; Vejmelkova, D.; Jenicek, P.; Bartacek, J., Cold shocks of anammox biofilm stimulate nitrogen removal at low temperatures. Biotechnology progress, 34(1), 277-281.
Camiloti, P.R., Valdés, F., Delforno, T.P., Bartacek, J., Zaiat, M., Jeison, D. 2018. A membrane aerated biofilm reactor for sulfide control from anaerobically treated wastewater. Environmental Technology (United Kingdom), 1-10.
Pokorna-Krayzelova L., Bartacek J., Theuri S.N., Segura Gonzales C.A., Prochazka J., Volcke E.I.P., Jenicek P. 2018: Microaeration through a biomembrane for biogas desulfurization: lab-scale and pilot-scale experiences. Environmental Science: Water Research & Technology. DOI: 10.1039/c8ew00232k
Dolejs P., El Tayar G., Vejmelkova D., Pecenka M., Polaskova M., Bartacek J. 2018: Psychrophilic anaerobic treatment of sewage: Biomethane potential, kinetics and importance of inoculum selection. Journal of Cleaner Production 199, 93-100, DOI: 10.1016/j.jclepro.2018.07.134
Zabranska J., Pokorna D.: Bioconversion of carbon dioxide to methane using hydrogen and hydrogenotrophic methanogens. 2018. Biotechnology Advances . DOI 10.1016/j.biotechadv.2017.12.003
2017
Capson-Tojo, G., Torres, A., Muñoz, R., Bartacek, J., Jeison, D. 2017 Mesophilic and thermophilic anaerobic digestion of lipid-extracted microalgae N. gaditana for methane production Renewable Energy 105, 539-546
Vital, B., Bartacek, J., Ortega-Bravo, , JC., Jeison, D. 2017 Treatment of acid mine drainage by forward osmosis: Heavy metal rejection and reverse flux of draw solution constituents Chemical Engineering Journal 332, 85-91
Kouba, V., Svehla, P., Catrysse, M., Prochazkova, L., Hrncirova, H., Jenicek, P., Bartacek, J. 2017. How biomass growth mode affects ammonium oxidation start-up and NOB inhibition in partial nitritation of cold and diluted reject water. Environ Technol, ahead of print.
Kouba, V.; Darmal, R.; Vejmelkova, D.; Jenicek, P.; Bartacek, J., Cold shocks of anammox biofilm stimulate nitrogen removal at low temperatures Biotechnol Prog 2017, ahead of print.
Kouba, V., Proksova E., Wiesinger H., Vejmelkova D., Bartacek, J. 2017. Good servant, bad master: Sulfide influence on partial nitritation of sewage. Water Sci Technol, ahead of print.
Kouba, V., Vejmelková D., Proksová E., Wiesinger H., Concha M., Dolejš P., Hejnic J., Jeníček, P., Bartáček, J. 2017. High-rate partial nitritation of municipal wastewater after psychrophilic anaerobic pre-treatment. Environ Sci Technol, ahead of print
Pokorná-Krayzelová, L., Bartáček, J., Vejmelková, D., Alvarez, A.A., Slukova, P., Prochazka, J., Volcke, E.I.P., Jeníček, P. (2017) “The use of a silicone-based biomembrane for microaerobic H2S removal from biogas.” Separation and Purification Technology 189, pages 145-152.
Pokorná-Krayzelová, L., Mampaey, K.E., Vannecke, T.P.W., Bartáček, J., Jeníček, P., Volcke, E.I.P. (2017) “Model-based optimization of microaeration for biogas desulfurization in UASB reactors.” Biochemical Engineering Journal 125, pages 171-179.
P. Jeníček, J. Horejš, L. Pokorná-Krayzelová, J. Bindzar, J. Bartáček. Simple biogas desulfurization by microaeration – Full scale experience. Anaerobe (In Press, Accepted Manuscript). DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.anaerobe.2017.01.002
Dolejs, P., Ozcan, O., Bair, R., Ariunbaatar, J., Bartacek, J., Lens, P.N.L., Yeh, D.H. 2017. Effect of psychrophilic temperature shocks on a gas-lift anaerobic membrane bioreactor (Gl-AnMBR) treating synthetic domestic wastewater. Journal of Water Process Engineering, 16, 108-114
2016
Hollinger CH., ..., Jeníček P. a kol. (2016) Towards a standardization of biomethane potential tests. Water Science and Technology 74 (11), 2515-2522.
Pokorna D., Zabranska J., Malik S., Kas J. Effect of corn silage treatment with preservative and fungicide on biogas yield. New Biotechnology 335 (S1-S213),p.S87, 2016
Hejnic Jakub, Dolejs Petr, Kouba Vojtech, Prudilova Andrea, Widiayuningrum Patria and Bartacek Jan. Comparing Anaerobic Treatment of Sewage at 15 °C Using UASB Reactor and Anaerobic Membrane Bioreactor. Environmental Engineering Science. Volume 33, Number 11, doi: 10.1089/ees.2016.0163, ahead of print.
Dolejs Petr, Gotvald Robert, Velazquez Aida M.L., Hejnic Jakub, Jenicek Pavel, and Bartacek Jan. Contact Stabilization with Enhanced Accumulation Process for Energy Recovery from Sewage. Environmental Engineering Science. August 2016, ahead of print. doi:10.1089/ees.2016.0155.
Kouba, V., Widiayuningrum, P., Chovancova, L., Jenicek, P., Bartacek, J. (2016). Applicability of one-stage partial nitritation and anammox in MBBR for anaerobically pre-treated municipal wastewater. Journal of Industrial Microbiology & Biotechnology.
Šmejkalová P., Kužníková V., Merna J., Hermanová S.: Anaerobic digestion of aliphatic polyesters. Water Science & Technology, 73 (10) 2386-2393; DOI: 10.2166/wst.2016.088 (2016).
2015
Krayzelova, L., Bartacek, J., Díaz, I., Jeison, D., Volcke, E.I.P., Jenicek, P. (2015). "Microaeration for hydrogen sulfide removal during anaerobic treatment: a review." Reviews in Environmental Science and Bio/Technology 14(4): 703-725.
Pokorna, D., Zabranska, J. (2015) Sulfur-oxidizing Bacteria in Environmental Technology, Biotechnology Advances, 33, pp. 1246-1259, doi 10.1016/j.biotechadv.2015.02.007
Pokorna D., Carceller J.M., Paclik L., Zabranska J.: Biogas Cleaning by Hydrogen Sulfide Scrubbing and Bio-oxidation of Captured Sulfides. Energy & Fuels (2015), DOI:10.1021/ef502804j
Dolejs P. , Paclik L., Maca J., Pokorna D., Zabranska J., Bartacek J.: Effect of S/N ratio on sulfide removal by autotrophic denitrification. Applied Microbiology and Biotechnology, Vol. 99, Is. 5, pp. 2383-92 , 2015.
Hermanová, S.; Šmejkalová, P.; Merna, J.; Zarevúcka, M.: Biodegradation of waste PET based copolyesters in thermophilic anaerobic sludge, Polym. Degrad. Stabil., 2015, 111, 176-184.
Pacek, L., Svehla, P., Bartacek, J., Radechovsky, J., Hrncirova, H., Shejbalova, S., Balik, J., Jenicek, P. 2015. Direct and indirect effects of oxygen limitation on nitrification process applied to reject water treatment. Desalination and Water Treatment, 56(3), 598-607.
Svehla, P., Radechovsky, J., Hrncirova, H., Pacek, L., Bartacek, J. 2015. Effect of influent nitrogen concentration on feasibility of short-cut nitrification during wastewater treatment in activated sludge systems. Chemical Papers, 69(7), 921-929.
Podzimek, T., Bartacek, J. 2014. Použití jednobuněčných řas jako substrát pro výrobu bioplynu. Bioprospect, 24(4), 101 - 103.
2014
Krayzelova, L., Bartacek, J., Kolesarova, N., Jenicek, P. (2014). "Microaeration for hydrogen sulfide removal in UASB reactor." Bioresource Technology 172(0): 297-302. ISSN: 0960-8524
Dolejš, P., V. Poštulka, Z. Sedláková, V. Jandová, J. Vejražka, E. Esposito, J. C. Jansen and P. Izák (2014). "Simultaneous hydrogen sulphide and carbon dioxide removal from biogas by water–swollen reverse osmosis membrane." Separation and Purification Technology 131: 108-116.
Krayzelova, L., Lynn, T.J., Banihani, Q., Bartacek, J., Jenicek, P., Ergas, S.J. (2014). "A Tire-Sulfur Hybrid Adsorption Denitrification (T-SHAD) process for decentralized wastewater treatment." Water Research 61(0): 191-199. ISSN: 0043-1354.
Jenicek, P., Celis, C.A., Krayzelova, L., Anferova N., Pokorna, D. (2014) Improving products of anaerobic sludge digestion by microaeration. Water Science & Technology, 69 (4) 803-809.
Kouba, V., Catrysse, M., Stryjova, H., Jonatova, I., Volcke, E.I.P., Svehla, P., Bartacek, J. 2014. The impact of influent total ammonium nitrogen concentration on nitrite-oxidizing bacteria inhibition in moving bed biofilm reactor. Water Science and Technology, 69(6), 1227-1233.
Svehla, P., Bartacek, J., Pacek, L., Hrncirova, H., Radechovsky, J., Hanc, A., Jenicek, P. 2014. Inhibition effect of free ammonia and free nitrous acid on nitrite-oxidising bacteria during sludge liquor treatment: Influence of feeding strategy. Chemical Papers, 68(7), 871-878.
2013
Jenicek, P., Kutil, J., Benes, O., Todt, V., Zabranska, J., Dohanyos, M., 2013. Energy self-sufficient sewage wastewater treatment plants: is optimized anaerobic sludge digestion the key? Water Science & Technology, 68 (8) 1739-1744.
Jenicek, P., Celis, C., Picha, A., Pokorna, D. (2013) Influence of Raw Sludge Quality on the Efficiency of Microaerobic Sulfide Removal during Anaerobic Digestion of Sewage Sludge; Journal of Residuals Science & Technology 10, 11-16.
Pokorna D., Maca J., Zabranska J., 2013. Combination of Hydrogen Sulphide Removal from Biogas and Nitrogen Removal from Wastewater. Journal of Residuals Science & Technology 10(1), 41-46.
2012
Bartacek, J., Fermoso, F.G., Vergeldt, F., Gerkema, E., Maca, J., Van As, H., Lens, P.N.L. 2012. The impact of metal transport processes on bioavailability of free and complex metal ions in methanogenic granular sludge. Water Science and Technology, 65(10), 1875-1881.
Jenicek, P., Bartacek, J., Kutil, J., Zabranska, J., Dohanyos, M. 2012. Potentials and limits of anaerobic digestion of sewage sludge: Energy self- sufficient municipal wastewater treatment plant? Water Science and Technology, 66(6), 1277-1281.
Procházka, J., Dolejš, P., Máca, J., Dohányos, M. 2012. Stability and inhibition of anaerobic processes caused by insufficiency or excess of ammonia nitrogen. Applied Microbiology and Biotechnology, 93(1), 439-447.
Procházka, J., Mrázek, J., Štrosová, L., Fliegerová, K., Zábranská, J., Dohányos, M. 2012. Enhanced biogas yield from energy crops with rumen anaerobic fungi. Engineering in Life Sciences, 12(3), 343-351.
2011
Jenicek, P., Celis, C.A., Koubova, J., Pokorna, D. 2011a. Comparison of microbial activity in anaerobic and microaerobic digesters. Water Science and Technology, 63(10), 2244-2249.
Jenicek, P., Celis, C.A., Koubova, J., Ruzickova, I. 2011b. Change of the digested sludge quality at microaerobic digestion. Journal of Residuals Science and Technology, 8(2), 39-44.
Procházka J., Dolejš P., Máca J., Dohányos M. 2011. Stability and inhibition of anaerobic processes caused by insufficiency or excess of ammonia nitrogen, Appl Microbiol Biotechnol, DOI: 10.1007/s00253-011-3625-4.
Raposo, F., Fernández-Cegrí, V., de la Rubia, M.A., Borja, R., Béline, F., Cavinato, C., Demirer, G., Fernández, B., Fernández-Polanco, M., Frigon, J.C., Ganesh, R., Kaparaju, P., Koubova, J., Méndez, R., Menin, G., Peene, A., Scherer, P., Torrijos, M., Uellendahl, H., Wierinck, I., de Wilde, V. 2011. Biochemical methane potential (BMP) of solid organic substrates: Evaluation of anaerobic biodegradability using data from an international interlaboratory study. Journal of Chemical Technology and Biotechnology, 86(8), 1088-1098.
2010
Bartacek, J., Fermoso, F.G., Catena, A.B., Lens, P.N.L. 2010a. Effect of sorption kinetics on nickel toxicity in methanogenic granular sludge. Journal of Hazardous materials, 180(1-3), 289-296.
Bartacek, J., Manconi, I., Sansone, G., Murgia, R., Lens, P.N.L. 2010b. Divalent metal addition restores sulfide-inhibited N2O reduction in Pseudomonas aeruginosa. Nitric Oxide - Biology and Chemistry, 23(2), 101-105.
Fermoso, F.G., Bartacek, J., Manzano, R., van Leeuwen, H.P., Lens, P.N.L. 2010a. Dosing of anaerobic granular sludge bioreactors with cobalt: Impact of cobalt retention on methanogenic activity. Bioresource Technology, 101(24), 9429-9437.
Fermoso, F.G., Bartacek, J., Lens, P.N.L. 2010b. Effect of vitamin B12 pulse addition on the performance of cobalt deprived anaerobic granular sludge bioreactors. Bioresource Technology, 101(14), 5201-5205.
Fliegerová K., Mrázek J., Hoffmann K., Zábranská J., Voigt K. 2010. Diversity of anaerobic fungi within cow manure determined by ITS1 analysis. Folia Microbiologica 55(4), 319-325.
Jenicek, P., Koubova, J., Bindzar, J., Zabranska, J. 2010. Advantages of anaerobic digestion of sludge in microaerobic conditions. Water Science and Technology, 62(2), 427-434.
Kennes, C., Lens, P., Bartacek, J. 2010. Air pollution control. Journal of Chemical Technology and Biotechnology, 85(3), 307-308.
Nabarlatz, D., Vondrysova, J., Jenicek, P., Stüber, F., Font, J., Fortuny, A., Fabregat, A., Bengoa, C. 2010. Hydrolytic enzymes in activated sludge: Extraction of protease and lipase by stirring and ultrasonication. Ultrasonics Sonochemistry, 17(5), 923-931.
Novotná Z., Procházka J., Šimůnek J., Fliegerová K., 2010. Xylanases of Anaerobic Fungus Anaeromyces mucronatus, Folia Microbiol. 55 (4), 363–367.
Raposo, F., Fernández-Cegrí, V., De la Rubia, M.A., Borja, R., Beltrán, J., Cavinato, C., Clinckspoor, M., Demirer, G., Diamadopoulos, E., Frigon, J.C., Koubova, J., Launay, M., Méndez, R., Menin, G., Noguerol, J., Uellehdahl, H., West, S. 2010. Quality improvement in determination of chemical oxygen demand in samples considered difficult to analyze, through participation in proficiency-testing schemes. TrAC - Trends in Analytical Chemistry, 29(9), 1082-1091.
Švehla, P., Jeníček, P., Habart, J., Hanč, A., Balík, J. 2010. Testing selected factors influencing nitrification of sludge water. Testování vlivu vybraných faktorů na průběh nitrifikace kalové vody, Chemické listy 104(5), 343-348.
2009
Angelidaki, I., Alves, M., Bolzonella, D., Borzacconi, L., Campos, J.L., Guwy, A.J., Kalyuzhnyi, S., Jenicek, P., Van Lier, J.B. 2009. Defining the biomethane potential (BMP) of solid organic wastes and energy crops: A proposed protocol for batch assays, Vol. 59, pp. 927-934.
Bartacek, J., Vergeldt, F.J., Gerkema, E., Jenicek, P., Lens, P.N.L., Van As, H. 2009a. Magnetic resonance microscopy of iron transport in methanogenic granules. Journal of Magnetic Resonance, 200(2), 303-312.
Bartacek, J., Lens, P.N.L. 2009. Chalcogen cycle science and technology. Environmental Technology, 30(12), 1227.
Bartacek, J., Kennes, C., Lens, P.N.L. 2009b. Biotechniques for air pollution control (biotechniques 2009). Reviews in Environmental Science and Biotechnology, 8(4), 321-323.
Fermoso, F.G., Bartacek, J., Jansen, S., Lens, P.N.L. 2009. Metal supplementation to UASB bioreactors: from cell-metal interactions to full-scale application. Science of the Total Environment, 407(12), 3652-3667.
Pokorna, E., Postelmans, N., Jenicek, P., Schreurs, S., Carleer, R., Yperman, J. 2009. Study of bio-oils and solids from flash pyrolysis of sewage sludges. Fuel, 88(8), 1344-1350.
Raposo, F., de la Rubia, M.A., Borja, R., Alaiz, M., Beltrán, J., Cavinato, C., Clinckspoor, M., Demirer, G., Diamadopoulos, E., Helmreich, B., Jenicek, P., Martí, N., Méndez, R., Noguerol, J., Pereira, F., Picard, S., Torrijos, M. 2009. An interlaboratory study as useful tool for proficiency testing of chemical oxygen demand measurements using solid substrates and liquid samples with high suspended solid content. Talanta, 80(1), 329-337.
2008
Bartacek, J., Fermoso, F.G., Baldó-Urrutia, A.M., Van Hullebusch, E.D., Lens, P.N.L. 2008. Cobalt toxicity in anaerobic granular sludge: Influence of chemical speciation. Journal of Industrial Microbiology and Biotechnology, 35(11), 1465-1474.
Fermoso, F.G., Collins, G., Bartacek, J., Lens, P.N.L. 2008a. Zinc deprivation of methanol fed anaerobic granular sludge bioreactors. Journal of Industrial Microbiology and Biotechnology, 35(6), 543-557.
Fermoso, F.G., Bartacek, J., Chung, L.C., Lens, P. 2008b. Supplementation of cobalt to UASB reactors by pulse dosing: CoCl2 versus CoEDTA2- pulses. Biochemical Engineering Journal, 42(2), 111-119.
Fermoso, F.G., Collins, G., Bartacek, J., O'Flaherty, V., Lens, P. 2008c. Acidification of methanol-fed anaerobic granular sludge bioreactors by cobalt deprivation: Induction and microbial community dynamics. Biotechnology and Bioengineering, 99(1), 49-58.
Fermoso, F.G., Collins, G., Bartacek, J., O'Flaherty, V., Lens, P. 2008d. Role of nickel in high rate methanol degradation in anaerobic granular sludge bioreactors. Biodegradation, 19(5), 725-737.
Nabarlatz, D., Vondrysova, J., Jenicek, P., Stber, F., Font, J., Fortuny, A., Fabregat, A., Bengoa, C. 2008. Extraction of enzymes from activated sludge. pp. 249-257.
Turečková, J., Prokopová, I., Niklová, P., Šimek, J.A.N., Šmejkalová, P., Keclík, F. 2008. Biodegradable copolyester/starch blends - Preparation, mechanical properties, wettability, biodegradation course. Polimery/Polymers, 53(9), 639-643.
2007
Bartacek, J., Zabranska, J., Lens, P.N.L. 2007. Developments and constraints in fermentative hydrogen production. Biofuels, Bioproducts and Biorefining, 1(3), 201-214.
Švehla, P., Jeníček, P., Habart, J., Hanč, A., Černý, J. 2007. The use of accumulation of nitrite in biological treatment of wastewater. Využití akumulace dusitanů při biologickém čištění odpadních vod, 101(10), 776-781.
2006
Zábranská, J., Dohányos, M., Jeníček, P., Kutil, J. 2006. Disintegration of excess activated sludge - Evaluation and experience of full-scale applications, Vol. 53, pp. 229-236.
2000
Dohányos, M., Zábranská, J., Jeníček, P., Štěpová, J., Kutil, V., Horejš, J. 2000. The intensification of sludge digestion by the disintegration of activated sludge and the thermal conditioning of digested sludge, Vol. 42, pp. 57-64.
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 37851 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /anaerobie/37851 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [37863] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 37863 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => slider [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 10847 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /anaerobie [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10848] => stdClass Object ( [nazev] => Biologické čištění odpadních vod [seo_title] => Biologické čištění odpadních vod [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>Skupina Biologického čištění odpadních vod se zabývá především problematikou městských čistíren odpadních vod nahlíženou z různých pohledů. Věnuje se problematice odstraňování nutrientů, tedy především dusíku a fosforu, a to včetně různých způsobů bioaugmentace. Velmi významnou pracovní náplní skupiny jsou analýzy složení kalu, především s ohledem na separační vlastnosti kalu a na přítomnost specifických metabolických skupin organismů, a to včetně molekulárně-biologických metod jakými jsou například FISH nebo PCR-DGGE. Důležitá je také tvorba matematických modelů čistíren odpadních vod, posuzování čistíren a návrhy optimalizací jejich řízení a provozu. Skupina může poskytovat svá ověření řešení či expertní a konzultační služby např. v těchto oblastech.
[ikona] => [obrazek] => Exkurze_12_06.jpg [obsah] =>Odstraňování sloučenin dusíku a fosforu z odpadních vod
Skupina se dlouhodobě věnuje studiu procesů nitrifikace a denitrifikace odpadních vod. Jsou vypracovány metody měření rychlosti těchto procesů a optimalizace podmínek pro ně. V souvislosti s nitrifikací byly studovány různé formy imobilizace pomalu rostoucích nitrifikantů od použití biofilmů (rotační diskové reaktory, pěnoplasty, apod.) až po jejich enkapsulaci do vhodných nosičů. Na základě studia populační dynamiky byla vypracována patentovaná metoda bioaugmentace nitrifikačních baktérií in situ, která se ukázala jako velmi úspěšné řešení. Byly studovány i vlivy kultivačních podmínek na denitrifikační baktérie a vybrány optimální substráty pro zvýšení účinku denitrifikace. Významného zlepšení ve stabilitě a účinnosti procesů nitrifikace a denitrifikace lze dosáhnout správným měřením a řízením podmínek v aktivačních systémech. K dispozici jsou ověřené a patentované postupy řízení nitrifikace a denitrifikace. V souvislosti s rostoucími požadavky na povolené koncentrace sloučenin fosforu v odtocích z čistíren odpadních vod jsou studovány metody vysoce účinného odstraňování fosforečnanů chemickým srážením v návaznosti na biologické odstraňování se zaměřením na možnost opětovného využívání sloučenin fosforu.
S odstraňováním sloučenin dusíku a fosforu z odpadních vod úzce souvisí i problematiky vnosu těchto prvků do povrchových vod z difúzního znečištění. V tomto směru je skupina již několik let zapojena do projektu na ochranu Vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce.
Analýza mikrobiálních společenství
Správné provozování a řízení biologických čistírenských procesů není možné bez potřebných znalostí o složení používaných mikrobiálních společenství (biofilmů, aktivovaného kalu, enkapsulovaných kultur, atd.). Pro tyto účely byly rozpracovány a do každodenní praxe zavedeny metody mikroskopické analýzy v oblasti viditelného světla (přímé osvětlení i fázový kontrast) i v oblasti UV záření. Jako první v ČR zavedla skupina i metody molekulární biologie pro identifikaci organismů aktivovaného kalu. Již dnes je možno analyzovat přítomnost základních vláknitých mikroorganismů i nitrifikačních baktérií prvního i druhého stupně metodou FISH (fluorescenční in situ hybridizace). Metoda FISH je založena na navázání fluorescenčně značených genových sond na nukleové kyseliny v mikrobiální buňce. Díky tomu je možné s vysokou specifičností detekovat přítomné mikroorganismy v poměrně krátkém časovém období přímo v dodaném vzorku biomasy. K běžnému používání se připravuje i metoda PCR (polymerázová řetězová reakce) s následující separací molekul DNA metodou DGGE (elektroforéza v gradientovém denaturačním gelu). Tato metoda slouží k separaci odlišných úseků nukleových kyselin odpovídajících různým mikroorganismům, čímž je možné komplexněji popsat přítomnou biocenózu. Pro zájemce je možno z prováděných analýz pořídit profesionální fotodokumentaci.
Separace aktivovaných kalů
Skupina se již tradičně věnuje problematice řízení sedimentačních vlastností aktivovaných kalů, a to jak s využitím biologických metod založených na principech populační dynamiky aktivovaných kalů a nebo metod využívajících chemických či fyzikálních postupů (oxidace, toxické působení, koagulace, selektivní dezintegrace). S řízením sedimentačních vlastností souvisí i správné navrhování a dimenzování dosazovacích nádrží, kterému se skupina též věnuje. V souvislosti s rozvojem membránových procesů soustředila skupina i dostatek teoretických ale hlavně praktických znalostí a zkušeností se separací aktivovaného kalu membránami. Stěžejní důraz je přitom kladen na dosahování maximální účinnosti odstranění organického a dusíkatého znečištění a prodloužení filtračního cyklu membránových bioreaktorů (MBR). Jako u každé filtrace dochází také u MBR k postupnému zanášení filtračního povrchu. Právě charakterizace principů a mechanismů, které zanášení způsobují, a návrhy jak tuto jedinou nevýhodu MBR minimalizovat jsou další oblastí působnosti skupiny.
Autotermní termofilní aerobní stabilizace biologických materiálů
Organické odpady, ať už se jedná o přebytečné čistírenské kaly nebo odpady z potravinářského průmyslu, představují v současnosti díky zpřísňující se legislativě stále větší problém, a to především z důvodu množství těchto odpadů a jejich biologické aktivity. Zvyšující se požadavky na úroveň stabilizace kalu (odpadu) a jeho hygienického zabezpečení znamenají pro provozovatele čistíren odpadních vod a podnikatele nárůst provozních nákladů spojených s likvidací tohoto materiálu. Autotermní aerobní stabilizace je vhodnou metodou pro dosažení stabilizovaného čistírenského kalu s požadovanou hygienickou kvalitou. Tento proces nachází uplatnění především na čistírnách odpadních vod o menší velikosti, kde není ekonomicky výhodné použití anaerobní stabilizace kalů nebo kde je doprava kalu z čistírny do nejbližší ČOV vybavené anaerobní technologií finančně neúnosná. Ekonomiku celého procesu zajišťuje nově vyvinutá aerační tryska, chráněná průmyslovým vzorem, která umožňuje intenzívní dodávky vzdušného kyslíku bez nadměrného ochlazování kalu dodávaným vzduchem. Tím bylo možné upustit i od provozně a ekonomicky náročné stabilizace s použitím čistého kyslíku.
Opětovné využívání vody
Opětovným využitím vyčištěné odpadní vody se sníží ekonomické nároky na čištění vody a cena procesu jejího čištění se tím výrazně sníží. K takovému přístupu vede především vzrůstající nedostatek zdrojů pitné vody a neustále rostoucí cena pitné vody. Je tedy žádoucí využít i jiné zdroje vody pro účely, kde není třeba kvality pitné vody, nebo v lokalitě není voda dostupná. Z jednotlivých technologických procesů je kvalita vyčištěné vody odlišná a zároveň nároky kladené na produkt jsou pro následné oblasti využití různé. Pro každý způsob opětovného využití vyčištěné odpadní vody je třeba stanovit bezpečnostní kritéria a ukázat možná rizika s tímto procesem spojená. Jako vhodné se ukazují metody terciárního čištění založené na kombinaci chemického srážení s fyzikální separací (tlaková flotace, písková filtrace) doplněná o hygienické zabezpečení. Pro opětovné používání vody se v závislosti na velikosti zdroje může použít hygienické zabezpečení membránovou filtrací nebo UV světlem.
Využití výpočetní techniky při navrhování a optimalizaci technologie na ČOV
Rozvoj vodoprávní legislativy podnítil u mnoha provozovatelů čistíren odpadních vod zájem o nové čistírenské technologie a v mnoha případech je donutil k úvahám o intenzifikaci provozu. Nástrojem, který může pomoci při navrhování nebo ověřování zvolené technologie pro nově budovanou či intenzifikovanou ČOV, je matematické modelování čistírenských procesů, neboť umožňuje, na rozdíl od fyzicky provozovaných modelů, rychle dospět k posouzení aktuálního stavu čistírny a eventuelně předpovědět chování čistírny při změně podmínek. S vývojem počítačové techniky v posledních desetiletích se proto stává i obor matematického modelování aktivačních procesů nedílnou součástí oboru čištění odpadních vod, jehož uplatnění vzrůstá při použití stále složitějších a sofistikovanějších procesů, při jejich návrhu, optimalizaci provozu a studiu dynamických stavů při změnách vstupních podmínek. Skupina je dnes vybavena simulačními programy dovolujícími i řešení složitých otázek z navrhování či provozu aktivačních systémů.
[poduzel] => stdClass Object ( [18550] => stdClass Object ( [nazev] => Členové skupiny [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] => [iduzel] => 18550 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [18551] => stdClass Object ( [nazev] => Doktorandi skupiny [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] => [iduzel] => 18551 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 10848 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/BWWT [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/BWWT [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10850] => stdClass Object ( [nazev] => Hydrobiologie a mikrobiologie [seo_title] => Hydrobiologie a mikrobiologie [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>Voda je nezbytnou součástí života, je obsažena v každé živé buňce, a právě buňky (mikroorganismy) nás informují o kvalitě vody, jejích vlastnostech a případném využití.
Ke studiu vlastností vody z pohledu technologických procesů úpravy vody, jejího čištění a případně i recyklace neodmyslitelně patří obor hydrobiologie a mikrobiologie. Hydrobiologie je založená na znalosti ekologických souvislostí týkajících se životních požadavků mikroorganismů obývajících vodní prostředí, a ke studiu biotopu (prostředí/prostoru) a biocenóz (mikro/organismů) používá převážně mikroskopické metody. Mikrobiologie doplňuje informace o stavu biotopu a struktuře biocenóz na mikrobiální úrovni, kterou je možné identifikovat na základě kultivačních stanovení populací bakterií, mikromycet (plísně a kvasinky) a virů (somatické kolifágy). K detailnější specifikaci genomu mikroorganismů se využívají molekulárně biologické metody (amplifikační, sekvenační).
Mikroorganismy, různých taxonomických a trofických úrovní, jsou biologické indikátory stavu prostředí a podmínek, probíhajících procesů, stavu technologií apod. Z výsledků kvalitně a cíleně provedeného komplexního biologického rozboru by měl být technolog schopný vyvodit patřičné závěry a učinit zásadní opatření v provozu.
Hydrobiologické a mikrobiologické souvislosti se významně uplatňují například při:
- posuzování ekologického stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod;
- studiu eutrofizace a acidifikace, znečišťování a samočištění (saprobiologie);
- hodnocení stavu nebo účinnosti vodárenských a čistírenských technologií (audity technologických procesů a optimalizace jejich provozu);
- hodnocení procesních chladicích vod (koroze, biofilmy, účinnost biocidních přípravků);
- zjišťování účinnosti nově zaváděných materiálů, přípravků a prostředků (laboratorní i poloprovozní testy);
- detekci patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů, mikropolutantů a genů antibiotické rezistence;
- biotechnologickém využití.
Řešená témata a vědeckovýzkumné otázky
Naše pracovní skupina propojuje znalosti mikrobiologie a hydrobiologie, a aplikuje je při řešení různých technologických, ekologických a vědeckovýzkumných otázek, kterými jsou např. tyto oblasti:
Monitoring stavu vodních útvarů
Podle Rámcové směrnice v oblasti vodní politiky 2000/60/ES je prováděno hodnocení ekologického stavu lokality (rybník, nádrž, tok apod.) na základě vzorků vody a nárostů, sledovanou hlavní biologickou složkou je plankton a bentos. Provádí se posuzování vlivů připravovaných nebo stávajících záměrů (staveb, činností a technologií) na životní prostředí. Projekt, kterým jsme se významně zabývali, byla rozsáhlá hydrická rekultivace zatápění zbytkové jámy lomu Most-Ležáky. Výsledkem projektu byla komplexní metodika kvantifikace ekologických dopadů hydrické rekultivace hnědouhelných dolů. Monitoring stavu vodních útvarů se významně rozvíjí v další vědeckovýzkumné otázce zaměřené na hydrobiologický průzkum vodárenských nádrží.
Hydrobiologický průzkum vodárenských nádrží
Monitoring stavu vodních útvarů se významně uplatňuje při hodnocení vhodnosti surové vody pro úpravu na vodu pitnou a dále pak zjištění některých příčin technologických závad řešených na vodárenské lince. Těmito projevy jsou např. původci organoleptických závad (fytoplankton, sinice, bakterie, streptomycety apod.) a produkce sekundárních metabolitů. Na základě znalostí preferencí a požadavků mikroorganismů na prostředí (nutrienty, zdroje energie, další abiotické faktory, přírodní asociace) je možné optimalizovat technologické procesy a vhodnější využívání zdrojů surové vody. Projekty, kterými jsme se zabývali, byly zaměřené na detekci mikroorganismů obtížně odstranitelných vodárenskými technologiemi, např. pikoplanktonní mikroorganismy (prokaryotní sinice a eukaryotní řasy) a producenty sekundárních metabolitů, např. geosminu a 2-MIB (streptomycety, aktinomycety). Projekty se významně promítají do dalších hodnocených problémů, kterými je kvalita voda (hygiena, indikátorové organismy), biologická stabilita pitné vody (stupeň degradace, progrese tvorby biofilmů, sekundární kontaminace) a udržitelnost kvality vody v distribuci.
Hygiena vody – Degradace jakosti pitné vody při její dopravě a akumulaci
Hygiena vody, resp. bezpečná pitná voda (Plány bezpečného zásobování pitnou vodou – Water Safety Plans, Riziková analýza – Risk assessment a HACCP), je v celém systému zásobování za podmínek zabránění kontaminaci vody, kdy přítomné znečišťující látky a mikroorganismy jsou úplně, popř. částečně odstraněny a jejich limity splňují požadavky na jakost a nezávadnost pitné vody podle platných legislativních požadavků. Významném atributem je zabránění sekundární kontaminaci během akumulace, distribuce a manipulace s pitnou vodou (vodojemy, distribuční sítě). V rámci této vědeckovýzkumné otázky se propojují opět hydrobiologické a mikrobiologické souvislosti, využívají se mikroskopické a kultivační analýzy, cíleně jsou voleny indikátory primární i sekundární kontaminace, pro hodnocení se odebírají vzorky vody a nárostů (biofilmů). Projekty, kterými jsme se zabývali, byly zaměřené na specifikaci vnějších i vnitřních faktorů se zásadním vlivem na udržení jakosti vody ve vodojemech a v distribuční síti a výstupem byly legislativní předpisy (Technické doporučení I-D-48 Konstrukční uspořádání, provoz a údržba vodojemů, norma ČSN 75 5355 Vodojemy). Při řešení eliminace sekundární kontaminace byl vyvinut prototyp vzduchového filtračního zařízení, osazovaného do větracích průduchů ve vodojemech.
Technologicko-biologické audity provozů s vodami
Systematickým a důsledným řešením nikoliv následků, ale příčin a jejich projevů v technologii, přispíváme při řešení závad biologického původu v provozech s vodami v rámci auditů. Tyto audity se významně uplatňují v technologiích s úpravou vody, kdy zjišťujeme původce zhoršené kvality upravované vody, neúčinnost separace (koagulace, filtrace atp.), neúčinnost dezinfekce (chlorace, UV, ozonizace), negativní projevy v distribuci (vodojemy, distribuční sítě). Do této oblasti a předmětu zájmu patří i technologické linky provozů s chladicími vodami, kde per partes hodnotíme vhodnost a účinnost nejen technologie, ale i dávkování biocidů a kondicionačních přípravků.
Biofilmy a koroze
Mikroorganismy (bakterie, mikromycety) se obecně vyskytují v jednom ze dvou typů populace, a to buď jako planktonické (volně se vyskytující) nebo ve formě biofilmu (přisedlé). Biofilm je definován jako společenstvo mikroorganismů, které je spojeno s povrchem a je uzavřeno v matrici extracelulárních polymerů. Tvorba biofilmu je pro mikroorganismy základním mechanismem přežití, neboť oproti mikroorganismům vyskytujícím se v planktonické formě poskytuje řadu výhod, kterými jsou větší přístup k živinám, větší stabilita, zvýšená interakce mezi organismy a v neposlední řadě ochrana před viry a biocidními sloučeninami. Na tvorbu biofilmů mají vliv nejen nutriční vlastnosti média, ale také teplota, hodnota pH, koncentrace kyslíku, osmolarita a další faktory, jako např. přítomnost mikronutrientů. Biofilmy se mohou tvořit na široké škále abiotických (neživých) a biotických (živých) površích a mohou být tvořeny jedním druhem mikroorganismu či naopak z komunity odvozené od několika mikrobiálních druhů. Biofilmy vodních systémů jsou velmi složité, a kromě mikroorganismů mohou obsahovat i korozní produkty, jílový materiál, minerální krystaly a jiné neživé složky. Další skupinou jsou mikromycety (plísně a kvasinky), které mohou být součástí biofilmů a nárostů, mohou poskytovat potravu pro další mikroorganismy a rovněž mohou být indikátory sekundární kontaminace. Projekty, kterými se zabýváme, jsou zaměřené na studium vlastností vody, evokaci (proliferaci) biofilmu, přítomné organotrofní mikroorganismy ve vodě a v biofilmech (korozní kupóny, bločky). Podstatnou složkou a skupinou mikrobiálních populací v chladicích systémech podílející se na korozi povrchů, jsou bakterie z fyziologické skupiny sirných bakterií (aerobní, anaerobní i fakultativně anaerobní mikroorganismy; klostridia, sulfát redukující bakterie), železité (popř. manganové) bakterie, pseudomonády. S tímto tématem souvisí i laboratorní zjištění účinnosti přípravků anebo povrchově upravených materiálů.
Biodeteriorace, nanomateriály/nanopovrchy, fotokatalytické materiály/povrchy
V laboratorních podmínkách testujeme projevy biodeteriorace povrchů (narušení povrchů mikroorganismy), dezinfekční účinnost povrchů, případně materiálů s využitím zkušebních/testovacích organismů, kterými jsou zástupci bakterií (např. Escherichia coli, Enterococcus faecalis, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus), chlorokokálních řas (např. Desmodesmus subspicatus, Chlorella, Raphidocelis), zooplanktonu (Daphnia magna). Projekt, který jsme řešili, byl zaměřený na vývoj nových materiálů a technologií a ověření jejich funkčnosti pro účinné a zároveň šetrné odstraňování nežádoucích vrstev z povrchů staveb a pro preventivní ochranu povrchů před biodegradací ošetřením vhodnými biocidními prostředky. Naše pracoviště bylo součástí výzkumného centra NANOPIN, modifikovali jsme metody zkoušení povrchových vlastností materiálů nanesených na sklech, na tkaninách, v rozvodech přicházejících do kontaktu s vodou. Zabývali jsme se rovněž ekologicky šetrnou inhibicí mikroorganismů s využitím fotokatalyticky aktivních ftalocyaninů (projekt MPO). Umíme stanovit antibakteriální aktivitu povrchů dlaždic používaných v domácnostech anebo v potravinářském průmyslu.
(Eko)toxikologické hodnocení vzorků
V laboratorních podmínkách testujeme ekotoxicitu různých matric (vzorků životního prostředí, materiálů apod.) s využitím zkušebních organismů, kterými jsou chlorokokální řasy, semena hořčice bílé a perloočky.
Antibiotická rezistence
Za jednu z nejzávažnějších hrozeb lidstva současné doby je antibiotická rezistence. Přítomnost bakterií rezistentních na antibiotika (ARB) a genů antibiotické rezistence (ARGs) v prostředí vede k přímému ovlivňování zdraví člověka, zejména zvyšováním nákladů na léčebné režimy chorob, které byly dříve snadno léčitelné běžnými antibiotiky. ARGs jsou identifikovány jako nové environmentální polutanty ve vodách, přičemž hlavními zdroji ARGs v povrchových a podzemních vodách jsou splachy z povodí a čistírny odpadních vod. Naše skupina se podílí na řešení problematiky interakce čistíren odpadních vod s antibiotickou rezistencí v povrchových vodách (surové, upravované, čištěné, recyklované), v čistírenských kalech a biofilmech.
Laboratorní rozbory a analýzy složek životního prostředí (voda, kal, sediment)
Provádíme mikroskopické analýzy vzorků vody (povrchové, podzemní, technologické, upravované, čištěné, odpadní), biofilmů (koroze, nárosty), sedimentů, kalů podle platných ČSN, ČSN EN, ČSN ISO a ČSN EN ISO norem. Využíváme fluorescenční mikroskopii (vitalita fototrofních mikroorganismů) a epifluorescenční mikroskopii (Live/Dead kit). Mikroskopickým obrazem stanovíme přítomný bioseston, abioseston a saprobitu. Spektrofotometricky určíme koncentraci chlorofylu-a. Umíme kultivovat aerobní a anaerobní mikroorganismy na různé úrovni detekce, např. indikátorové organismy fekální kontaminace (koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie, Escherichia coli, intestinální enterokoky, klostridia), indikátory organického znečištění (psychrofilní a mezofilní bakterie, mikromycety, kultivovatelné mikroorganismy při 22 °C a 36 °C), indikátory koroze (železité, manganové, sulfát-redukující bakterie), patogenní a podmíněně patogenní organismy (Legionella sp., Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Salmonella sp.), somatické kolifágy. Zavádíme nové metody a zkoušky, modifikujeme metody stávající, uplatňujeme screeningové metody při rychlé detekci mikrobiální kontaminace vod (metody ATP, BART, pádlové testery). Spolupracujeme se zkušebními laboratořemi.
Pro veřejnost nabízíme tato stanovení:
- Stanovení mikroskopického obrazu (bioseston/abioseston) podle ČSN 75 7712 a ČSN 75 7713 ve smyslu vyhlášky č. 252/2004 Sb.
- Mikrobiologický rozbor pitné vody (vyhláška č. 252/2004 Sb.), povrchové vody, procesní vody apod. – kultivovatelné mikroorganismy (ČSN EN ISO 6222); intestinální enterokoky (ČSN EN ISO 7899-2); koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN EN ISO 9308-1; ČSN EN ISO 9308-2); Clostridium perfringens (příloha č. 6 vyhl. č. 252/2004 Sb.; ČSN EN ISO 14189); koliformní bakterie (ČSN 75 7837); termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN 75 7835); somatické kolifágy (ČSN EN ISO 10705-2; ČSN ISO 10705-3)
- Mikrobiologický rozbor přírodních a bazénových vod (vyhláška č. 238/2011 Sb.) – intestinální enterokoky (ČSN EN ISO 7899-2); koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN EN ISO 9803-1; ČSN EN ISO 9803-2); Pseudomonas aeruginosa (ČSN EN ISO 16266; ČSN EN ISO 16266-2); Staphylococcus aureus (ČSN EN ISO 6888-1); Legionella sp. (ČSN EN ISO 11731)
- Hodnocení kvality povrchových vod – stanovení koncentrace chlorofylu-a (ČSN ISO 10260), stanovení saprobního indexu (ČSN 75 7716), mikroskopický obraz (ČSN 75 7712)
- Mikrobiologický rozbor čistírenských kalů podle metodiky AHEM č. 1/2008 (Metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech, kompostech, pomocných růstových prostředcích a podobných matricích) – intestinální enterokoky (ČSN EN ISO 7899-2), termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN 75 7835), Salmonella sp. (ČSN EN ISO 6579-1)
- Specifické stanovení organismů – železité (manganové) bakterie, sulfát-redukující bakterie, mikromycety (plísně, kvasinky)
- Biologické rozbory vzorků různých přírodních matric (voda, biofilmy, nárosty, stěry, sedimenty)
- Technologicko-biologické audity
Je možné se dohodnout i na modifikaci případně přizpůsobení provedení stanovení „na míru“.
Pro více informací prosím kontaktujte Janu Říhovou Ambrožovou
[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [18554] => stdClass Object ( [nazev] => Členové skupiny [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] => [iduzel] => 18554 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [68492] => stdClass Object ( [nadpis] => Galerie [iduzel] => 68492 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [18555] => stdClass Object ( [nazev] => Doktorandi skupiny [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] =>- Ing. J. Zuzáková
- Ing. Bc. S. Gajdoš
- Ing. D. Janák
Koloběh vody v přírodě člověk může ovlivnit,
nikdy jej nedokáže ovládnout, vždy jej ale musí chránit...
Pitná voda zaujímá výsadní postavení mezi poživatinami, které člověk nezbytně potřebuje ke svému životu. Z toho důvodu je nutné věnovat její kvalitě zvýšenou pozornost. Zjednodušeně bychom to mohli chápat pouze ve vztahu k výrobě pitné vody, tedy k jednotlivým technologickým krokům a postupům, které se při její výrobě využívají a měly by při optimální skladbě poskytnout vysoce jakostní pitnou vodu. Ve vztahu ke kvalitní pitné vodě, kterou vyžaduje spotřebitel se však tato problematika posouvá do daleko širší roviny počínající ochranou vodních zdrojů, pokračující vlastní technologií výroby pitné vody, ale i její distribucí ke spotřebiteli. Jedině řízeným odborným zásahem do těchto tří oblastí lze docílit požadovaného cíle – jakostní pitné vody. Všechny uvedené oblasti jsou předmětem zaměření naší pracovní skupiny.
[ikona] => [obrazek] => 0002~~MzAwMNPV9a7M8A5JNvf1qTQO9wsJNPTNCjX0dfR0BAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>Hydrochemie
Chemické chování anorganických látek a nových PPCPs závisí na jejich chemické struktuře.
Při obvyklém chemickém rozboru vody se obvykle stanovuje celková koncentrace jednotlivých složek. Avšak ve skutečnosti jsou jednotlivé složky přítomny v různých formách výskytu (existence, speciace), které jsou výsledkem protolytických, komplexotvorných, oxidačně-redukčních, polymeračních a biodegradačních reakcí. Jednotlivé formy existence se jen obtížně odlišují experimentálně. Obvykle se jejich distribuce počítá ze zákonů chemické termodynamiky. Pro tyto účely je k dispozici řada výpočetních programů.
Hydroanalytika
Vývoj a rozšířené používání různých nových PPCPs vyžaduje vypracování vhodných analytických metod pro jejich identifikaci a kvantifikaci. V úvahu přicházejí především metody instrumentální analýzy umožňující prokázat přítomnost vybraných PPCPs až v nanogramových koncentracích. Pozornost je věnována zejména vybraným léčivým látkám, kosmetickým přípravkům a tenzidům. V této souvislosti mají řešitelé úzký kontakt na ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, měření a státní zkušebnictví), kde spolupracují při přípravě nových ČSN a zabývají se posuzováním a přejímáním nových hydroanalytických norem ISO a EN.
Úpravárenské technologie
Hlavní pozornost je věnována základním úpravárenským procesům jak povrchových, tak podzemních vod. V této souvislosti je řešena např. optimalizace podmínek koagulačních testů s cílem získání jak kvalitní upravené vody, tak dobře separovatelné suspenze. V případě podzemních vod se jedná především o řešení vápenato-uhličitanové rovnováhy, která je dominantní rovnováhou při odkyselování, odželezování a odmanganování těchto vod.
Ionexové, sorpční a membránové postupy
Tyto metody jsou využívány pro selektivní i neselektivní odstraňování iontů/rozpuštěných látek z vod. Zvláště atraktivní je selektivní odstraňování těžkých kovů z vod pomocí ionexových technologií, odstraňování arsenu pomocí anorganických sorbentů nebo odstraňování stopových koncentrací organických látek (viz dále). Membránové technologie lze použít nejen pro úpravu pitné vody, ale i pro čištění některých typů odpadních vod.
Moderní oxidační procesy
Značný potenciál při odstraňování obtížně biologicky rozložitelných polutantů z odpadních vod prokázaly tzv. moderní oxidační procesy (Advanced Oxidation Processes - AOPs). Jejich společným jmenovatelem je průběh za běžných teplot a tlaků, a především využití mimořádné reaktivity hydroxylových radikálů. V současné době se zabýváme především procesy založenými na využití ozonu a peroxidu vodíku. Mezi hlavní výzkumná témata patří možnosti využití AOPs pro odstranění sloučenin dusíku, s důrazem na možnosti oxidace amoniakálního dusíku na dusík plynný, nebo zvýšení biologické čistitelnosti průmyslových odpadních vod.
Mikropolutanty
Problematika úpravy vody se v poslední době posouvá do oblasti mikroznečištění vodních zdrojů, a to především metabolity pesticidních látek, případně reziduí léčiv a genů ATB rezistence. Zabýváme se vlivem pokročilých oxidačních procesů a sorpce na různých typech materiálů na odstranění těchto látek. Využitím sorpčních či srážecích procesů současně řešíme odstraňování těžkých kovů, pozornost věnujeme i problematice mikroplastů.
Biologická stabilita pitné vody
V reálných distribučních systémech můžeme mnohdy zaznamenat přítomnost zbytkových organických látek po úpravárenských procesech určených ke snížení obsahu organického uhlíku ve vodě, které jsou důvodem zvýšení produkce organické hmoty, biofilmu, který pokrývá vnitřní stěny potrubí či částí technologií. Jednou z chemicko-biochemických metod, které vyhodnotí nebo v důsledku toho predikují zhoršení kvality pitné vody je stanovení ukazatele BDOC (biologicky degradabilní rozpuštěný organický uhlík). I na tento způsob hodnocení biologické stability vody je zaměřena činnost pracovní skupiny.
Recyklace a znovuvyužívání vyčištěných odpadních vod
Skupina se podílí na řešení tématu recyklace a znovuvyužı́vánı́ vyčištěných (městských) odpadních vod, a to tam, kde je možné těmito vodami nahradit doposud použı́vanou pitnou vodu. Jedná se předevšı́m o vodu pro závlahy v zemědělství, trávnı́ků sportovnı́ch areálů (golf, fotbal…), městské zeleně nebo užitkovou vodu pro udržovánı́ čistoty měst a obcı́. Ekonomickým záměrem je vyrobit užitkovou vodu, která je levnější než voda pitná použı́vaná pro tyto účely, a současně šetrně nakládat s vodními zdroji. Projekt recyklace a znovuvyužı́vánı́ vyčištěných odpadních vod spojuje dvě relativně odlišná témata technologie vody: úpravu vody a čištění odpadních vod.
Monitoring kvality vodních toků a srážkových vod
Dlouhodobě se věnujeme monitoringu kvality horních toků řek Krkonoš, jedná se především o Labe, Úpu, Jizeru a Jizerku. Současně je hodnocena i kvalita srážkových vod v oblasti Luční hora – Strážné. Odběry jsou prováděny přímo v toku zmíněných řek a pomocí magnetického indukčního průtokoměru jsou měřeny průtoky s cílem vyhodnocení hmotnostních bilancí sledovaných ukazatelů.
Naše pracoviště poskytuje:
- krácený rozbor pitné vody dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů
- rozbor bazénové vody dle vyhlášky č. 238/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů
- rozbory vod z topných systémů, včetně vyhodnocení agresivních či inkrustačních vlastností dle TNV 75 71 21
- stanovení kovů metodou AAS s plamennou a elektrotermickou atomizací
- stanovení TOC, DOC a NPOC ve vodách dle ČSN EN 1484
- stanovení BDOC (biologicky rozložitelného rozpuštěného organického uhlíku) ve vodných vzorcích
- stanovení TOC v pevných vzorcích dle ČSN EN 13 137
- koagulační testy za účelem zjištění optimálních podmínek procesu
- testy agregace za účelem zjištění zastoupení velikosti částic v upravovaném vzorku a optimalizace tvorby suspenze a míchání s ohledem na následující separační procesy
- výluhové testy pevných materiálů souvisejících s vyhláškou č.387/2016 Sb.
- sorpční testy zaměřené na kinetiku procesu včetně určení sorpční kapacity příslušného sorbentu v statistickém a dynamickém uspořádání
- testy anaerobní biologické rozložitelnosti organických látek (včetně plastů) dle ČSN EN ISO 11734, ČSN EN ISO 14853
- návrh technologie pro eliminaci vnosu mikropolutantů (léčiv, pesticidních látek, genů ATB rezistence aj.) do pitných a odpadních vod