Ozonizace
14. 7. 2026
Pavla Šmejkalová
Shrnutí
Ozonizace částečně snižovala koncentrace intracelulárních ARG, a to s účinností 0,47 až log 1,36. U genu qepA byla pozorována mírná amplifikace. Z hlediska intracelulárních ARG lze ozonizaci považovat za stupeň částečně snižující koncentrací některých ARG. Extracelulární ARG byly na ozonizaci odstraňovány s výrazně vyšší účinností, a to log 0,60 až log 2,49, resp. o 90 až 94 %. Ozonizace byla vysoce účinná při odstraňování extracelulárních ARG a pouze částečně účinná ve snižování koncentrací intracelulárních ARG.
- - - - - - - - - - - -
- Popis technologie: Ozonizace je nejrozšířenějším pokročilým oxidačním procesem ve vodárenství. Spočívá v generaci a vnosu reaktivních molekul ozonu do upravované vody. Ozon reaguje jako silné oxidační činidlo s dalšími látkami přítomnými v upravované vodě, čímž dochází zejména ke štěpení a deaktivaci organických látek včetně mikropolutantů. Vzhledem k rizikům vzniku nežádoucích vedlejších produktů je ozonizace ve vodárenství následována sorpčním či membránovým procesem. Sledování účinnosti konfigurace písková filtrace – ozonizace – filtrace přes GAU se ale věnuje jiná technologická karta. Tato karta posuzuje výhradně to, jak efektivně dokáže samotná ozonizace odstraňovat intra- a extracelulární ARG pouze procesem ozonizace.
- Počet sledovaných lokalit: 2
- Sledované technologické uspořádání:
a) jednostupňová separace (písková filtrace) → ozonizace
b) dvoustupňová separace (flotace + písková filtrace) → ozonizace
- Výsledky účinnosti odstranění ARG: Koncentrace intracelulárních ARG se v odtoku z ozonizace pohybovaly v rozmezí 3,48 až 6,22 log CN l-1. Nejčetněji se vyskytujícími geny byly chinolon qepA a referenční integron intI3. Geny intI3, qepA, qnrB_3 a IS1247_1 byly detekovány na obou sledovaných lokalitách, ostatní monitorované geny byly na jedné z lokalit v koncentracích pod mezí stanovitelnosti (LOQ). Z porovnání koncentrace intracelulárních ARG v odtoku z ozonizace a v nátoku na ozonizaci, kterým byl odtok z pískové filtrace, vyplývá, že ozonizace snížila koncentrace většiny ARG s účinností log 0,47 až log 1,36, procentuálně o 4 až 74 %. U genu qepA byla pozorována mírná amplifikace. Z hlediska intracelulárních ARG lze ozonizaci považovat za stupeň částečně snižující koncentrací některých ARG. Přestože téměř všechny geny byly za ozonizací detekovány v nižší koncentraci než na jejím nátoku, jsou účinnosti odstranění pouze v nižších desítkách procent, příp. nižší než log 1,00.
- Průměrné hodnoty koncentrace intracelulární ARG ve filtrátu z pískové filtrace a po ozonizaci na testovaných lokalitách + účinnost separace daného ARG v intracelulární formě vypočtená průměrem z jednotlivých lokalit
- Koncentrace extracelulární ARG se v odtoku z ozonizace pohybovaly v rozmezí <3,00 až 4,64 log CN l-1. Za ozonizací byly v nenulové koncentraci detekovány pouze geny qepA, IS1247_1 a referenční gen intI3. Jen gen intI3 byl kvantitativně detekován na obou lokalitách. Z porovnání koncentrace extracelulárních ARG v odtoku z ozonizace a nátoku na ozonizaci vyplývá, že ozonizace snížila koncentrace všech ARG s účinností log 0,60 až log 2,49, resp. o 90 až 94 %. Z hlediska extracelulárních ARG lze ozonizaci považovat za stupeň významně snižující koncentrací ARG s účinností vyšší než 90 %.
- Průměrné hodnoty koncentrace extracelulární ARG ve filtrátu z pískové filtrace a po ozonizaci na testovaných lokalitách + účinnost separace daného ARG v extracelulární formě vypočtená průměrem z jednotlivých lokalit