Počkejte prosím chvíli...
stdClass Object
(
    [nazev] => Ústav technologie vody a prostředí
    [adresa_url] => 
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => 
    [jazyk] => 
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 1
    [obrazek] => 
    [ga_force] => 
    [cookie_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
    [ga_account] => UA-10822215-3
    [ga_domain] => 
    [ga4_account] => G-VKDBFLKL51
    [gtm_id] => 
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => 0003~~C8_ILEkFAA.png
    [pozadi2] => 
    [pozadi3] => 
    [pozadi4] => 
    [pozadi5] => 
    [robots] => 
    [htmlheaders] => 
    [newurl_domain] => 'tvp.vscht.cz'
    [newurl_jazyk] => 'cs'
    [newurl_akce] => '[cs]'
    [newurl_iduzel] => 
    [newurl_path] => 8548/4168/1410
    [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
    [iduzel] => 1410
    [platne_od] => 31.10.2023 17:07:00
    [zmeneno_cas] => 31.10.2023 17:07:30.290053
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
    [canonical_url] => 
    [idvazba] => 1719
    [cms_time] => 1711718975
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [logo] => 
            [aktualizovano] => Aktualizováno
            [autor] => Autor
            [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚstav technologie vody a prostředí 
            [more_info] => více informací
            [top_search_placeholder] => hledat...
            [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/utvpvscht/
            [social_fb_title] => Facebook ústavu
            [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/uctwater
            [social_tw_title] => Twitter ústavu
            [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
            [social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha
            [paticka_budova_a_nadpis] =>  BUDOVA A
            [paticka_budova_a_popis] => Rektorát, oddělení komunikace, pedagogické oddělení, děkanát FCHT, centrum informačních služeb
            [paticka_budova_b_nadpis] =>  BUDOVA B
            [paticka_budova_b_popis] => Věda a výzkum, děkanát FTOP, děkanát FPBT, děkanát FCHI, výpočetní centrum, zahraniční oddělení, kvestor
            [paticka_budova_c_nadpis] =>  BUDOVA C
            [paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, praktický lékař, katedra ekonomiky a managementu, ústav matematiky
            [paticka_budova_1_nadpis] =>  NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
            [paticka_budova_1_popis] =>  
            [paticka_budova_2_nadpis] =>  STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
            [paticka_budova_2_popis] =>  
            [paticka_adresa] =>  VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:Jan.Bartacek@vscht.cz [logo_href] => / [google_search] => 001523547858480163194:fu_bhgn2a5e [adresa_url] => [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [navaznosti] => Navazující studium v oborech [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [dokumenty_kod] => Kód [dokumenty_nazev] => Název [dokumenty_platne_od] => Platné od [dokumenty_platne_do] => Platné do [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky na daný rok [stahnout] => stáhnout [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [paticka_mapa_alt] => [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma studia [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [den_kratky_3] => st [den_kratky_5] => pá [den_kratky_0] => ne [den_kratky_4] => čt [den_kratky_2] => út [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [den_kratky_6] => so [den_kratky_1] => po [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [paticka_mapa_odkaz] => [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [preloader] => Počkejte prosím chvíli... [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google [social_li_odkaz] => [social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vodavscht/ [social_in_title] => Instagram ústavu [novinka_publikovano] => Publikovano: [novinka_datum_konani] => Datum konani: ) [poduzel] => stdClass Object ( [1947] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [2263] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie vody a prostředí [seo_title] => Ústav technologie vody a prostředí [seo_desc] => Ústav technologie vody a prostředí [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 2263 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [2270] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie vody a prostředí [seo_title] => O ústavu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 2270 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /o-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3732] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 3732 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3733] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Ústav technologie vody a prostředí se podílí na výzkumných projektech ve všech oblastech technologie vody. Naši pracovníci pravidelně publikují v odborných časopisech a na konferencích. Z hlediska výzkumu je zásadní práce našich doktorandů a do výzkumu jsou rovněž aktivně zapojeni studenti magisterského a bakalářského studia v rámci svých diplomových prací, případně ve svém volném čase během studia. Jejich práci je možné shlédnout při každoroční soutěži SVOČ.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 3733 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3734] => stdClass Object ( [nazev] => Spolupráce [seo_title] => Spoluprace [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

[iduzel] => 3734 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /spoluprace [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [10764] => stdClass Object ( [nazev] => Život na ústavu [seo_title] => Život na ústavu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 10764 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /zivot-na-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [3735] => stdClass Object ( [nazev] => Kontakt [seo_title] => Kontakt [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 

Fakulta technologie ochrany prostředí
Ústav technologie vody a prostředí
Technická 5   
166 28 Praha 6 - Dejvice

Budova B, I.p., č. dveří 116

[ikona] => info [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

 

Kontakty

Vedoucí ústavu:

Bartáček Jan, prof. Ing., Ph.D.

Tajemník ústavu:

Bindzar Jan, Ing., Ph.D.

Hospodář ústavu:

Sýkora Vladimír, doc. Ing., CSc.

Knihovník ústavu:

Šmejkalová Pavla, Dr. Ing.

Sekretářka ústavu:

Vymětalová Andrea

[urlnadstranka] => [iduzel] => 3735 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /kontakt [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [61193] => stdClass Object ( [nazev] => Studuj VODU [seo_title] => Studuj VODU [seo_desc] => studuj VODU [autor] => Lucie Pokorná [autor_email] => krayzell@vscht.cz [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 61193 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studujVODU [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [20363] => stdClass Object ( [nazev] => Mapa stránek [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 20363 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/mapa-stranek [skupina_www] => Array ( ) [url] => /mapa-stranek [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen (chyba 403) [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena (chyba 404) [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Chyba 404

Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 1947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1777] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [1942] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1942 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1943] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1943 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1944] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1944 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 1777 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Věda a výzkum
    [seo_title] => Věda a výzkum
    [seo_desc] => 
    [autor] => 
    [autor_email] => 
    [obsah] => 

Ústav technologie vody a prostředí se podílí na výzkumných projektech ve všech oblastech technologie vody. Naši pracovníci pravidelně publikují v odborných časopisech a na konferencích. Z hlediska výzkumu je zásadní práce našich doktorandů a do výzkumu jsou rovněž aktivně zapojeni studenti magisterského a bakalářského studia v rámci svých diplomových prací, případně ve svém volném čase během studia. Jejich práci je možné shlédnout při každoroční soutěži SVOČ.

[submenuno] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [newurl_domain] => 'tvp.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/veda-a-vyzkum' [newurl_iduzel] => 3733 [newurl_path] => 8548/4168/1410/1947/3733 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 3733 [platne_od] => 26.04.2018 14:53:00 [zmeneno_cas] => 26.04.2018 14:55:44.577125 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Andrea Vymětalová [canonical_url] => [idvazba] => 10462 [cms_time] => 1711718279 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [40602] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [40603] => stdClass Object ( [nadpis] => Patenty [odkaz] => http://tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/patenty [text_odkazu] => Patenty [perex] => [skupina] => [ikona] => tuzka [velikost] => 1 [pozice_x] => 1 [pozice_y] => 1 [barva_pozadi] => modra [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 40603 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [40620] => stdClass Object ( [nadpis] => Pracovní skupiny [odkaz] => https://tvp.vscht.cz/skupiny [text_odkazu] => Pracovní skupiny [perex] => [skupina] => [ikona] => zarovka [velikost] => 2 [pozice_x] => 3 [pozice_y] => 1 [barva_pozadi] => modra [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 40620 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [40606] => stdClass Object ( [nadpis] => Přístroje [odkaz] => https://tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/37790 [text_odkazu] => Přístroje [perex] => [skupina] => [ikona] => kahan [velikost] => 1 [pozice_x] => 2 [pozice_y] => 2 [barva_pozadi] => modra [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 40606 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [40605] => stdClass Object ( [nadpis] => Výzkumné granty a projekty [odkaz] => http://tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/projekty [text_odkazu] => Výzkumné granty a projekty [perex] => [skupina] => [ikona] => lupa [velikost] => 1 [pozice_x] => 1 [pozice_y] => 2 [barva_pozadi] => modra [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 40605 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [40604] => stdClass Object ( [nadpis] => Publikace [odkaz] => http://tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/publikace [text_odkazu] => Publikace [perex] => [skupina] => [ikona] => kniha [velikost] => 1 [pozice_x] => 2 [pozice_y] => 1 [barva_pozadi] => modra [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 40604 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 40602 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/40602 [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [18353] => stdClass Object ( [nazev] => Patenty a užitné vzory [seo_title] => Seznam patentů a a užitných vzorů [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Seznam patentů a užitných vzorů

[ikona] => zarovka [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

2023 

Zapsaný užitný vzor 37316: Dolejš P., Andreides D., Šmejkalová P., Bartáček J., Stejskal O., Hložanka F., Bureš D., Pivokonsky M., Sochorová H., Prokopová M.: Systém pro monitoring a správu technologických celků úpravny vody

2022

Zapsaný užitný vzor 36568: Chalupa L., Stejskal O., Sýkora P., Charvátová L., Dolejš P., Bartáček J., Andreides M., Bareš V., Fencl M., Stránský D.: Systém pro stanovení provozních úkonů na čistírně odpadních vod

Zapsaný užitný vzor 36488: Zábranská Jana; Varga Zdeněk; Beneš Petr; Pokorná Dana; Minařík Miroslav: Ex situ bioreaktor pro konverzi oxidu uhličitého i oxidu uhelnatého na methan 

Zapsaný užitný vzor 36527: Zábranská Jana; Varga Zdeněk; Beneš Petr; Pokorná Dana; Minařík Miroslav: Kontejnerový ex situ bioreaktor pro konverzi oxidu uhličitého i oxidu uhelnatého na methan

Zapsaný užitný vzor 36373: Křivánková Jana; Maršík Miroslav; Vilím Daniel; Bindzar Jan: Variabilní jednotka pro čištění odpadních vod

2018

Zapsaný užitný vzor TH01021100-V10: Polášková Martina; Miroslav Plotěný; David Popelář; Dolejš Petr; Bartáček Jan: Anaerobní reaktor

Zapsaný užitný vzor 31516: Boráň Jaroslav; Chládková Helena; Wanner Jiří; Johanidesová Iva; Houdková Lucie: Zařízení pro získávání nutrientů, zejména fosforu, z odpadních vod

2017

Zapsaný užitný vzor 31007: Hejnic Jakub; Bartáček Jan; Škorvan Ondřej; Polášková Martina: Zařízení pro biologickou konverzi odpadního methanu na methanol 

2016

Pivokonský, L. Pivokonská, V. Janda: Způsob zvýšení efektivity odstranění organických látek produkovaných sinicemi a řasami při úpravě vlastností vody koagulací. CZ Patent 305835, 2016.

2015

Zapsaný užitný vzor 28828: Procházka J., Vlna J., Jeníček P., Bartáček J.: Zařízení pro odstraňování sulfanu z plynu pomocí biomembránové oxidace, 2015.

2014

D. N. Thanh, N. Strnadová: Adsorbent pro odstraňování arzenu a selenu z vod. CZ Patent 304650, 2014

J. Vošta, L. Jelínek, K. Demnerová, H. Parschová, E. Mištová, M. Žemličková, V. Janda, J. Kašlíková: Prostředek pro urychlení hojení poraněných míst a pro baktericidní a virovou ochranu. CZ Patent 304327, 2014

2012

J. Macák, V. Janda, J. Vošta: Antimikrobiální prostředek ke kondicionaci chladicích okruhů, CZ Patent 302960, 2012

2011

J. Macák, V. Janda, J. Vošta: Prostředek pro alkalizaci a protikorozní ochranu energetických zařízení, CZ Patent 302467, 2011

J. Macák, V. Janda, J. Vošta: Odstraňování nánosů a inhibice koroze na teplosměnných plochách energetických zařízení, CZ Patent 302805, 2011

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 18353 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/patenty [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [18494] => stdClass Object ( [nazev] => Jedoucí výzkumné granty a projekty [seo_title] => Projekty [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>
Název Poskytovatel Číslo Od Do Kontaktní osoba

Ochrana obyvatelstva a zasahujících složek IZS ČR před emisemi z požárů lithiových akumulátorů

MV SECTECH

VB02000068

2023 2026 L.Pokorná, J.Bondzar

Využití biodegradabilních polyurethanových pěn pro intenzifikaci nitrifikace na čistírnách odpadních vod

TAČR

SS06020070

2023 2025 J. Říhová-Ambrožová

Digitální dvojče technologických celků recyklace vody

TAČR

FW06010567


2023 2025 P.Dolejš
Digitální dvojče čistírny odpadních vod pro simulace provozních optimalizací v reálném měřítku a čase TAČR FW04020040 2022 2024 P. Dolejš

Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda)

TAČR SS02030027  2020 2026 J. Bindzar, J. Wanner

Používání chytrých řešení ve vodním hospodářství

H2020 Wider Uptake 2020 2024 J. Wanner, M. Pečenka, I. Růžičková

Přehled hotových projektů

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [69689] => stdClass Object ( [nazev] => Hotové projekty [seo_title] => Hotové projekty [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>
Název Poskytovatel Číslo Od Do Kontaktní osoba
TWIN SKIN - Digitální dvojče úpravny vody pro efektivní řízení rizik kritické vodárenské infrastruktury Ministerstvo vnitra ČR VB01000006 2022 2023 P. Dolejš
Technologie pro odstranění antibiotické resistence z čistírenských kalů aplikovaných v zemědělství TAČR SS01020112 2020 2023 J. Bartáček

Využití cloud-computingu a prediktivní analýzy odpadní vody za účelem snížení emisí do vodního ekosystému

TAČR SS01020210 2020 2023 J. Bartáček, P. Dolejš

Biomethanizace oxidu uhličitého na biomethan s využitím vodíku

TAČR TK01030051 2018 2023 D. Pokorná, J. Zábranská
Unikátní ladderánové fosfolipidy v bakteriích anammox: potenciální cenný produkt z odpadních vod GAČR   2020 2022 V. Kouba
Kombinace pokročilých oxidačních procesů (AOP) a membránové separace pro čištění průmyslových odpadních vod (POV) TAČR FW01010142 2020 2022 J. Bindzar
shAMRock - šoková antimikrobiální rezistence Norské fondy shAMRock 2020 2020 A. Milobedzka
Research platform on antibiotic resistance spread through wastewater treatment plants H2020 REPARES 2019 2022 J. Bartáček, D. Vejmelkova, P. Jenicek, A. Milobedzka, L. Pokorna

Vývoj technologie pro eliminaci vnosu mikropolutantů a genů rezistence na antibiotika do životního prostředí a lidského organismu

TAČR TJ02000139 2019 2021 D. Vejmelková, V. Kouba, P. Šmejkalová, I. Karpíšek, T. Pacholská, S. Gajdoš
Nanotechnologie pro snížení zatížení ekosystémů fosforem TAČR TH04030202 2019 2021 J. Wanner, M. Pečenka, I. Růžičková

Biomethanizace oxidu uhličitého na biomethan s využitím vodíku

TAČR TK01030051 2018 2023 D. Pokorná, J. Zábranská
Modulární technologie pro oddělené čištění šedé vody TAČR TH03030408 2018 2020 J. Bartáček
Fyziologická reakce mikroorganismů anammox na studené šoky: 2017 - 2019  GAČR 17-25781S 2017 2019 V. Kouba, J. Bartáček
Sustainable Product, Energy and Resource Recovery from Wastewater The Marie Skłodowska-Curie Action - European joint doctorate Super-W 2016 2020 J. Bartáček
Recyklace odpadních vod pro využití ve vodním hospodářství měst budoucnosti  TAČR  TH03030080  2018 2020 J. Wanner. I. Ruzickova, M. Pecenka
Increased renewable energy and energy efficiency by integrating, combining and empowering urban wastewater and organic waste management systems  EU - INTERREG  REEF 2W  2017 2020  P. Jeníček 
Zlepšování kvality stabilizovaných kalů metodou postaerace TAČR TJ01000138 2018 2019 P. Jeníček
Vývoj integrované technologie pro čištění a recyklaci vod v prádelenských provozech TAČR TJ01000144 2018 2019  V. Janda
Biologická produkce methanolu z odpadního methanu  TAČR TA04020951 2015 2017 J. Bartáček
Recyklace energie ze splaškových odpadních vod v anaerobních membránových reaktorech v prostředí střední Evropy  TAČR TH01021100 2015 2017 J. Bartáček
Společná laboratoř pro výzkum nových procesů a technologií úpravy vlastností vody  MŠMT CSM12 2015 2015 V. Janda
Inovativní způsob čištění odpadních vod se zaměřením na zisk nutrientů v čisté formě  TAČR TA04020217 2014 2017 J. Wanner,
M. Pečenka,
I. Růžičková
Komplexní přístup k řešení snižování znečištění reaktivními formami fosforu a dusíku v hydrologicky vymezené části povodí vodárenské nádrže Švihov  TAČR TA04021421 2014 2017 J. Wanner,
M. Pečenka,
I. Růžičková
Využití modelovacího protokolu pro optimalizaci procesu na čistírnách odpadních vod a energetických úspor na nich  TAČR TA03021160 2013 2015 J. Wanner,
M. Pečenka
Využití biomembránových procesů pro odstraňování sulfanu z bioplynu pomocí biochemické oxidace  TAČR TA03021413 2013 2015 P. Jeníček
Kontejnerová technologie pro čištění průmyslových odpadních vod  MPO ČR FR-TI4/254 2012 2015 J.  Wanner
Nové materiály a technologie pro konzervaci materiálů památkových objektů a preventivní památkovou péči NAKI   2011 2015 J. Říhová Ambrožová
Komplexní biotechnologie pro spojené odstraňování sulfanu z bioplynu a nutrientů z odpadních vod na čistírnách odpadních vod, bioplynových stanicích a podobných technologických celcích TAČR TA01020798  2011 2014 D. Pokorná
Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů TAČR TA01020592  2011 2014 J. Říhová Ambrožová
Vývoj odsiřovacího biofiltru pro čištění bioplynu, doba řešení  MPO ČR FR-TI1/327 2009 2013 J.  Zábranská
Studium chemických a biologických procesů pro ochranu životního prostředí MŠMT ČR MSM 6046137308 2007 2013 P. Jeníček
Biofilms in Bioreactors for Advanced Nitrogen Removal from Wastewater European Comission ERG-2010-268417 2010 2013 J. Bartáček
Zvýšení produkce bioplynu z rostlinné biomasy použitím anaerobních hub NAZV MZe ČR QI92A286 2009 2012 M. Dohányos
Účinky výbojového plazmatu na chemické a biologické znečištění ve vodě GAČR IAAX00430802 2008 2012 J. Říhová Ambrožová
Stanovení a biologická rozložitelnost látek nebezpečných pro životní prostředí v hydrosféře GAČR 203/09/1349 2009 2011 V. Sýkora
Suchá fermentace biomasy a tříděného biodegradabilního odpadu s energetickým vyžitím bioplynu k výrobě elektrické energie MPO ČR FI-IM5/183  2008 2010 J. Zábranská
 Inteligentně strukturované mesoporézní vrstvy TiO2 antibakteriálními a řízeně proměnnými smáčecími vlastnostmi GAČR 104-08-0435 2008 2010 J. Říhová Ambrožová
Bioavailability of Heavy Metals in Anaerobic Granular Sludge European Comission MEIF-CT-2006-041896 2008 2010 J. Bartáček
Intenzifikace produkce bioplynu MŽP ČR SP/3g4/129/07 2007 2009 M. Dohányos
Vedení Evropské asociace pro vodu (EWA) a organizace přenosu a výměny informací a znalostí MŠMT ČR INGO LA279 2006 2009 J. Wanner
Reduction, modification and valorization of sludge European Comission FP6-018525 2006 2009 P. Jeníček
Výzkumné centrum pro nanopovrchové inženýrství    1M4531477201  2005 2009 J. Říhová Ambrožová
Automatizovaná linka pro autotermní aerobní hygienizaci a stabilizaci kalů (ATAD) z komunálních čistíren odpadních vod – výzkum, vývoj, výroba a odzkoušení prototypu a návrh provozního zařízení MPO  1H-PK2/42 2005 2009 M. Pečenka
Výzkum a vývoj systému dezintegrace vláknitých struktur v aktivovaném kalu MPO  FT –TA2/066 2005 2009 I. Růžičková
Výzkum řešení degradace jakosti pitné vody při její akumulaci NAZV MZe ČR  1G58052  2005 2008 J. Říhová Ambrožová
Centrum technického celoživotního vzdělávání při VŠCHT Praha, Mikrobiologie základních systémů.   CZ.04.3.07/ 3.2.01.3/3220 2006 2008 J. Říhová Ambrožová
Novel Biological Engineering Processes for Heavy Metal Removal and Recovery European Comission MEXT-CT-2003-509567 2004 2008 J. Bartáček
Studium biologických přeměn sloučenin síry pro využití v technologiích ochrany prostředí GAČR  104/05/2501  2005 2007 J.  Zábranská
Anaerobní technologie pro zpracování odpadů s vysokými obsahy proteinů GAČR  104/05/0798  2005 2007 J.  Zábranská
Ekologicky šetrná inhibice množení patogenních bakterií a řas v cirkulačních chladicích systémech jaderných elektráren a jiných podobných technologických zařízeních MPO  FT-TA/034 2004 2006 J. Říhová Ambrožová
Nitritace a denitritace jako prostředek k racionalizaci biologického odstraňování dusíku z odpadních vod GAČR  104/03/0408 2003 2005 P. Jeníček
Výzkum a využití reakce kovového železa s halogenovanými uhlovodíky ve vodě v environmentální chemii GAČR  203/03/0925 2003 2005 V. Janda
Biomethanizace směsných odpadů a rostlinné biomasy GAČR  104/03/0119 2003 2005 M. Dohányos
Rezistence ekologicky významných alkylfenylpolyethylenglykoletherových povrchově aktivních látek a jejich intermediátů ve vodním prostředí GAČR GA104/03/1550 2003 2005 P. Pitter
Odstraňování těžkých kovů z vod použitím netradičních pevných sorbentů  GAČR  203/03/0922 2003 2005 N. Strnadová
Integrovaný přístup při návrhu rekonstrukcí a modernizací ČOV NAZV MZe ČR QC 0244 2000 2004 I. Růžičková
Kombinovaný impulzní vysokonapěťový výboj pro čištění vody GAČR  202/02/1026 2002 2004 V. Janda
Studium biologických pěn na aktivačních čistírnách v ČR –charakterizace pěnotvorného potenciálu aktivovaného kalu a vliv detergentů GAČR 203/01/D016 2002 2004 I. Růžičková
Výzkum a vývoj technologií termální aerobní stabilizace organického odpadu pro průmyslové využití MPO FF-P/080 2002 2004 I. Růžičková
Studium chemicko-technologických procesů pro ochranu životního prostředí a zpracování paliv MŠMT ČR MSM 223200003 1999 2004 M. Dohányos
Minimalizace množství produkovaných čistírenských kalů NZVA MZe ČR QD 1069 2001 2004 M. Dohányos
Výzkum efektu úpravy vody na její jakost při prodlužujícím se zdržení v rozvodné síti NZVA MZe ČR QD 1003/2001 2001 2004 J. Říhová Ambrožová
Rekonstrukce a modernizace úpraven vod a vodovodů NZVA MZe ČR QD 1004/2001 2001 2004 J. Říhová Ambrožová
BDOC – nový parameter pro hodnocení biologické stability vody GAČR  203/02/0303 2002 2004 N. Strnadová
Biologická rozložitelnost látek ovlivňujících povrchové napětí vod GAČR 203/02/P011 2002 2004 J. Bindzar
Výzkum a vývoj technologií termální aerobní stabilizace organického odpadu pro průmyslové použití MPO  FF-P/080 2002 2004 M. Pečenka
Foam and scum in biological wastewater treatment MVV SRN   2001 2003 J. Wanner
Optimal wastewater management   COST 624 1999 2003 J. Wanner
Intenzifikace kalového hospodářství a možnosti potlačení pěnění na čistírnách odpadních vod pomocí radiační technologie GAČR 104/00/0867 2000 2002 P. Jeníček
Vedlejší produkty chlorace vody obsahující makromolekulární organické látky GAČR 203/00/1207 2000 2002 V. Janda
Knowledge and technology transfer in wastewater and waste from Germany to the Czech Republic, Hungary ana Poland DBU a ATV-DVWK SRN   2000 2002 J. Wanner
Využití počítačů ve výuce předmětu Hydrochemie MŠMT, FRVŠ F1 č. 0653 2001 2001 P. Pitter
Hygienizace čistírenských kalů NAZV MZe ČR EP9346 1999 2001 M. Dohányos
Biotechnological procedures for sustainable water management EU INCO COPERNICUS PL971185 1998 2001 J. Wanner
Odstraňování beryllia ze zdrojů pitné vody GAČR 203/99/1671 1999  2001 N. Strnadová
Generace chemicky aktivních látek elektrickými výboji ve vodě GAČR 202/99/0305 1999  2001 V. Janda
Využití poznatků z populační dynamiky aktivovaných kalů pro řešení provozních problémů systémů biologického odstraňování nutrientů NAZV MZe ČR  EP 9259 1999 2001 M. Pečenka
Chemická struktura a biodegradabilita komplexotvorných látek GAČR 203/97/0701 1997 1999 P. Pitter
Vyhodnocení technologií odstraňování nutrientů na čistírnách odpadních vod v České republice za účelem zpřesnění návrhových postupů a optimalizace provozu NAZV MZe ČR EP 7209  1997 1999 J. Wanner
Národní přehled výskytu vláknitých mikroorganismů v aktivačních čistírnách v ČR a výzkum a ověření opatření ke snížení jejich negativního dopadu na funkci ČOV NAZV MZe ČR EP 7210  1997 1999 J. Wanner
Kombinované odstraňování organických látek a nutrientů z odpadních vod anaerobně-aerobním čištěním GAČR 104/96/0449 1996 1998 P. Jeníček
Vývoj instrumentace a metodologie nadkritické tekutinné extrakce vodných medií pro stanovení organických polutantů GAČR 203/96/0617 1996 1998 V. Janda
Impulzní koronové výboje pro plazmochemickou likvidaci organických příměsí ve vzduchu a ve vodě GAČR 202/96/0746 1996 1998 V. Janda
Use of gene probes and microprobes in environment and medicine Körberova nadace   1995 1998 J. Wanner
Integrated wastewater management   COST 686 1993 1998 J. Wanner
Snižování zbytkového organického znečištění v odtocích biologických čistíren odpadních vod MVV SRN   1991 1998 J. Wanner
Supercritical fluid extraction methods and instrumentation development EU INCO COPERNICUS CIPA-CT94-0146 1995 1997 V. Janda
SFE PAH z vodných roztoků MŠMT ČR MŠ OK 063 1995 1997 V. Janda
Development of novel technological principles for ecotoxicological bioassays Ghent University FITA II 1995 1997 J. Říhová Ambrožová
Kombinovaná metoda iontové výměny a biologické denitrifikace GAČR 203/95/0058 1995 1997 N. Strnadová
Řízení separačních vlastností aktivovaných kalů v systémech biologického odstraňování nutrientů z odpadních vod  GAČR 206/94/1183 1994 1996 J. Wanner
Řízení bytnění a biologických pěn v aktivačních čistírnách s biologickým odstraňováním nutrientů EU ENVIRONMENT   1993 1996 J. Wanner
Aplikace Granových titrací v analytice vody MŠMT, FRVŠ   1996 1996 P. Pitter
Kombinované odstraňování organických látek a nutrientů z odpadních vod anaerobně-aerobním biologických čištěním GAČR 104/96/0449 1996 1996 P. Šmejkalová
Minimalizace produkce tuhé fáze při chemickém srážení těžkých kovů GAČR 203/94/117 1994 1994 N. Strnadová
Zavedení extrakce nadkritickou tekutinou do výuky Fond dynamického rozvoje vysokých škol č. 001 1994 1994 V. Janda
Testování biologické rozložitelnosti výrobků, metody, interpretace výsledků a návrh limitů MŽP GA/520/93 1993 1993 P. Pitter
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] => [urlnadstranka] => [iduzel] => 69689 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/hotove-projekty [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [75870] => stdClass Object ( [nazev] => FiLiB [seo_title] => FiLiB [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

FiLiB - Ochrana obyvatelstva a zasahujících složek IZS ČR před emisemi z požárů lithiových akumulátorů

[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Poskytovatel

Ministerstvo vnitra ČR

Program

VB – Program bezpečnostního výzkumu ČR 2021 – 2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH)

Trvání

01/2024 – 12/2026

Účastníci projektu

  • Dekonta, a.s. - hlavní řešitel projektu
  • VŠCHT Praha
  • TÚPO

 Řešitelé za VŠCHT


Anotace projektu

V současné době neexistuje v tuzemsku podrobná studie věnující se problematice požárů Li-Ion akumulátorů, postupu při jejich hašení s ohledem na vznikající toxické zplodiny (plynné i kapané) i následném zpracování hasebních vod s obsahem toxických kovů. Z dostupné literatury lze jen teoreticky předjímat jaké látky mohou být v emisích z požárů přítomny. Chybí však podrobnější vhled do problematiky zejména s ohledem na určení koncentrací toxických látek jak v dýmu při hoření, tak v hasebních vodách po uhašení požárů. Tato neznalost může potencionálně vést k ohrožení zdraví jedinců zasahujících složek IZS i okolního obyvatelstva. Z tohoto důvodu vidíme řešení této problematiky za velmi aktuální a celospolečensky významné.


Cíle projektu

Hlavními cíli projektu je identifikace látek v plynných a kapalných emisích s následnou tvorbou dvou certifikovaných metodik NmetS využitelných pro zásahové jednotky při požárech Li-Ion akumulátorů (elektromobilita, zařízení pro zpětný odběr baterií či recyklační střediska), nalezení vhodných technologií pro čištění hasebních vod, minimalizace rizik spojených s vlastní recyklací Li-Ion akumulátorů (bezpečné skladování, regenerace odpadních vod vzniklých v rámci recyklace Li-Ion akumulátorů) a tvorba přenosného osobního bateriově napájeného detektoru kyselých plynů jako je HCl či HF pro mobilní využití v terénu.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 75870 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/filib [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [74014] => stdClass Object ( [nazev] => Nitriplast [seo_title] => Nitriplast [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Využití biodegradabilních polyurethanových pěn pro intenzifikaci nitrifikace na čistírnách odpadních vod

 

Číslo projektu

SS06020070

Poskytovatel

TAČR

Program

Prostředí pro život PP 6

Trvání

04/2023 – 12/2025

Řešitelé za VŠCHT Praha

 

Účastníci projektu

  • ASIO TECH, spol. s r.o. - koordinátor
  • Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i.
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

 

Cílem projektu je vyvinout inovativní materiál na bázi polyuretanových pěn, který bude sloužit jako nosič nitrifikační biomasy v aktivačních čistírnách odpadních vod. Materiál nosiče bude biodegradabilní v horizontu měsíců, aby napomohl zlepšení účinnosti nitrifikace na čistírnách odpadních vod zejména v zimních měsících. Materiál bude předmětem funkčního vzorku a užitného vzoru a uplatnění v praxi bude verifikováno pomocí ověřené technologie. Ke konci projektu předpokládáme zlepšení účinnosti nitrifikace s využitím našeho inovativního materiálu okolo 30 - 50 % s ověřením produktu v praxi formou případové studie ve čtvrtprovozním a poloprovozním měřítku s kompletními technologickými bilancemi a analýzou návratnosti investice.

 ◳ Picture1 (png) → (originál)

[urlnadstranka] => [iduzel] => 74014 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/nitriplast [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [52903] => stdClass Object ( [nazev] => Kombinace pokročilých oxidačních procesů (AOP) a membránové separace pro čištění průmyslových odpadních vod (POV) [seo_title] => AOP + MBR [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Trvání:

2020-2022

Číslo/akronym:

FW01010142

Řešitelé za VŠCHT:

Partneři:

  • ENVI-PUR, s.r.o. (hlavní řešitel) 
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíl projektu:

Projekt je zacílen na posouzení různých pokročilých oxidačních procesů (AOPs) na čištění obtížně čistitelných průmyslových odpadních vod. Následně bude odpadní voda dočištěna pomocí membránového biologického reaktoru (MBR), který zaručuje vysokou kvalitu odtoku. Pro provedení laboratorních a provozních testů bude instalováno (osazeno) poloprovozního modelového zařízení s AOP a následným MBR na vybrané lokalitě. V projektu bude zhodnoceno několik AOPs založených na použití UV záření, ozonu a peroxidu vodíku. Při dlouhodobém provozu zařízení budou vyhodnocovány účinnost AOPs, účinnost biologického procesu, vývoj kvality permeátu, ekonomická a energetická bilance a využitelnost vyčištěné odpadní vody pro recyklaci.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 52903 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/aop-mbr [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [68521] => stdClass Object ( [nazev] => DIRE [seo_title] => DIRE [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Digitální dvojče technologických celků recyklace vody

 

Číslo projektu

FW06010567

Poskytovatel

TAČR

Program

1. veřejná soutěž programu MPO - TREND

Trvání

01/2023 – 12/2025

Rozpočet projektu

32 325 925 Kč

Řešitelé za VŠCHT Praha

 

Účastníci projektu

  • ASIO TECH, spol. s r.o. - koordinátor
  • VDT Technology, a.s.
  • Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
  • Státní zdravotní ústav
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

 

Cílem projektu je vyvinout a otestovat simulační nástroj pro monitoring a řízení recyklačních technologií pomocí digitálního dvojčete pro existující poloprovozní technologické celky recyklace vyčištěné komunální odpadní vody na ČOV Brno-Modřice. Inovace zahrnuje implementaci pokročilých senzorů, vytvoření digitálního dvojčete poloprovozních jednotek a tvorby variantních samoučících algoritmů pro vytvoření ustáleného stavu a simulaci dynamického chování. Korelací monitorovaných veličin dosáhneme tvorby soft senzorů pro monitoring znečištění a simulaci účinnosti recyklace, což umožní předpovídat a minimalizovat rizika pro aplikaci recyklované vody dle Nařízení EU 2020/741. Výstupem bude modul digitálního dvojčete integrovaný do komplexního řešení v oblasti recyklačních technologií.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 68521 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/dire [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [66535] => stdClass Object ( [nazev] => Twin Skin [seo_title] => Twin Skin [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

TWIN SKIN - Digitální dvojče úpravny vody pro efektivní řízení rizik kritické vodárenské infrastruktury

 

Poskytovatel

Ministerstvo vnitra ČR

Program

Program bezpečnostního výzkumu ČR 2021 – 2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH)

Trvání

01/2022 – 12/2023

 Řešitelé za VŠCHT

Další účastníci projektu

  • Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.v.i.
  • VDT Technology, a.s.
  • Mezinárodní bezpečnostní institut, z.ú.
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je pomocí implementace nových poznatků z oboru informatiky a pokročilých technologií zajištění nepřetržité dodávky kvalitní pitné vody spotřebiteli, a to především v oblastech s nestabilním (množství a kvalita) zdrojem surové vody. Dalším cílem projektu je minimalizace rizika chybovosti lidského faktoru při řízení kritické vodohospodářské infrastruktury (úpravny vody), které bude zabezpečeno integrací nového principu správy dokumentace a jejího řízení pomocí tzv. digitálního dvojčete, které pomocí databázovému systému v objektové architektuře umožní automatizaci provozních úkonů a efektivní správa technologické linky. Navržené řešení povede k minimalizaci zranitelnosti strojně-technologických celků úpravny vody, a tím i k praktické eliminaci neplánovaných odstávek.

Realizací projektu vznikne digitální dvojče úpravny vody (ÚV) umožňující simulace technologických a procesních opatření pro různé provozní stavy, správu dokumentace strojně-technologických celků ÚV a zejména řízení provozních rizik. Díky 24hodinové predikci kvality surové vody pomocí výpočetního algoritmu neuronových sítí dojde k eliminaci provozních rizik. Prediktivní znalost vstupních parametrů do procesu úpravy vody zvýší, spolu s expertním modulem simulací v matematickém modelu, robustnost systému kritické infrastruktury z pohledu zabezpečení nepřetržité dodávky kvalitní pitné vody obyvatelstvu. Simulace v digitálním dvojčeti budou TWIN

 

[urlnadstranka] => [iduzel] => 66535 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/twin-skin [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [66534] => stdClass Object ( [nazev] => New Plant [seo_title] => New Plant [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Název:

Digitální dvojče čistírny odpadních vod pro simulace provozních optimalizací v reálném měřítku a čase

Výzva:

4. veřejná soutěž programu MPO - TREND

Trvání:

03/2022 – 06/2024

Řešitelé za VŠCHT:

 Účastníci projektu

  • Prague Advanced Technology and Research Innovation Center, a.s. - koordinátor
  • Vodohospodářský podnik, a.s.
  • Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.
[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je zajištění efektivního čištění odpadních vod (ČOV), s možností optimalizací v reálném čase na základě simulací technologických opatření v digitálním dvojčeti ČOV. Dalším cílem je integrace nového principu správy dokumentace a jejího řízení pomocí digitálního dvojčete, což díky databázovému systému v objektové architektuře umožní automatizaci provozních úkonů, efektivní správu provozních dat a průběžné vyhodnocování definovaných indikátorů výkonnosti, tzv. KPI (spotřeba el. energie, kvalita odtoku, uhlíková stopa, apod.).

Předmět návrhu řešení projektu je přímo postaven na pilířích principu průmyslu 4.0

  • využití digitalizačních nástrojů v provozní praxi na čistírně odpadních vod pro datovou komunikaci v reálném čase
  • sběr a vyhodnocování velkého množství dat (BigData) v reálném čase
  • digitalizace projektové dokumentace v objektové architektuře (princip BIM)
  • využití matematických modelů a jejich implementace do digitálního dvojčete ČOV pro provozní simulace a optimalizace
  • eliminace chybovosti lidského faktoru a zvýšení míry automatizace provozu ČOV
[urlnadstranka] => [iduzel] => 66534 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/new-plant [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [62019] => stdClass Object ( [nazev] => Ladderosome [seo_title] => Ladderosome [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Grantová agentura ČR

Název:

Unikátní ladderánové fosfolipidy v bakteriích anammox: potenciální cenný produkt z odpadních vod

Výzva:

Standardní

Trvání:

01/2020 - 12/2022

Řešitelé za VŠCHT:

[ikona] => [obrazek] => 0003~~80lMSUktyi_Oz01VMAYA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Hlavní cíle:

  • Izolace ladderánových fosfolipidů z odpadní biomasy z čistíren odpadních vod
  • Charakterizace ladderánů a jejich membrán
  • Studium jejich dalšího využití

Abstrakt:

Anammox jsou bakterie standardně aplikované v procesu čištění odpadních vod pro odstraňování dusíku. Jejich přebytečná či mrtvá biomasa spolu s dalším kalem tvoří velké množství odpadu, které je těžké znovu využít. Anammox ovšem na rozdíl od jiných organismů obsahují ve svých membránách unikátní ladderánové fosfolipidy s dosud jen málo prozkoumanými vlastnostmi. Tento projekt se věnuje kultivaci anammox, izolaci a charakterizaci ladderánů a studiu jejich potenciálního využití v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Tímto činí z odpadní biomasy perspektivní materiál – zdroj vysoce hodnotných ladderánových fosfolipidů.

Pro studenty: zapojte se do našeho vědeckého projektu, napište na koubav@vscht.cz

 ◳ MicrosoftTeams-image (1) (png) → (šířka 450px)

[urlnadstranka] => [iduzel] => 62019 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/ladderosome [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [57685] => stdClass Object ( [nazev] => Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda) [seo_title] => Centrum Voda [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Prostředí pro život

Trvání:

2020-2026

Číslo/akronym:

SS02030027 

Řešitelé za VŠCHT:

Partneři:

  • Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. (hlavní řešitel) 

Hlavní stránky

https://www.centrum-voda.cz/

[ikona] => [obrazek] => 0001~~804syE5UMAIA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu:                   

Cílem projektu je, pomocí činností výzkumného centra „Voda“, přispět k lepšímu poznání v oblastech:

  • - budoucích požadavků na vodu v podmínkách a)změny klimatu i b)touto změnou vyvolaných modifikací společnosti,
  • - porovnání budoucích požadavků na vodu s množstvím disponibilní vody ovlivněným klimatickou změnou a určení deficitních území,
  • - vlivu klimatické změny na ekosystémy, vlivu pokračujícího antropogenního ovlivnění vodního a na vodu vázaného prostředí,
  • - vstupů, množství, cest a vlivu znečištění v aktuálních ukazatelích způsobujících nedosažení dobrého stavu vod,
  • - snižování množství a míry znečištění v průmyslových odpadních vodách.

Pomocí nových poznatků, zjištěných v rámci činnosti centra a pomocí jejich šíření bude možné přispět k větší resilienci společnosti následujícími způsoby:

  • - přípravou adaptačních i mitigačních opatření, posouzením jejich účinnosti a to jednotlivě, v rámci jejich soustav i v rámci zapojení více jejich druhů,
  • - optimalizací jejich návrhu z hlediska jejich účinnosti i ekonomické efektivnosti,
  • - zlepšením, případně alespoň zachováním dobrého stavu složek životního prostředí v podmínkách změny klimatu.

Projekt zajistí řešení aktuálních dlouhodobých výzkumných úkolů, které vyžadují potřebný čas a kapacity. Projekt je zaměřen zvláště na Specifický cíl 1 Programu, tj. zejména na problematiku vodního hospodářství, sucha, zmírňování jeho dopadů na lidská sídla, přírodu a zásobování obyvatelstva vodou. Klade si za cíl, stát se ve své oblasti významným příspěvkem pro vytvoření klimatického balíčku ČR. Věnuje se také ovšem i problematice povodní a to právě se zaměřením na aspekty ovlivnění povodní změnou klimatu. Cílem Projektu je také přispět k naplnění a aktualizaci základních koncepcí na úrovni státu i regionů, zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Koncepce ochrany před následky sucha, Národních plánů povodí a Plánů pro zvládání povodňových rizik. Výsledky projektu budou mít odraz také v oblasti legislativní.

Náš ústav je zapojen do činností týkajících se nakládání s vodou v průmyslu: vývoj scénářů potřeby vody pro průmysl, problematika vypouštění průmyslových odpadních vod do veřejné kanalizace.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 57685 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/centrum-voda [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55336] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => ARG Tech [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 55336 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/ARGTech [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [54923] => stdClass Object ( [nazev] => Používání chytrých řešení ve vodním hospodářství [seo_title] => Wider uptake [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Wider uptake

České stránky projektu

Poskytovatel: 

Evropská komise

Výzva:

Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu Evropské Unie – Horizon 2020 na základě grantové dohody č. 869283.

Trvání:

2020 - 2024

Řešitelé za VŠCHT:

  • Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc.
  • Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.
  • Ing. Martin Pečenka, Ph.D.
  • Ing. Adéla Puškáčová (Ph.D. student)
  • Solomon Ofori, MSc. (Ph.D. student)
  • Ing. Daniel Plicka (Ph.D. sudent)
  • Ing. Dominik Matýsek (Ph.D. student)

Partneři:

  • Pražská vodohospodářská společnost, a.s.
  • ČVUT

a5 (výška 215px) a6 (výška 215px)

[ikona] => [obrazek] => 0007~~CyhKLU7NK0ksyczPM1QwAgA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cíl projektu

Hlavním cílem projektu je usnadnění průmyslové symbiózy společným výzkumem směřujícím k širšímu využívání chytrých řešení ve vodním hospodářství pro opětovné využívání odpadních vod a využívání odpadu jako zdroje.

Jednotlivé cíle projektu

Předvedení inovativních technických řešení, která optimalizují opětovné využívání vody a odpadů ve vybraném průmyslovém prostředí pomocí:

  1. Demonstrace bezpečného použití vyčištěného odtoku pro zavlažovací účely v green-grey řešeních pro rozvoj měst s přiměřenými náklady na dopravu vody.
  2. Vývoj a aplikace systémů monitorování a kontroly za účelem adekvátního posouzení zdravotních a kvalitativních rizik spojených s opětovným využíváním vyčištěných odpadních vod a využívání odpadů jako zdroje.
  3. Optimalizace hodnotových řetězců pro kvantifikaci zvýšení efektivity využívání odpadů jako zdroje a ekonomických přínosů s ohledem na budoucí aplikace.

 Abstrakt

Cílem projektu je představit inovativní řešení pro opětovné využívání vyčištěných odpadních vod a využívání odpadu jako zdroje, kdy je dosaženo znovuvyužití zdroje (vody, nutrientů, materiálu, energie) prostřednictvím symbiózy mezi zařízením a průmyslem. Projekt bude vypracován ve formě případové studie, která poskytne aplikovatelné znalosti o provozních řešeních v socio-ekonomických, environmentálních i klimatických podmínkách. Případová studie bude zahrnovat různé situace s ohledem na dostupnost a typ zdroje (např. nutrienty, biomasa, energie), a to s ohledem na jeho znovupoužití. Rozsah a vyspělost ve vývoji chytrých řešení, která jsou využívána ve vodním hospodářství, se budou lišit také mezi případovými studiemi umožňujícími sdílení znalostí a identifikaci nejlepších dostupných postupů v různých fázích implementace.

a2 (šířka 450px)

[urlnadstranka] => [iduzel] => 54923 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/wider-uptake [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54922] => stdClass Object ( [nazev] => Recyklace odpadních vod pro využití ve vodním hospodářství měst budoucnosti [seo_title] => Recyklace [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje – EPSILON

Trvání:

2019 - 2021

Číslo/akronym:

TH03030080

Řešitelé za VŠCHT:

  • Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc.
  • Prof. Ing. Václav Janda, CSc.
  • Ing. Martin Pečenka, Ph.D.
  • Ing. Andrea Benáková, Ph.D.
  • Ing. Eliška Peterková (Ph.D. student)
  • Ing. Adéla Puškáčová (Ph.D. student)

Partneři:

  • Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

2 (šířka 215px)

[ikona] => [obrazek] => 0001~~MwQA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Cíle projektu:

Cílem tohoto projektu je vyvinout a ověřit jak samotné operace terciárního čištění jako koagulace, písková filtrace, membránová filtrace, dezinfekce či sorpce na aktivním uhlí tak jejich možné kombinace, které by umožnily dosahovat kvality recyklované vody podle účelu použití, v tomto případě zejména pro zavlažování městské zeleně, čištění ulic a omezování tepelných ostrovů ve městech. Po laboratorních zkouškách jsou navržené operace a jejich kombinace testovány v poloprovozním měřítku na modulu, zpracovávajícím odtok ze stávající vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod Praha.

Dílčí cíle:

Dílčími cíli byly návrh sestavy laboratorního zařízení pro testování technologických uspořádání linky na úpravu odtoku z ÚČOV na vodu vhodnou pro závlahy a dále realizace testování jednotlivých variant technologických uspořádání. Testují se chemické i mikrobiologické parametry relevantní z hlediska recyklace odpadních vod.  Ekonomickým záměrem je vyrobit levnější užitkovou vodu, než je voda pitná, mnohdy používaná pro tyto účely. Dalším cílem je šetření přírodních zdrojů – zdrojů surové podzemní a povrchové vody používané pro výrobu vody pitné.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 54922 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/recyklace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54921] => stdClass Object ( [nazev] => Nanotechnologie pro snížení zatížení ekosystémů fosforem [seo_title] => MEMFOS [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje – EPSILON

Trvání:

2019 - 2021

Číslo/akronym:

TH04030202

Řešitelé za VŠCHT:

  • Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc.
  • Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.
  • Ing. Martin Pečenka, Ph.D.
  • Ing. Lenka Miklíková (Ph.D. student)

Partneři:

[ikona] => [obrazek] => 0002~~MwQA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Problém:

V posledních letech se eutrofizace ukázala jako vážná hrozba pro vodní útvary. Nadbytek nutrientů ve vodách způsobuje zvýšený růst sinic, což dále způsobuje snížení obsahu rozpuštěného kyslíku, úhyn ryb v důsledku udušení a komplikuje procesy čištění vod pro jejich další využití. Zhoršující se kvalita vodních zdrojů přímo souvisí s činností člověka. Mezi jeden z hlavních zdrojů nutrientů ve vodách patří odtoky z městských čistíren odpadních vod. Proto je potřeba věnovat tomuto problému pozornost a pokusit se vyvinout nové nebo zlepšit stávající metody odstraňování nutrientů na městských čistírnách odpadních vod, a to zejména forem fosforu, a tím pracovat na zlepšení kvality vodních zdrojů.

Cíl projektu:

Hlavním cílem je zavedení environmentální technologie na čistírnách odpadních vod, která sníží zátěž životního prostředí fosforem v oblasti ochrany vod, resp. minimalizuje riziko negativního vlivu tohoto polutantu na zdraví živých organismů a člověka. Jedná se o výzkum a vývoj technologie terciárního čištění s použitím nanomembránové technologie, kdy bude využit nanomateriál pro minimalizaci koncentrace fosforu na odtoku z čistíren odpadních vod. Hlavním výsledkem projektu bude funkční vzorek – zařízení MEMFOS. Toto zařízení nalezne uplatnění na čistírnách odpadních vod, kde budou požadovány mikrogramové koncentrace celkového fosforu na odtoku.

Jednotlivé cíle projektu:

V oblasti terciárního čištění odpadních vod není v ČR použita technologie, která by zajišťovala mikrogramové odtokové hodnoty fosforu ani technologie používající nanomateriál. Vzhledem k připravovaným změnám zákona požadující snížení odtokové koncentrace fosforu na ČOV je potřeba na tento požadavek reagovat, tzn. nalézt řešení a tím být připraven pro nově vznikající trh ve vodohospodářském sektoru. Postup řešení zahrnuje následující body:

  1. Laboratorní testování chování stávajících nanomateriálů při zatížení vodou z odtoku čistíren odpadních vod s následnou modifikací materiálu, tak aby jej bylo možné použít jako funkční prvek pro pilotní linku MEMFOS.
  2. Návrh, projekt pilotní linky MEMFOS.
  3. Výroba pilotní linky MEMFOS.
  4. Testování pilotní linky MEMFOS.
  5. Optimalizace provozu pilotní linky MEMFOS.

Klíčová slova:

filtrační nanostrukturovaný materiál; terciární čištění; odpadní voda; čistírna odpadních vod; fosfor; environmentální technologie

2 (šířka 215px)

[urlnadstranka] => [iduzel] => 54921 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/memfos [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [41413] => stdClass Object ( [nazev] => REEF 2W [seo_title] => REEF 2W [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>
REEF 2W (šířka 215px)

Zvýšení podílu obnovitelné energie a energetické účinnosti integrací, kombinací a posílením systémů nakládání s odpadními vodami a tuhým komunálním odpadem

Increased renewable energy and energy efficiency by integrating, combining and empowering urban wastewater and organic waste management systems

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C3J1dVMwCgcA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Projekt REEF 2W má za cíl vyvíjet a realizovat nová řešení na zvýšení podílu obnovitelné energie a energetické účinnosti ve veřejných infrastrukturách.  Toho lze dosáhnout pomocí kombinace a integrace těchto infrastruktur zodpovědných za nakládání s tuhým komunálním odpadem s čistírnami odpadních vod a optimalizací jejich vstupních surovin a energetických výstupů. Proveditelnost těchto řešení bude zkoumána v pěti případových studiích v různých čistírnách odpadních vod v Evropě.

Projekt REEF 2W je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu INTERREG 2. Na řešení projektu se podílí 11 partnerů ze středoevropských zemí (Česká republika, Německo, Rakousko, Itálie, Chorvatsko). Tento tříletý projekt koordinuje Italská národní agentura pro nové technologie, energii a udržitelný hospodářský rozvoj (ENEA). Projekt byl zahájen 1.června 2017 a jeho celkový rozpočet je 2 300 298,84 Euro.

Ústav technologie vody a prostředí se mimo jiných aktivit v projektu ujme vedení při řešení části projektu zaměřeného na analýzu a hodnocení udržitelnosti případových studií a finální validaci.

                            Novinky

Twitter: @ProjectREEF2W
Facebook: https://www.facebook.com/Reef2w/
[urlnadstranka] => [iduzel] => 41413 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/reef-2w [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54600] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => WaterScanToolbox [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Využití cloud-computingu a prediktivní analýzy odpadní vody za účelem snížení emisí do vodního ekosystému

Grafika medailonek projektu (originál)

[urlnadstranka] => [obrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 54600 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/WaterScanToolbox [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50577] => stdClass Object ( [nazev] => Biomethanizace oxidu uhličitého na biomethan s využitím vodíku - Biomethan [seo_title] => Biomethan [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Modernizace energetického sektoru, včetně výzkumu ve veřejném zájmu a energetických strategií, program THÉTA

Trvání:

09/2018 - 08/2023

Řešitelé za VŠCHT:

  • Ing. Dana Pokorná
  • prof. Jana Zábranská
  • Ing. Zdeněk Varga
[ikona] => [obrazek] => 0001~~Sy7OjQ9OzsjMSYl3yszPTS3JSMyLN0lNM7JItDAwSgEA.jpg [obsah] =>

Cíl projektu:

Cílem projektu je nalézt optimální technologické parametry a konfigurace bioreaktoru pro biologickou konverzi oxidu uhličitého z bioplynu na biomethan, který je transportovatelný sítí zemního plynu. Projekt zahrnuje stanovení podmínek kultivace hydrogenotrofních methanogenů, vnosu vodíku do systému, nalezení limitů biokonverze při zavádění vodíku přímo do anaerobního fermentoru nebo do externího bioreaktoru. Dále budou vyzkoušeny a vyhodnoceny různé možnosti uplatnění v technologii výroby bioplynu. Tento přístup umožní využít existující technologickou i energetickou infrastrukturu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod a jeho implementace může být velice rychlá.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 50577 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/biomethan [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50594] => stdClass Object ( [nazev] => Vývoj technologie pro eliminaci vnosu mikropolutantů a genů rezistence na antibiotika do životního prostředí a lidského organismu [seo_title] => MICROGENEL [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva

2. veřejná soutěž programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA

Trvání:

06/2019 - 05/2021

Číslo/akronym:

TJ02000139 / MICROGENEL

Řešitelé:

  • Dana Vejmelková, PhD.
  • Pavla Šmejkalová, PhD.
  • Vojtěch Kouba
  • Ivan Karpíšek
  • Tamara Pacholská
  • Stanislav Gajdoš

Partneři:

[ikona] => [obrazek] => [obsah] =>

Hlavní cíle:

návrh zařízení pro odstraňování mikropolutantů a genů antibiotické rezistence z malých vodních zdrojů pitných i odpadních vod

Abstrakt:

Projekt reaguje na dva globální problémy: šíření genů antibiotické rezistence (ARG) a plošné znečištění prostředí mikropolutanty (reziduí léčiv a pesticidů). Růst antibiotické rezistence je komplexní problém, který je v dnešní době jednou z největších civilizačních hrozeb. Výsledky výzkumů naznačují, že k selekci ARG dochází i v environmentu s podprahovou koncentrací antibiotik. U mnoha mikropolutantů již byly prokázány negativní vlivy na vodní a půdní organismy, které mohou výrazným způsobem narušit ovlivněný ekosystém. Tato kontaminace může mít v přímém i nepřímém důsledku negativní vliv na lidské zdraví. Čistírny odpadních vod (ČOV) nebyly konstruovány pro odstranění těchto polutantů, kterými jsou splaškové vody kontaminovány. Přečištěná odpadní voda je potenciálním zdrojem vody k další aplikaci, ale je nutné zajistit, aby nedošlo k šíření a akumulaci ARG a mikropolutantů, např. užitím nedočištěné vody na zalévání konzumních plodin. V současnosti je v přípravě Nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, jehož hlavním cílem je zmírnit příčiny a důsledky nedostatku vody v celé EU, a kterému se ČR bude muset v blízké době přizpůsobit. Z výše zmíněných důvodů je projekt zaměřen na dočištění odpadních vod z menších lokálních zdrojů, jako malé ČOV nebo rekreační zařízení s domácí čistírnou, s cílem potenciálního znovuvyužití těchto vod k užitkovým účelům. Dále bude systém optimalizován na rekuperaci lokálních podzemních zdrojů pitných vod kontaminovaných pesticidy ze zemědělské činnosti. To umožní využít pro bydlení, rekreaci a služby i lokality s nedostatkem kvalitní vody.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 50594 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/microgenel [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50583] => stdClass Object ( [nazev] => shAMRock - šoková antimikrobiální rezistence [seo_title] => shAMRock [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Ministerstvo financí – Národní kontaktní místo pro Fondy EHP a Norska v ČR

Výzva:

Dotace na bilaterální iniciativy z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci grantů EHP a Norska 2014–2021 (2. výzva)

Trvání:

01/2020 - 7/2020

Řešitelé:

EEA-and-Norway_grants (výška 215px)

[ikona] => [obrazek] => 0002~~88svKk-sVCgoys9KTS5RMAIA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Hlavní cíle:

  • budování znalostní českých a norských partnerů
  • školení norských vědců v MinION sekvenování
  • školení českých výzkumníků v oblasti zapojení veřejnosti, vědecké komunikace a úspěšného psaní grantů
  • krátkodobé stáže pro české studenty
  • zapojení společnosti do diskuse o šíření antibiotické rezistence během neformálních setkání - Café Scientifique
  • zvyšování povědomí českých vědeckých a nevědeckých společností v oblasti definované iniciativou
  • podpora grantů EHP a Norska

 

Abstract:

Cílem bilaterální iniciativy shAMRock je zvýšit sociální povědomí o problému antimikrobiální rezistence (AMR), sdílet znalosti získané během seminářů a informace z monitorování českých a norských čistíren odpadních vod (ČOV) pomocí kultivačních a molekulárních metod. Obě instituce zapojené do iniciativy mají společný zájem s cílem zvýšit sociální povědomí o AMR na ČOV. Tato iniciativa dále zvýší porozumění mezi Českou republikou a Norskem.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 50583 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/shamrock [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [48064] => stdClass Object ( [nazev] => Modulární technologie pro oddělené čištění šedé vody - GreySystem [seo_title] => GreySystem [seo_desc] => [autor] => Jan Bartáček [autor_email] => [perex] =>

Poskytovatel: 

Technologická agentura ČR

Výzva:

Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON

Trvání:

01/2017 - 12/2020

Řešitelé:

[ikona] => [obrazek] => 0003~~88lPz1fw9PRUcC9KrQyuLC5JzQUA.jpg [obsah] =>

Hlavní cíle:

  • Návrh alternativních řešení recyklace šedých vod.
  • Stanovení zdravotních rizik a rizik vůči životnímu prostředí.
  • Využití technologií Internet of Things (IoT).

Abstrakt:

Nejčastější námitkou proti recyklaci šedých vod je, že tyto vody obsahují zdraví nebo okolí škodlivé látky, a mohou tak ovlivňovat zdraví nebo životní prostředí. V praxi dochází k tomu, že zatím není vyřešena, nebo je v praxi neověřena, integrace do technického zařízení budov (TZB) a stejně tak i integrace do systému veřejného vodovodu a kanalizace (spory z hlediska placení stočného a napojení na vodovodní síť, z které se doplňuje systém použité vody).
Cílem je navrhnout a ověřit několik řešení recyklace šedých vod, stanovit zdravotní rizika a  rizika vůči životnímu prostředí. Na základě výsledků navrhnout vhodné způsoby řešení s ohledem na účel využití. Dále pak technicky vyřešit námitku, napojení na veřejné vodovody a kanalizace, s využitím technologie Internet of things (IoT).

.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 48064 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty/greysystem [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 18494 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/projekty [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [42807] => stdClass Object ( [nazev] => Citační analýza publikací ústavu [seo_title] => Citační analýza publikací ústavu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

dle Web of Science

[ikona] => [obrazek] => [obsah] =>

Profesoři

Jméno Počet publikací h-index Celkový počet citací Citační report
Dohányos Michal        
Janda Václav        
Jeníček Pavel  50 17  1336 Jeníček Pavel 
Wanner Jiří 58 22 1265 Wanner Jiří
Zábranská Jana  31 16  590  Zábranská Jana 

Docenti

Jméno Počet publikací h-index Celkový počet citací Citační report
Bartáček Jan 36  12  412   
Říhová-Ambrožová Jana        
Strnadová Nina 102   
Sýkora Vladimír        

Odborní asistentní

Jméno Počet publikací h-index Celkový počet citací Citační report
Bindzar Jan        
Kujalová Hana 14   
Pečenka Martin        
Pokorná Dana        
Růžičková Iveta        
Smrčková Štěpánka        
Šmejkalová Pavla        
Vejmelková Dana        

Vědečtí pracovníci

Jméno Počet publikací h-index Celkový počet citací Citační report
Bartáčková Jana        
Benáková Andrea        
Pícha Aleš        
Pokorná Lucie 73   
[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 42807 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/citace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10846] => stdClass Object ( [nazev] => Skupiny [seo_title] => Skupiny [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [40613] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 40613 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /skupiny/40613 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10847] => stdClass Object ( [nazev] => Anaerobní technologie [seo_title] => Anaerobní technologie [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Na odpadní vody může být nahlíženo jako na zdroj energie, cenných materiálů (dusík, fosfor, těžké kovy) nebo jako na čistou vodu. Energie z organických látek obsažených v odpadních vodách a čistírenských kalech může být recyklována za pomocí anaerobních technologií, tj anaerobní digesce (AD). Bioplyn (směs metanu a oxidu uhličitého), konečný produkt anaerobní digesce, může být dále využit jako zdroj elektrické energie a tepla. Proces AD je příznivý zejména pro svou nízkou produkci skleníkových plynů.

Pracovní skupina anaerobních technologií se zabývá optimalizací AD a řešení některých specifických problémů vyplývajících z povahy AD a odstraňování (recyklace) dusíku a síry, sloučenin uvolňovaných v procesu AD. Práce skupiny se zaměřuje na ochranu přírodních zdrojů (čisté vody, fosilních zdrojů energie nebo atmosféry) prostřednictvím čistých anaerobních technologií.

Seznam publikací

 

[ikona] => [obrazek] => 0001~~Exkurze_12_30.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Oblasti výzkumu

Energeticky soběstačná čistírna odpadních vod

Skupina Anaerobní technologie se dlouhodobě zabývá intenzifikací anaerobní stabilizace kalů na čistírnách odpadních vod (ČOV). Cílem je recyklace energie obsažené v těchto kalech tak, aby byla pokryta veškerá spotřeba elektrické energie na ČOV. Např. na pražské Ústřední ČOV bylo dosaženo téměř 90% energetické soběstačnosti celé čistírny zavedením námi vyvinuté metody dezintegrace kalu (lyzátovací zahušťovací centrifugy) a termofilní anaerobní stabilizace. To vše spolu s intenzivním srážením organického materiálu z přitékající odpadní vody a zdokonalením míchání anaerobních fermentorů vedlo k zdvojnásobení produkce bioplynu.

Optimalizace fermentace celulózových materiálů s použitím anaerobních hub

S hledáním alternativních zdrojů energie je spojen rychlý rozvoj bioplynových stanic, kde jsou vstupní surovinou zemědělské odpady, cíleně pěstovaná rostlinná biomasa i jiné organické odpady. Problémem bioplynových stanic je především nízká rozložitelnost rostlinných materiálů (pouze 40 až 60 %), která se odráží v nižší produkci bioplynu. Tento problém lze s úspěchem řešit využitím schopnosti anaerobních hub rozkládat rostlinné materiály bohaté na celulózu. V přírodě se tyto houby vyskytují v bachorech přežvýkavců (kráva, jelen atp.), kterým pomáhají k větší účinnosti využití energie z potravy. Pokud se podaří kultivovat tyto organismy v anaerobních fermentorech, je možné podstatně zvýšit produkci bioplynu a tedy i energie z celulózových materiálů.

Odstraňování sulfanu z bioplynu

Sulfan je zdrojem emisí S02, zápachu a problémů při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách a proto je nutné jej z bioplynu odstraňovat. Biologické metody odstraňování sulfanu z bioplynu jsou založené na oxidaci sulfanu chemolithotrofními sirnými bakteriemi na elementární síru:
H2S + 0.5O2 --> S0 + H2O
Tento proces je možné realizovat v externím bioreaktoru po absorpci sulfanu do vodných roztoků nebo přímo v anaerobním fermentoru (tzv. mikroaerace). Oba způsoby jsou účinné, ale naše výsledky ukazují, že mikroaerace může mít na anaerobní proces pozitivní vliv i v některých dalších aspektech (např. větší stabilita reaktoru). Biologické metody odsiřování jsou vždy investičně i provozně výhodnější než chemické nebo fyzikálně chemické způsoby a perspektivy jejich využití jsou velmi široké.

Odstraňování dusíku z kapalné fáze po anaerobní fermentaci

V kapalné fázi po anaerobní fermentaci se v závislosti na charakteru vstupní suroviny často vyskytují vysoké koncentrace amoniakálního dusíku, který může inhibovat anaerobní fermentaci a v případě ČOV významně zatěžuje vodní linku. Jeden z perspektivních způsobů odstraňování amoniakálního dusíku je tzv. proces nitritace-denitritace. Oproti "klasické" nitrifikaci-denitrifikaci je takto možné ušetřit 25 % kyslíku a 40 % organického substrátu potřebného pro odstranění dusíku. Předmětem výzkumu jsou i metody snižování koncentraci amoniakálního dusíku přímo ve fermentační směsi bez poškození anaerobní kultury.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 10847 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /anaerobie [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10848] => stdClass Object ( [nazev] => Biologické čištění odpadních vod [seo_title] => Biologické čištění odpadních vod [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Skupina Biologického čištění odpadních vod se zabývá především problematikou městských čistíren odpadních vod nahlíženou z různých pohledů. Věnuje se problematice odstraňování nutrientů, tedy především dusíku a fosforu, a to včetně různých způsobů bioaugmentace. Velmi významnou pracovní náplní skupiny jsou analýzy složení kalu, především s ohledem na separační vlastnosti kalu a na přítomnost specifických metabolických skupin organismů, a to včetně molekulárně-biologických metod jakými jsou například FISH nebo PCR-DGGE. Důležitá je také tvorba matematických modelů čistíren odpadních vod, posuzování čistíren a návrhy optimalizací jejich řízení a provozu. Skupina může poskytovat svá ověření řešení či expertní a konzultační služby např. v těchto oblastech.

[ikona] => [obrazek] => Exkurze_12_06.jpg [obsah] =>

Odstraňování sloučenin dusíku a fosforu z odpadních vod

Skupina se dlouhodobě věnuje studiu procesů nitrifikace a denitrifikace odpadních vod. Jsou vypracovány metody měření rychlosti těchto procesů a optimalizace podmínek pro ně. V souvislosti s nitrifikací byly studovány různé formy imobilizace pomalu rostoucích nitrifikantů od použití biofilmů (rotační diskové reaktory, pěnoplasty, apod.) až po jejich enkapsulaci do vhodných nosičů. Na základě studia populační dynamiky byla vypracována patentovaná metoda bioaugmentace nitrifikačních baktérií in situ, která se ukázala jako velmi úspěšné řešení. Byly studovány i vlivy kultivačních podmínek na denitrifikační baktérie a vybrány optimální substráty pro zvýšení účinku denitrifikace. Významného zlepšení ve stabilitě a účinnosti procesů nitrifikace a denitrifikace lze dosáhnout správným měřením a řízením podmínek v aktivačních systémech. K dispozici jsou ověřené a patentované postupy řízení nitrifikace a denitrifikace. V souvislosti s rostoucími požadavky na povolené koncentrace sloučenin fosforu v odtocích z čistíren odpadních vod jsou studovány metody vysoce účinného odstraňování fosforečnanů chemickým srážením v návaznosti na biologické odstraňování se zaměřením na možnost opětovného využívání sloučenin fosforu.

S odstraňováním sloučenin dusíku a fosforu z odpadních vod úzce souvisí i problematiky vnosu těchto prvků do povrchových vod z difúzního znečištění. V tomto směru je skupina již několik let zapojena do projektu na ochranu Vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce.

Analýza mikrobiálních společenství

Správné provozování a řízení biologických čistírenských procesů není možné bez potřebných znalostí o složení používaných mikrobiálních společenství (biofilmů, aktivovaného kalu, enkapsulovaných kultur, atd.). Pro tyto účely byly rozpracovány a do každodenní praxe zavedeny metody mikroskopické analýzy v oblasti viditelného světla (přímé osvětlení i fázový kontrast) i v oblasti UV záření. Jako první v ČR zavedla skupina i metody molekulární biologie pro identifikaci organismů aktivovaného kalu. Již dnes je možno analyzovat přítomnost základních vláknitých mikroorganismů i nitrifikačních baktérií prvního i druhého stupně metodou FISH (fluorescenční in situ hybridizace). Metoda FISH je založena na navázání fluorescenčně značených genových sond na nukleové kyseliny v mikrobiální buňce. Díky tomu je možné s vysokou specifičností detekovat přítomné mikroorganismy v poměrně krátkém časovém období přímo v dodaném vzorku biomasy. K běžnému používání se připravuje i metoda PCR (polymerázová řetězová reakce) s následující separací molekul DNA metodou DGGE (elektroforéza v gradientovém denaturačním gelu). Tato metoda slouží k separaci odlišných úseků nukleových kyselin odpovídajících různým mikroorganismům, čímž je možné komplexněji popsat přítomnou biocenózu. Pro zájemce je možno z prováděných analýz pořídit profesionální fotodokumentaci.

Separace aktivovaných kalů

Skupina se již tradičně věnuje problematice řízení sedimentačních vlastností aktivovaných kalů, a to jak s využitím biologických metod založených na principech populační dynamiky aktivovaných kalů a nebo metod využívajících chemických či fyzikálních postupů (oxidace, toxické působení, koagulace, selektivní dezintegrace). S řízením sedimentačních vlastností souvisí i správné navrhování a dimenzování dosazovacích nádrží, kterému se skupina též věnuje. V souvislosti s rozvojem membránových procesů soustředila skupina i dostatek teoretických ale hlavně praktických znalostí a zkušeností se separací aktivovaného kalu membránami. Stěžejní důraz je přitom kladen na dosahování maximální účinnosti odstranění organického a dusíkatého znečištění a prodloužení filtračního cyklu membránových bioreaktorů (MBR). Jako u každé filtrace dochází také u MBR k postupnému zanášení filtračního povrchu. Právě charakterizace principů a mechanismů, které zanášení způsobují, a návrhy jak tuto jedinou nevýhodu MBR minimalizovat jsou další oblastí působnosti skupiny.

Autotermní termofilní aerobní stabilizace biologických materiálů

Organické odpady, ať už se jedná o přebytečné čistírenské kaly nebo odpady z potravinářského průmyslu, představují v současnosti díky zpřísňující se legislativě stále větší problém, a to především z důvodu množství těchto odpadů a jejich biologické aktivity. Zvyšující se požadavky na úroveň stabilizace kalu (odpadu) a jeho hygienického zabezpečení znamenají pro provozovatele čistíren odpadních vod a podnikatele nárůst provozních nákladů spojených s likvidací tohoto materiálu. Autotermní aerobní stabilizace je vhodnou metodou pro dosažení stabilizovaného čistírenského kalu s požadovanou hygienickou kvalitou. Tento proces nachází uplatnění především na čistírnách odpadních vod o menší velikosti, kde není ekonomicky výhodné použití anaerobní stabilizace kalů nebo kde je doprava kalu z čistírny do nejbližší ČOV vybavené anaerobní technologií finančně neúnosná. Ekonomiku celého procesu zajišťuje nově vyvinutá aerační tryska, chráněná průmyslovým vzorem, která umožňuje intenzívní dodávky vzdušného kyslíku bez nadměrného ochlazování kalu dodávaným vzduchem. Tím bylo možné upustit i od provozně a ekonomicky náročné stabilizace s použitím čistého kyslíku.

Opětovné využívání vody

Opětovným využitím vyčištěné odpadní vody se sníží ekonomické nároky na čištění vody a cena procesu jejího čištění se tím výrazně sníží. K takovému přístupu vede především vzrůstající nedostatek zdrojů pitné vody a neustále rostoucí cena pitné vody. Je tedy žádoucí využít i jiné zdroje vody pro účely, kde není třeba kvality pitné vody, nebo v lokalitě není voda dostupná. Z jednotlivých technologických procesů je kvalita vyčištěné vody odlišná a zároveň nároky kladené na produkt jsou pro následné oblasti využití různé. Pro každý způsob opětovného využití vyčištěné odpadní vody je třeba stanovit bezpečnostní kritéria a ukázat možná rizika s tímto procesem spojená. Jako vhodné se ukazují metody terciárního čištění založené na kombinaci chemického srážení s fyzikální separací (tlaková flotace, písková filtrace) doplněná o hygienické zabezpečení. Pro opětovné používání vody se v závislosti na velikosti zdroje může použít hygienické zabezpečení membránovou filtrací nebo UV světlem.

Využití výpočetní techniky při navrhování a optimalizaci technologie na ČOV

Rozvoj vodoprávní legislativy podnítil u mnoha provozovatelů čistíren odpadních vod zájem o nové čistírenské technologie a v mnoha případech je donutil k úvahám o intenzifikaci provozu. Nástrojem, který může pomoci při navrhování nebo ověřování zvolené technologie pro nově budovanou či intenzifikovanou ČOV, je matematické modelování čistírenských procesů, neboť umožňuje, na rozdíl od fyzicky provozovaných modelů, rychle dospět k posouzení aktuálního stavu čistírny a eventuelně předpovědět chování čistírny při změně podmínek. S vývojem počítačové techniky v posledních desetiletích se proto stává i obor matematického modelování aktivačních procesů nedílnou součástí oboru čištění odpadních vod, jehož uplatnění vzrůstá při použití stále složitějších a sofistikovanějších procesů, při jejich návrhu, optimalizaci provozu a studiu dynamických stavů při změnách vstupních podmínek. Skupina je dnes vybavena simulačními programy dovolujícími i řešení složitých otázek z navrhování či provozu aktivačních systémů.

[iduzel] => 10848 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/BWWT [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/BWWT [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10850] => stdClass Object ( [nazev] => Hydrobiologie a mikrobiologie [seo_title] => Hydrobiologie a mikrobiologie [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Voda je nezbytnou součástí života, je obsažena v každé živé buňce, a právě buňky (mikroorganismy) nás informují o kvalitě vody, jejích vlastnostech a případném využití.

Ke studiu vlastností vody z pohledu technologických procesů úpravy vody, jejího čištění a případně i recyklace neodmyslitelně patří obor hydrobiologie a mikrobiologie. Hydrobiologie je založená na znalosti ekologických souvislostí týkajících se životních požadavků mikroorganismů obývajících vodní prostředí, a ke studiu biotopu (prostředí/prostoru) a biocenóz (mikro/organismů) používá převážně mikroskopické metody. Mikrobiologie doplňuje informace o stavu biotopu a struktuře biocenóz na mikrobiální úrovni, kterou je možné identifikovat na základě kultivačních stanovení populací bakterií, mikromycet (plísně a kvasinky) a virů (somatické kolifágy). K detailnější specifikaci genomu mikroorganismů se využívají molekulárně biologické metody (amplifikační, sekvenační).

Mikroorganismy, různých taxonomických a trofických úrovní, jsou biologické indikátory stavu prostředí a podmínek, probíhajících procesů, stavu technologií apod. Z výsledků kvalitně a cíleně provedeného komplexního biologického rozboru by měl být technolog schopný vyvodit patřičné závěry a učinit zásadní opatření v provozu.

Hydrobiologické a mikrobiologické souvislosti se významně uplatňují například při:

  • posuzování ekologického stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod;
  • studiu eutrofizace a acidifikace, znečišťování a samočištění (saprobiologie);
  • hodnocení stavu nebo účinnosti vodárenských a čistírenských technologií (audity technologických procesů a optimalizace jejich provozu);
  • hodnocení procesních chladicích vod (koroze, biofilmy, účinnost biocidních přípravků);
  • zjišťování účinnosti nově zaváděných materiálů, přípravků a prostředků (laboratorní i poloprovozní testy);
  • detekci patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů, mikropolutantů a genů antibiotické rezistence;
  • biotechnologickém využití.
[ikona] => [obrazek] => 0002~~O9KTWpR3eK9CQX5JfnZ8VmpVvCkA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Řešená témata a vědeckovýzkumné otázky

Naše pracovní skupina propojuje znalosti mikrobiologie a hydrobiologie, a aplikuje je při řešení různých technologických, ekologických a vědeckovýzkumných otázek, kterými jsou např. tyto oblasti:

Monitoring stavu vodních útvarů

Podle Rámcové směrnice v oblasti vodní politiky 2000/60/ES je prováděno hodnocení ekologického stavu lokality (rybník, nádrž, tok apod.) na základě vzorků vody a nárostů, sledovanou hlavní biologickou složkou je plankton a bentos. Provádí se posuzování vlivů připravovaných nebo stávajících záměrů (staveb, činností a technologií) na životní prostředí. Projekt, kterým jsme se významně zabývali, byla rozsáhlá hydrická rekultivace zatápění zbytkové jámy lomu Most-Ležáky. Výsledkem projektu byla komplexní metodika kvantifikace ekologických dopadů hydrické rekultivace hnědouhelných dolů. Monitoring stavu vodních útvarů se významně rozvíjí v další vědeckovýzkumné otázce zaměřené na hydrobiologický průzkum vodárenských nádrží.

Hydrobiologický průzkum vodárenských nádrží

Monitoring stavu vodních útvarů se významně uplatňuje při hodnocení vhodnosti surové vody pro úpravu na vodu pitnou a dále pak zjištění některých příčin technologických závad řešených na vodárenské lince. Těmito projevy jsou např. původci organoleptických závad (fytoplankton, sinice, bakterie, streptomycety apod.) a produkce sekundárních metabolitů. Na základě znalostí preferencí a požadavků mikroorganismů na prostředí (nutrienty, zdroje energie, další abiotické faktory, přírodní asociace) je možné optimalizovat technologické procesy a vhodnější využívání zdrojů surové vody. Projekty, kterými jsme se zabývali, byly zaměřené na detekci mikroorganismů obtížně odstranitelných vodárenskými technologiemi, např. pikoplanktonní mikroorganismy (prokaryotní sinice a eukaryotní řasy) a producenty sekundárních metabolitů, např. geosminu a 2-MIB (streptomycety, aktinomycety). Projekty se významně promítají do dalších hodnocených problémů, kterými je kvalita voda (hygiena, indikátorové organismy), biologická stabilita pitné vody (stupeň degradace, progrese tvorby biofilmů, sekundární kontaminace) a udržitelnost kvality vody v distribuci.

Hygiena vody – Degradace jakosti pitné vody při její dopravě a akumulaci

Hygiena vody, resp. bezpečná pitná voda (Plány bezpečného zásobování pitnou vodou – Water Safety Plans, Riziková analýza – Risk assessment a HACCP), je v celém systému zásobování za podmínek zabránění kontaminaci vody, kdy přítomné znečišťující látky a mikroorganismy jsou úplně, popř. částečně odstraněny a jejich limity splňují požadavky na jakost a nezávadnost pitné vody podle platných legislativních požadavků. Významném atributem je zabránění sekundární kontaminaci během akumulace, distribuce a manipulace s pitnou vodou (vodojemy, distribuční sítě). V rámci této vědeckovýzkumné otázky se propojují opět hydrobiologické a mikrobiologické souvislosti, využívají se mikroskopické a kultivační analýzy, cíleně jsou voleny indikátory primární i sekundární kontaminace, pro hodnocení se odebírají vzorky vody a nárostů (biofilmů). Projekty, kterými jsme se zabývali, byly zaměřené na specifikaci vnějších i vnitřních faktorů se zásadním vlivem na udržení jakosti vody ve vodojemech a v distribuční síti a výstupem byly legislativní předpisy (Technické doporučení I-D-48 Konstrukční uspořádání, provoz a údržba vodojemů, norma ČSN 75 5355 Vodojemy). Při řešení eliminace sekundární kontaminace byl vyvinut prototyp vzduchového filtračního zařízení, osazovaného do větracích průduchů ve vodojemech.

Technologicko-biologické audity provozů s vodami

Systematickým a důsledným řešením nikoliv následků, ale příčin a jejich projevů v technologii, přispíváme při řešení závad biologického původu v provozech s vodami v rámci auditů. Tyto audity se významně uplatňují v technologiích s úpravou vody, kdy zjišťujeme původce zhoršené kvality upravované vody, neúčinnost separace (koagulace, filtrace atp.), neúčinnost dezinfekce (chlorace, UV, ozonizace), negativní projevy v distribuci (vodojemy, distribuční sítě). Do této oblasti a předmětu zájmu patří i technologické linky provozů s chladicími vodami, kde per partes hodnotíme vhodnost a účinnost nejen technologie, ale i dávkování biocidů a kondicionačních přípravků.

Biofilmy a koroze

Mikroorganismy (bakterie, mikromycety) se obecně vyskytují v jednom ze dvou typů populace, a to buď jako planktonické (volně se vyskytující) nebo ve formě biofilmu (přisedlé). Biofilm je definován jako společenstvo mikroorganismů, které je spojeno s povrchem a je uzavřeno v matrici extracelulárních polymerů. Tvorba biofilmu je pro mikroorganismy základním mechanismem přežití, neboť oproti mikroorganismům vyskytujícím se v planktonické formě poskytuje řadu výhod, kterými jsou větší přístup k živinám, větší stabilita, zvýšená interakce mezi organismy a v neposlední řadě ochrana před viry a biocidními sloučeninami. Na tvorbu biofilmů mají vliv nejen nutriční vlastnosti média, ale také teplota, hodnota pH, koncentrace kyslíku, osmolarita a další faktory, jako např. přítomnost mikronutrientů. Biofilmy se mohou tvořit na široké škále abiotických (neživých) a biotických (živých) površích a mohou být tvořeny jedním druhem mikroorganismu či naopak z komunity odvozené od několika mikrobiálních druhů. Biofilmy vodních systémů jsou velmi složité, a kromě mikroorganismů mohou obsahovat i korozní produkty, jílový materiál, minerální krystaly a jiné neživé složky. Další skupinou jsou mikromycety (plísně a kvasinky), které mohou být součástí biofilmů a nárostů, mohou poskytovat potravu pro další mikroorganismy a rovněž mohou být indikátory sekundární kontaminace. Projekty, kterými se zabýváme, jsou zaměřené na studium vlastností vody, evokaci (proliferaci) biofilmu, přítomné organotrofní mikroorganismy ve vodě a v biofilmech (korozní kupóny, bločky). Podstatnou složkou a skupinou mikrobiálních populací v chladicích systémech podílející se na korozi povrchů, jsou bakterie z fyziologické skupiny sirných bakterií (aerobní, anaerobní i fakultativně anaerobní mikroorganismy; klostridia, sulfát redukující bakterie), železité (popř. manganové) bakterie, pseudomonády. S tímto tématem souvisí i laboratorní zjištění účinnosti přípravků anebo povrchově upravených materiálů.

Biodeteriorace, nanomateriály/nanopovrchy, fotokatalytické materiály/povrchy

V laboratorních podmínkách testujeme projevy biodeteriorace povrchů (narušení povrchů mikroorganismy), dezinfekční účinnost povrchů, případně materiálů s využitím zkušebních/testovacích organismů, kterými jsou zástupci bakterií (např. Escherichia coli, Enterococcus faecalis, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus), chlorokokálních řas (např. Desmodesmus subspicatus, Chlorella, Raphidocelis), zooplanktonu (Daphnia magna). Projekt, který jsme řešili, byl zaměřený na vývoj nových materiálů a technologií a ověření jejich funkčnosti pro účinné a zároveň šetrné odstraňování nežádoucích vrstev z povrchů staveb a pro preventivní ochranu povrchů před biodegradací ošetřením vhodnými biocidními prostředky. Naše pracoviště bylo součástí výzkumného centra NANOPIN, modifikovali jsme metody zkoušení povrchových vlastností materiálů nanesených na sklech, na tkaninách, v rozvodech přicházejících do kontaktu s vodou. Zabývali jsme se rovněž ekologicky šetrnou inhibicí mikroorganismů s využitím fotokatalyticky aktivních ftalocyaninů (projekt MPO). Umíme stanovit antibakteriální aktivitu povrchů dlaždic používaných v domácnostech anebo v potravinářském průmyslu.

(Eko)toxikologické hodnocení vzorků

V laboratorních podmínkách testujeme ekotoxicitu různých matric (vzorků životního prostředí, materiálů apod.) s využitím zkušebních organismů, kterými jsou chlorokokální řasy, semena hořčice bílé a perloočky.

Antibiotická rezistence

Za jednu z nejzávažnějších hrozeb lidstva současné doby je antibiotická rezistence. Přítomnost bakterií rezistentních na antibiotika (ARB) a genů antibiotické rezistence (ARGs) v prostředí vede k přímému ovlivňování zdraví člověka, zejména zvyšováním nákladů na léčebné režimy chorob, které byly dříve snadno léčitelné běžnými antibiotiky. ARGs jsou identifikovány jako nové environmentální polutanty ve vodách, přičemž hlavními zdroji ARGs v povrchových a podzemních vodách jsou splachy z povodí a čistírny odpadních vod. Naše skupina se podílí na řešení problematiky interakce čistíren odpadních vod s antibiotickou rezistencí v povrchových vodách (surové, upravované, čištěné, recyklované), v čistírenských kalech a biofilmech.

Laboratorní rozbory a analýzy složek životního prostředí (voda, kal, sediment)

Provádíme mikroskopické analýzy vzorků vody (povrchové, podzemní, technologické, upravované, čištěné, odpadní), biofilmů (koroze, nárosty), sedimentů, kalů podle platných ČSN, ČSN EN, ČSN ISO a ČSN EN ISO norem. Využíváme fluorescenční mikroskopii (vitalita fototrofních mikroorganismů) a epifluorescenční mikroskopii (Live/Dead kit). Mikroskopickým obrazem stanovíme přítomný bioseston, abioseston a saprobitu. Spektrofotometricky určíme koncentraci chlorofylu-a. Umíme kultivovat aerobní a anaerobní mikroorganismy na různé úrovni detekce, např. indikátorové organismy fekální kontaminace (koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie, Escherichia coli, intestinální enterokoky, klostridia), indikátory organického znečištění (psychrofilní a mezofilní bakterie, mikromycety, kultivovatelné mikroorganismy při 22 °C a 36 °C), indikátory koroze (železité, manganové, sulfát-redukující bakterie), patogenní a podmíněně patogenní organismy (Legionella sp., Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Salmonella sp.), somatické kolifágy. Zavádíme nové metody a zkoušky, modifikujeme metody stávající, uplatňujeme screeningové metody při rychlé detekci mikrobiální kontaminace vod (metody ATP, BART, pádlové testery). Spolupracujeme se zkušebními laboratořemi.


Pro veřejnost nabízíme tato stanovení:

  • Stanovení mikroskopického obrazu (bioseston/abioseston) podle ČSN 75 7712 a ČSN 75 7713 ve smyslu vyhlášky č. 252/2004 Sb.
  • Mikrobiologický rozbor pitné vody (vyhláška č. 252/2004 Sb.), povrchové vody, procesní vody apod. – kultivovatelné mikroorganismy (ČSN EN ISO 6222); intestinální enterokoky (ČSN EN ISO 7899-2); koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN EN ISO 9308-1; ČSN EN ISO 9308-2); Clostridium perfringens (příloha č. 6 vyhl. č. 252/2004 Sb.; ČSN EN ISO 14189); koliformní bakterie (ČSN 75 7837); termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN 75 7835); somatické kolifágy (ČSN EN ISO 10705-2; ČSN ISO 10705-3)
  • Mikrobiologický rozbor přírodních a bazénových vod (vyhláška č. 238/2011 Sb.) – intestinální enterokoky (ČSN EN ISO 7899-2); koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN EN ISO 9803-1; ČSN EN ISO 9803-2); Pseudomonas aeruginosa (ČSN EN ISO 16266; ČSN EN ISO 16266-2); Staphylococcus aureus (ČSN EN ISO 6888-1); Legionella sp. (ČSN EN ISO 11731)
  • Hodnocení kvality povrchových vod – stanovení koncentrace chlorofylu-a (ČSN ISO 10260), stanovení saprobního indexu (ČSN 75 7716), mikroskopický obraz (ČSN 75 7712)
  • Mikrobiologický rozbor čistírenských kalů podle metodiky AHEM č. 1/2008 (Metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech, kompostech, pomocných růstových prostředcích a podobných matricích) – intestinální enterokoky (ČSN EN ISO 7899-2), termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli (ČSN 75 7835), Salmonella sp. (ČSN EN ISO 6579-1)
  • Specifické stanovení organismů – železité (manganové) bakterie, sulfát-redukující bakterie, mikromycety (plísně, kvasinky)
  • Biologické rozbory vzorků různých přírodních matric (voda, biofilmy, nárosty, stěry, sedimenty)
  • Technologicko-biologické audity

Je možné se dohodnout i na modifikaci případně přizpůsobení provedení stanovení „na míru“.

Pro více informací prosím kontaktujte Janu Říhovou Ambrožovou

[urlnadstranka] => [iduzel] => 10850 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/hydromikro [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10852] => stdClass Object ( [nazev] => Hydrochemie a úprava vody [seo_title] => Hydrochemie a úprava vody [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Koloběh vody v přírodě člověk může ovlivnit,

nikdy jej nedokáže ovládnout, vždy jej ale musí chránit...


Pitná voda zaujímá výsadní postavení mezi poživatinami, které člověk nezbytně potřebuje ke svému životu. Z toho důvodu je nutné věnovat její kvalitě zvýšenou pozornost. Zjednodušeně bychom to mohli chápat pouze ve vztahu k výrobě pitné vody, tedy k jednotlivým technologickým krokům a postupům, které se při její výrobě využívají a měly by při optimální skladbě poskytnout vysoce jakostní pitnou vodu. Ve vztahu ke kvalitní pitné vodě, kterou vyžaduje spotřebitel se však tato problematika posouvá do daleko širší roviny počínající ochranou vodních zdrojů, pokračující vlastní technologií výroby pitné vody, ale i její distribucí ke spotřebiteli. Jedině řízeným odborným zásahem do těchto tří oblastí lze docílit požadovaného cíle – jakostní pitné vody. Všechny uvedené oblasti jsou předmětem zaměření naší pracovní skupiny.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~MzAwMNPV9a7M8A5JNvf1qTQO9wsJNPTNCjX0dfR0BAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Hydrochemie

Chemické chování anorganických látek a nových PPCPs závisí na jejich chemické struktuře.

Při obvyklém chemickém rozboru vody se obvykle stanovuje celková koncentrace jednotlivých složek. Avšak ve skutečnosti jsou jednotlivé složky přítomny v různých formách výskytu (existence, speciace), které jsou výsledkem protolytických, komplexotvorných, oxidačně-redukčních, polymeračních a biodegradačních reakcí. Jednotlivé formy existence se jen obtížně odlišují experimentálně. Obvykle se jejich distribuce počítá ze zákonů chemické termodynamiky. Pro tyto účely je k dispozici řada výpočetních programů.

Hydroanalytika

Vývoj a rozšířené používání různých nových PPCPs vyžaduje vypracování vhodných analytických metod pro jejich identifikaci a kvantifikaci. V úvahu přicházejí především metody instrumentální analýzy umožňující prokázat přítomnost vybraných PPCPs až v nanogramových koncentracích. Pozornost je věnována zejména vybraným léčivým látkám, kosmetickým přípravkům a tenzidům. V této souvislosti mají řešitelé úzký kontakt na ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, měření a státní zkušebnictví), kde spolupracují při přípravě nových ČSN a zabývají se  posuzováním a přejímáním nových hydroanalytických norem ISO a EN. 

Úpravárenské technologie

Hlavní pozornost je věnována základním úpravárenským procesům jak povrchových, tak podzemních vod. V této souvislosti je řešena např. optimalizace podmínek koagulačních testů s cílem získání jak kvalitní upravené vody, tak dobře separovatelné suspenze. V případě podzemních vod se jedná především o řešení vápenato-uhličitanové rovnováhy, která je dominantní rovnováhou při odkyselování, odželezování a odmanganování těchto vod.

Ionexové, sorpční a membránové postupy

Tyto metody jsou využívány pro selektivní i neselektivní odstraňování iontů/rozpuštěných látek z vod. Zvláště atraktivní je selektivní odstraňování těžkých kovů z vod pomocí ionexových technologií, odstraňování arsenu pomocí anorganických sorbentů nebo odstraňování stopových koncentrací organických látek (viz dále). Membránové technologie lze použít nejen pro úpravu pitné vody, ale i pro čištění některých typů odpadních vod.

Moderní oxidační procesy

Značný potenciál při odstraňování obtížně biologicky rozložitelných polutantů z odpadních vod prokázaly tzv. moderní oxidační procesy (Advanced Oxidation Processes - AOPs). Jejich společným jmenovatelem je průběh za běžných teplot a tlaků, a především využití mimořádné reaktivity hydroxylových radikálů. V současné době se zabýváme především procesy založenými na využití ozonu a peroxidu vodíku. Mezi hlavní výzkumná témata patří možnosti využití AOPs pro odstranění sloučenin dusíku, s důrazem na možnosti oxidace amoniakálního dusíku na dusík plynný, nebo zvýšení biologické čistitelnosti průmyslových odpadních vod.

Mikropolutanty

Problematika úpravy vody se v poslední době posouvá do oblasti mikroznečištění vodních zdrojů, a to především metabolity pesticidních látek, případně reziduí léčiv a genů ATB rezistence.  Zabýváme se vlivem pokročilých oxidačních procesů a sorpce na různých typech materiálů na odstranění těchto látek. Využitím sorpčních či srážecích procesů současně řešíme odstraňování těžkých kovů, pozornost věnujeme i problematice mikroplastů.

Biologická stabilita pitné vody

V reálných distribučních systémech můžeme mnohdy zaznamenat přítomnost zbytkových organických látek po úpravárenských procesech určených ke snížení obsahu organického uhlíku ve vodě, které jsou důvodem zvýšení produkce organické hmoty, biofilmu, který pokrývá vnitřní stěny potrubí či částí technologií. Jednou z chemicko-biochemických metod, které vyhodnotí nebo v důsledku toho predikují zhoršení kvality pitné vody je stanovení ukazatele BDOC (biologicky degradabilní rozpuštěný organický uhlík). I na tento způsob hodnocení biologické stability vody je zaměřena činnost pracovní skupiny.

Recyklace a znovuvyužívání vyčištěných odpadních vod

Skupina se podílí na řešení tématu recyklace a znovuvyužı́vánı́ vyčištěných (městských) odpadních vod, a to tam, kde je možné těmito vodami nahradit doposud použı́vanou pitnou vodu. Jedná se předevšı́m o vodu pro závlahy v zemědělství, trávnı́ků sportovnı́ch areálů (golf, fotbal…), městské zeleně nebo užitkovou vodu pro udržovánı́ čistoty měst a obcı́. Ekonomickým záměrem je vyrobit užitkovou vodu, která je levnější než voda pitná použı́vaná pro tyto účely, a současně šetrně nakládat s vodními zdroji. Projekt recyklace a znovuvyužı́vánı́ vyčištěných odpadních vod spojuje dvě relativně odlišná témata technologie vody: úpravu vody a čištění odpadních vod.

Monitoring kvality vodních toků a srážkových vod

Dlouhodobě se věnujeme monitoringu kvality horních toků řek Krkonoš, jedná se především o Labe, Úpu, Jizeru a Jizerku. Současně je hodnocena i kvalita srážkových vod v oblasti Luční hora – Strážné. Odběry jsou prováděny přímo v toku zmíněných řek a pomocí magnetického indukčního průtokoměru jsou měřeny průtoky s cílem vyhodnocení hmotnostních bilancí sledovaných ukazatelů.


Naše pracoviště poskytuje:

  • krácený rozbor pitné vody dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  • rozbor bazénové vody dle vyhlášky č. 238/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  • rozbory vod z topných systémů, včetně vyhodnocení agresivních či inkrustačních vlastností dle TNV 75 71 21
  • stanovení kovů metodou AAS s plamennou a elektrotermickou atomizací
  • stanovení TOC, DOC a NPOC ve vodách dle ČSN EN 1484
  • stanovení BDOC (biologicky rozložitelného rozpuštěného organického uhlíku) ve vodných vzorcích
  • stanovení TOC v pevných vzorcích dle ČSN EN 13 137
  • koagulační testy za účelem zjištění optimálních podmínek procesu
  • testy agregace za účelem zjištění zastoupení velikosti částic v upravovaném vzorku a optimalizace tvorby suspenze a míchání s ohledem na následující separační procesy
  • výluhové testy pevných materiálů souvisejících s vyhláškou č.387/2016 Sb.
  • sorpční testy zaměřené na kinetiku procesu včetně určení sorpční kapacity příslušného sorbentu v statistickém a dynamickém uspořádání
  • testy anaerobní biologické rozložitelnosti organických látek (včetně plastů) dle ČSN EN ISO 11734, ČSN EN ISO 14853
  • návrh technologie pro eliminaci vnosu mikropolutantů (léčiv, pesticidních látek, genů ATB rezistence aj.) do pitných a odpadních vod

Pro více informací prosím kontaktujte:

Ninu StrnadovouAlenu Honovou či Pavlu Šmejkalovou

[urlnadstranka] => [iduzel] => 10852 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/hup [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 10846 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /skupiny [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [18355] => stdClass Object ( [nazev] => Publikace [seo_title] => Seznam publikací [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Seznam publikací

[ikona] => kniha [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

2024

Solomon OforiDavid Kwesi Abebrese, Aleš Klement, Daniel Provazník, Ivana Tomášková, Iveta RůžičkováJiří Wanner; Impact of treated wastewater on plant growth: leaf fluorescence, reflectance, and biomass-based assessment. Water Sci Technol 2024; wst2024097. doi: https://doi.org/10.2166/wst.2024.097

Ofori, S.; Abebrese, D.K.; Růžičková, I.; Wanner, J. Reuse of Treated Wastewater for Crop Irrigation: Water Suitability, Fertilization Potential, and Impact on Selected Soil Physicochemical PropertiesWater 2024, 16, 484.

Andreides, D., M. A. Lopez Marin and J. Zabranska (2024). "Selective syngas fermentation to acetate under acidic and psychrophilic conditions using mixed anaerobic culture." Bioresource Technology 394: 130235.

Dostálková, A., Zdeňková, K., Bartáčková, J., Čermáková, E., Kapisheva, M., Lopez Marin, M., Kouba, V., Sýkora, P., Chmel, M., Bartoš, O., Dresler, J., Demnerová, K., Rumlová, M. and Bartáček, J. (2024) Prevalence of SARS-CoV-2 variants in Prague wastewater determined by nanopore-based sequencing. Chemosphere accepted.

Ilic, A., Kouba, V., De Vrieze, J., Du Laing, G., Bartáček, J. 2024. Diffusive gradients in thin films (DGT) as a robust and reliable technique to measure bioavailable metals in digestates. Environmental Technology & Innovation accepted.

2023

Rutten, S., Ojobe, B., Hernandez Leal, L., de Grooth, J., Roesink, H.D.W., Bartáček, J. and Schmitt, H.  2023.  Evaluation of Membrane Integrity Monitoring Methods for Hollow Fiber Nanofiltration Membranes:  Applicability in Gray Water Reclamation Systems. ACS EST Water accepted.

Teixeira, A.M., Vaz-Moreira, I., Calderón-Franco, D., Weissbrodt, D., Purkrtová, S., Gajdoš, S., Dottorini, G., Nielsen, P.H., Khalifa, L., Cytryn, E., Bartáček, J., Manaia, C.M. 2023. Candidate biomarkers of antibiotic resistance for the monitoring of wastewater and the downstream environment. Water Research accepted

Karmann, C., Mágrová, A., Jeníček, P., Bartáček, J. and Kouba, V.  2023.  Advances in nitrogen removal and recovery technologies from reject water: economic and environmental perspectives. Bioresour. Technol. accepted

Nová M., Šmejkalová P.: Bioplasty pohledem vysokoškoláků a vysokoškolaček. Chem. Listy 117, 647-655, 2023

Bartackova, J., Kouba, V., Dostalkova, A., Čermáková, E., Lopez Marin, M.A., Chmel, M., Milanová, M., Demnerová, K., Rumlová, M., Sýkora, P., Bartáček, J. and Zdeňková, K.  2023.  Monitoring of monkeypox viral DNA in Prague wastewater. Sci. Total Environ. accepted.

Lopez Marin, M. A., Zdenkova, K., Bartackova, J., Cermakova, E., Dostalkova, A., Demnerova, K., Vavruskova, L., Novakova, Z., Sykora, P., Rumlova, M. & Bartacek, J. (2023). Monitoring COVID-19 spread in selected Prague's schools based on the presence of SARS-CoV-2 RNA in wastewater. Science of The Total Environment, 871 161935.

Gajdoš, S., Zuzáková, J., Pacholská, T., Kužel, V., Karpíšek, I., Karmann, C., Šturmová, R., Bindzar, J., Smrčková, Š., Nováková, Z., Srb, M., Šmejkalová, P., Kok, D. and Kouba, V.  2023.  Synergistic removal of pharmaceuticals and antibiotic resistance from ultrafiltered WWTP effluent: free-floating ARGs exceptionally susceptible to degradation. Journal of Environmental Management accepted.

Zuzáková J.,  Janák D., Vobecká E., Říhová Ambrožová J., 2023: Využití somatických kolifágů při sledování hygienické nezávadnosti recyklovaných odpadních vod. Chemické Listy 117 (2023), 163-169, ISSN 0009-2770

M. A. Lopez Marin,  J. Suman, K. Jani, P. Ulbrich, T. Cajthaml, A. Filipova, P. Pajer, M. Neumann-Schaal, M. Strejcek, O. Uhlik: Solicola gregarius gen. nov., sp. nov., a soil actinobacterium isolated after enhanced cultivation with Micrococcus luteus culture supernatant. International journal of systematic and evolutionary microbiology 73,  (2023).

2022

Andreides, D., Fliegerova, K.O., Pokorna, D., Zabranska, J. 2022. Biological conversion of carbon monoxide and hydrogen by anaerobic culture: Prospect of anaerobic digestion and thermochemical processes combination. Biotechnology Advances, 58, 107886.

Mannina, G., A. Pandey and R. Sirohi (2022). Current Developments in Biotechnology and Bioengineering: Smart Solutions for Wastewater: Road-mapping the Transition to Circular Economy, Elsevier - Health Sciences Division. Kapitoly 10 (Water reuse in the frame of circular economy: Jiří Wanner, Martin Srb, Ondřej Beneš) a11 (Governance factors influencing the scope for circular water solutions: Sigrid Damman, Henrik Brynthe Lund, Tuukka Mäkitie, Giorgio Mannina, Gordon Akon-Yamga, Jiří Wanner)

Zdenkova, K., J. Bartackova, E. Cermakova, K. Demnerova, A. Dostalkova, V. Janda, J. Jarkovsky, M. A. Lopez Marin, Z. Novakova, M. Rumlova, J. R. Ambrozova, K. Skodakova, I. Swierczkova, P. Sykora, D. Vejmelkova, J. Wanner and J. Bartacek (2022). "Monitoring COVID-19 spread in Prague local neighborhoods based on the presence of SARS-CoV-2 RNA in wastewater collected throughout the sewer network." Water Research 216: 118343.

Andreides, M., P. Dolejš and J. Bartáček (2022). "The prediction of WWTP influent characteristics: Good practices and challenges." Journal of Water Process Engineering 49: 103009.
 
Solomon Ofori, Prince Chapman Agyeman, Enoch Kwasi Adotey, Iveta Růžičková, Jiří Wanner (2022). Assessing the influence of treated effluent on nutrient enrichment of surface waters using water quality indices and source apportionment. Water Practice & Technology. doi: 10.2166/wpt.2022.081
 
Agyeman, P. C., K. John, N. M. Kebonye, S. Ofori, L. Borůvka, R. Vašát and M. Kočárek (2022). "Ecological risk source distribution, uncertainty analysis, and application of geographically weighted regression cokriging for prediction of potentially toxic elements in agricultural soils." Process Safety and Environmental Protection 164: 729-746.
 
Kouba, V., Hůrková, K., Navrátilová, K., Vejmelková, D., Benáková, A., Laureni, M., Vodičková, P., Podzimek, T., Lipovová, P., van Niftrik, L., Hajšlová, J., van Loosdrecht, M.C.M., Weissbrodt, D.G. and Bartacek, J.  2022.  On anammox activity at low temperature: effect of ladderane composition and process conditions Chem. Eng. J. accepted.
 
Andreides D., Pokorna D., Zabranska J. 2022. Assessing the syngas biomethanation in anaerobic sludge digestion under different syngas loading rates and homogenisation. Fuel,  320, 123929

Kouba, V., Hurkova, K., Navratilova, K., Vejmelkova, D., Benakova, A., Laureni, M., Vodickova, P., Podzimek, T., Lipovova, P., van Niftrik, L., Hajslova, J., van Loosdrecht, M.C., Weissbrodt, D.G., Bartacek, J. 2022. Effect of temperature on the compositions of ladderane lipids in globally surveyed anammox populations. Science of the total environment, accepted.

Mireya Tapia-Salazar, Veronica R.Diaz-Sosa, Diana L.Cárdenas-Chávez(2022). "Toxicological effect and enzymatic disorder of non-studied emerging contaminants in Artemia salina model." Toxicology Reports 9: 210-218.

Kouba, V., Bachmannova, C., Podzimek, T., Lipovova, P., van Loosdrecht, M.C. 2022. Physiology of anammox adaptation to low temperatures and promising biomarkers: a review. Bioresour. Technol., Accepted.

Čiháková Pavlína, Zuzáková Jana, Říhová Ambrožová Jana, 2022: Využití nanočástic stříbra při úpravě, čištění a recyklaci vod. Chemické Listy 116 (2022), 119-128, ISSN 0009-2770. https://doi.org/10.54779/chl20220119

Andreides, D., Stransky, D., Bartackova, J., Pokorna, D., Zabranska, J. 2022. Syngas biomethanation in countercurrent flow trickle-bed reactor operated under different temperature conditions. Renewable Energy199, 1329-1335.

2021

Andreides, D., Fliegerova, K.O., Pokorna, D., Zabranska, J. 2021. Biological conversion of carbon monoxide and hydrogen by anaerobic culture: Prospect of combination anaerobic digestion and thermochemical processes. Biotechnol. Adv., 107886. https://doi.org/10.1016/j.biotechadv.2021.107886

K. Skleničková, M. Pečenka, J. Říhová Ambrožová, S. Abbrent, V. Vlčková, H. Beneš, M. Halecký, 2021: Influence of biodegradable polyurethane foam on biocoenosis and sludge activity in reactors simulating low-load wastewater treatments, Journal of Water Process Engineering, Volume 44 (2021) 102455, https://doi.org/10.1016/j.jwpe.2021.102455

Čiháková, P., Zuzáková, J. a Říhová Ambrožová, J. 2021. Potenciálně negativní dopad dlouhodobého používání nanočástic stříbra ve vodním hospodářství. Chemické listy. 115, 11 (lis. 2021), 588-594.
Kouba, V., Vejmelkova, D., Zwolsman, E., Hurkova, K., Navratilova, K., Laureni, M., Vodickova, P., Podzimek, T., Hajslova, J., Pabst, M., van Loosdrecht, M.C.M., Bartacek, J., Lipovova, P. and Weissbrodt, D.G.  2021.  Adaptation of anammox bacteria to low temperature via gradual acclimation and cold shocks: distinctions in protein expression, membrane composition, and activities. Water Research, accepted.
Iryna Lanko, Jakub Hejnic, Jana Říhová-Ambrožová, Ivet Ferrer, Pavel Jenicek (2021). "Digested Sludge Quality in Mesophilic, Thermophilic, and Temperature-Phased Anaerobic Digestion Systems." Water 13(20): 2839.
Andreides, M.; Pokorná-Krayzelová, L.; Bartáčková, J.; Bartáček, J., 2021. Stirring-based control strategy for microaerobic H2S removal in sequencing batch anaerobic digesters. Fuel 306. 10.1016/j.fuel.2021.121696
 
Paulu, A.; Bartáček, J.; Šerešová, M.; Kočí, V., 2021. Combining process modeling and LCA to assess the environmental impacts of wastewater treatment innovations. Water (Switzerland) 13(9). 10.3390/w13091246

B. Ojobe, R. Zouzelka, B. Satkova,  M. Vagnerova, A. Nemeskalova, M. Kuchar, J. Bartacek, J. Rathousky (2021): Photocatalytic Removal of Pharmaceuticals from Greywater. Catalyst 11 (9)

Keprtová K., Bindzar J. (2021): Čištění odpadních vod z výroby recyklovaného papíru. Chemické listy 115 (8). 

Kamila Zdenkova, Jana Bartackova, Eliska Cermakova, Katerina Demnerova, Alzbeta Dostalkova, Vaclav Janda, Zuzana Novakova, Michaela Rumlova, Jana Rihova Ambrozova, Klara Skodakova, Iva Swierczkova, Petr Sykora, Dana Vejmelkova, Jiri Wanner, Jan Bartacek (2021). "Monitoring COVID-19 spread in Prague local neighborhoods based on the presence of SARS-CoV-2 RNA in wastewater collected throughout the sewer network." medRxiv: 2021.2007.2028.21261272.

Vojtech Kouba, Juan Camilo Gerlein, Andrea Benakova, Marco Antonio Lopez Marin, Eva Rysava, Dana Vejmelkova & Jan Bartacek (2021) Adaptation of flocculent anammox culture to low temperature by cold shock: long-term response of the microbial population, Environmental Technology, DOI: 10.1080/09593330.2021.1950842

E. Ortiz-Ardila, B. Diez,  C. Celis, P. Jenicek and R. Labatut: Microaerobic conditions in anaerobic sludge promote changes in bacterial composition favoring biodegradation of polymeric siloxanes, Environmental Science: Processes & Impacts, 2021, DOI: 10.1039/D1EM00143D

Wanner, J., Rosický, J., Kovařík, J., Srb, M., Lánský, M., Sýkora, P. (2020). "Commissioning of the new water line of the Central wastewater treatment plant in Prague and its impact on the operation of the existing water line." Water Science and Technology 84(2): 293-301.

Wanner, J. (2021). "The development in biological wastewater treatment over the last 50 years." Water Science and Technology 84(2): 274-283.

J. Drechsler, J. Semerád, K. Fialová, M. Prokopová, T. Cajthaml, M. Pivokonský, V. Janda: Výskyt a odstraňování per- a polyfluorovaných organických látek při úpravě pitné vody. Chem. Listy 115, 291−294 (2021).

Skleničková Kateřina, Vlčková Věra, Abbrent Sabina, Bujok Sonia, Paruzel Aleksandra, Kaniszová Lívia, Trhlíková Olga, Říhová Ambrožová Jana, Halecký Martin, Beneš Hynek, 2021: Open-Cell Aliphatic Polyurethane Foams with High Content of Polysaccharides: Structure, Degradation, and Ecotoxicity, ACS Suistanable Chem. Eng., xxx, xxx-xxx, https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acssuschemeng.1c01173

Edith Mawunya Kutorglo, Roman Elashnikov, Silvie Rimpelova, Pavel Ulbrich, Jana Říhová Ambrožová, Vaclav Svorcik, Oleksiy Lyutakov, 2021: Polypyrrole-Based Nanorobots Powered by Light and Glucose for Pollutant Degradation in WaterACS Appl. Mater. Interfaces 202113, 16173-16181DOI: https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acsami.0c20055

Andreides, D.;  Bautista Quispe, J. I.;  Bartackova, J.;  Pokorna, D.; Zabranska, J., A novel two-stage process for biological conversion of syngas to biomethane. Bioresource Technology 2021, 327, 124811.

Andreides, D.;  Varga, Z.;  Pokorna, D.; Zabranska, J., Performance evaluation of sulfide-based autotrophic denitrification for petrochemical industry wastewater. Journal of Water Process Engineering 2020, 40, 101834.

Cai Z., Čadek D., Šmejkalová P., Kadeřábková A., Nová, M., Kuta A.: The Modification of Properties of Thermoplastic Starch Materials: Combining Potato Starch with Natural Rubber and Epoxidized Natural Rubber. Materials Today Communications 26, 2021, ISSN 2352-4928 https://doi.org/10.1016/j.mtcomm.2020.101912

Andreides M, Pokorná-Krayzelová L, Říhová Ambrožová J, Volcke EIP, Bartáček J. Key parameters influencing hydrogen sulfide removal in microaerobic sequencing batch reactor. Biochemical Engineering Journal. 2021;168.

Ofori, S., Puškáčová, A., Růžičková, I., Wanner, J.: Treated wastewater reuse for irrigation: Pros and cons. Science of The Total Environment, Volume 760, 15 March 2021, 144026. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.144026

Fajnorová, S., Sprenger, Ch., Hermes, N., Ternes, T.A., Sala, L., Miehe, U., Drewes, J.E., and Hübner, U.: Assessment of Full-Scale Indirect Potable Water Reuse in El Port de la Selva, Spain. Water, 2021, Vol. 13, No.3, 325. https://doi.org/10.3390/w13030325

2020

Lanko, I., Flores, L., Garfí, M., Todt, V., Posada, J. A., Jenicek, P., & Ferrer, I. (2020). Life cycle assessment of the mesophilic, thermophilic, and temperature-phased anaerobic digestion of sewage sludge. Water12(11), 3140.

Andreides, M.; Pokorná-Krayzelová, L.; Bartáček, J.; Jeníček, P. Biological H2S removal from gasses. In Environmental Technologies to Treat Sulfur Pollution, 2nd ed.; Lens, P. N., , , Eds.; IWA Publishing: London, 2020; pp 345–365. (book chapter)

Tobo, Y. M.; Bartacek, J.; Nopens, I., Linking CFD and kinetic models in anaerobic digestion using a compartmental model approach. Process. 2020, 8 (6).

Tobo, Y. M.; Rehman, U.; Bartacek, J.; Nopens, I., Partial integration of ADM1 into CFD: Understanding the impact of diffusion on anaerobic digestion mixing. Water Sci. Technol. 2020, 81 (8), 1658-1667.

Valdés, F.; Camiloti, P. R.; Bartacek, J.; Torres-Aravena, Á.; Toledo-Alarcón, J.; Zaiat, M.; Jeison, D., Micro-oxygenation in upflow anaerobic sludge bed (UASB) reactors using a silicon membrane for sulfide oxidation. Polym. 2020, 12 (9), 1-11.

Horová D., Bezucha P., Růžičková I. (2020) Effect of carbon source and nitrate concentration on denitrification of high-nitrate wastewater, Environment Protection Engineering, Vol. 46, 1, pp. 73 – 89. DOI: 10.37190/epe200106

Nováková Z.: Bor - indikátor antropogenního znečištění vod; Chemické listy, přijato pod číslem 012/20, září 2020, ISSN: 0009-2770, Chemické Listy

Maciej Białasek, Aleksandra Miłobędzka, 2020. Revealing antimicrobial resistance in stormwater with MinION, Chemosphere, Volume 258. https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2020.127392

Diaz-Sosa V.R., Tapia-Salazar M., Wanner J. and  Cradenas-Chavez D.L. 2020. Monitoring and Ecotoxicity Assessment of Emerging Contaminants in Wastewater Discharge in the City of Prague (Czech Republic). Water, 12(4), 1079.

Skleničková K., Koloušek D., Pečenka M., Vejmelková D., Šlouf M., Růžičková I. (2020) Application of zeolite filters in fish breeding recirculation systems and their effect on nitrifying bacteria, Aquaculture 516, 734605.

2019

Skleničková K., Koloušek D., Růžičková I., Šviráková E. (2019) Využití zeolitů při chovu ryb a jejich vliv na chemické a mikrobiologické aspekty vody, Chemické listy, 113, 12, 751 – 756.

Vojtiskova, M., Satkova, B., Bindzar, J., Jenicek, P. (2019): Simple improvement of digested sludge quality: is post-aeration the key? Water Science and Technology https://doi.org/10.2166/wst.2019.409

Dolejš, P., Varga, Z., Luza, B., Pícha, A., Jeníček, P., Bartáček. J. (2019). "Maximizing energy recovery from wastewater via bioflocculation-enhanced primary treatment: A pilot-scale study." Environmental Technology: 1-30.

Pokorna, D., Varga, Z., Zabranska, J.: Biomethanation of CO2 with electrolytic hydrogen by hydrogenotrophic methanogens (2019). New Biotechnology 44, 10.1016/j.nbt.2018.05.1048

Pokorna, D., Varga, Z., Andreides, D., Zabranska, J. (2019): Adaptation of anaerobic culture to bioconversion of carbon dioxide with hydrogen to biomethane. Renewable Energy. 142, 167 – 172

Kouba, V., Svehla, P., Catrysse, M., Prochazkova, L., Radechovska, H., Jenicek, P. and Bartacek, J. (2019) How biomass growth mode affects ammonium oxidation start-up and NOB inhibition in the partial nitritation of cold and diluted reject water. Environmental Technology (United Kingdom) 40(6), 673-682.

Wyman, V., Serrano, A., Borja, R., Jiménez, A., Carvajal, A., Lenz, M., Bartacek, J. and Fermoso, F.G. (2019) Effects of barium on the pathways of anaerobic digestion. Journal of Environmental Management 232, 397-403.

2018

Vital, B., Bartacek, J., Ortega-Bravo, J.C. and Jeison, D. (2018) Treatment of acid mine drainage by forward osmosis: Heavy metal rejection and reverse flux of draw solution constituents. Chemical Engineering Journal 332, 85-91.

Meier, L., Stará, D., Bartacek, J. and Jeison, D. (2018) Removal of H2S by a continuous microalgae-based photosynthetic biogas upgrading process. Process Safety and Environmental Protection 119, 65-68.

Pokorna-Krayzelova, L., Vejmelková, D., Selan, L., Jenicek, P., Volcke, E.I.P. and Bartacek, J. (2018) Final products and kinetics of biochemical and chemical sulfide oxidation under microaerobic conditions. Water Science and Technology 78(9), 1916-1924.

M. Pivokonsky, L. Cermakova, K. Novotna, P. Peer, T. Cajthaml, V. Janda: Occurrence of microplastics in raw and treated drinking water. Science of The Total Environment 643,1644-1651(2018).

Moeller, L., Zehnsdorf, A., Pokorná, D., Zábranská, J.: Foam formation in Anaerobic Digesters. Advances in Bioenergy, Vol. 3, 1 – 43,  Chapter 1, doi.org/10.1016/bs.aibe.2018.02.001, Elsevier 2018, ISSN 2468-0125, ISBN 978-0-12-815199-0

Kouba, V.; Darmal, R.; Vejmelkova, D.; Jenicek, P.; Bartacek, J., Cold shocks of anammox biofilm stimulate nitrogen removal at low temperatures. Biotechnology progress, 34(1), 277-281.

Camiloti, P.R., Valdés, F., Delforno, T.P., Bartacek, J., Zaiat, M., Jeison, D. 2018. A membrane aerated biofilm reactor for sulfide control from anaerobically treated wastewater. Environmental Technology (United Kingdom), 1-10.

Pokorna-Krayzelova L., Bartacek J., Theuri S.N., Segura Gonzales C.A., Prochazka J., Volcke E.I.P., Jenicek P. 2018: Microaeration through a biomembrane for biogas desulfurization: lab-scale and pilot-scale experiences. Environmental Science: Water Research & Technology. DOI: 10.1039/c8ew00232k

Dolejs P., El Tayar G., Vejmelkova D., Pecenka M., Polaskova M., Bartacek J. 2018: Psychrophilic anaerobic treatment of sewage: Biomethane potential, kinetics and importance of inoculum selection. Journal of Cleaner Production 199, 93-100, DOI: 10.1016/j.jclepro.2018.07.134

Hynek R., Kuckova S., Cejnar P., Junková P., Přikryl I., Říhová Ambrožová J. 2018: Identification of freshwater zooplankton species using protein profiling and principal component analysis, Limnol. Oceanogr.: Methods 16, 2018, 199-204, DOI: 10.1002/lom3.10238

Benáková, A., Johanidesová, I., Kelbich, P., Pospíšil, V., Wanner, J. (2018): The increase of process stability in removing ammonia nitrogen from wastewater. Water Science and Technology 77 (6), pp 1483-1492. Available Online 20 March 2018, wst2018135; DOI: 10.2166/wst.2018.135

Vojtěchovská Šrámková, M., et al. (2018). "Experimental verification of tertiary treatment process in achieving effluent quality required by wastewater reuse standards." Journal of Water Process Engineering 22: 41-45.

Zabranska J., Pokorna D.:  Bioconversion of carbon dioxide to methane using hydrogen and hydrogenotrophic methanogens. 2018. Biotechnology Advances . DOI 10.1016/j.biotechadv.2017.12.003

2017

Wanner, J.; Ruzickova, I.; Benakova, A.: Filamentous microorganisms in activated sludge process. 2017. 6th International Symposium on Biosorption and Biodegradation /Bioremediation (BioBio) Location: Prague, Czech Republic. 25-29. 6. Pp: 55-59

Vanek T., Silva A., Halecky M., Paca J., Ruzickova I., Kozliak E., Jones K. (2017) Biodegradation of airborne acetone/styrene mixtures in a bubble column reactor. Journal of Environmental Science and Health, Part A-Toxic/Hazardous Substances and Environmental Engineering, 52, 9, 905-915. DOI:10.1080/10934529.2017.1318629

Pokorna, D.: Biogas desulfurization by autotrophic denitrification – temperature dependence. J.Fundam.Renewable Energy, 7-4 (Suppl), DOI:10.4172/2090-4541-C1-029, 2017

Zabranska, J.: Bioconversion of carbon dioxide in Biogas to methane. J.Fundam.Renewable Energy, 7-4 (Suppl), DOI:10.4172/2090-4541-C1-029, 2017

Capson-Tojo, G., Torres, A., Muñoz, R., Bartacek, J., Jeison, D. 2017 Mesophilic and thermophilic anaerobic digestion of lipid-extracted microalgae N. gaditana for methane production. Renewable Energy 105, 539-546

Kouba, V., Svehla, P., Catrysse, M., Prochazkova, L., Hrncirova, H., Jenicek, P., Bartacek, J. 2017. How biomass growth mode affects ammonium oxidation start-up and NOB inhibition in partial nitritation of cold and diluted reject water. Environ Technol, ahead of print.

Kouba, V.; Darmal, R.; Vejmelkova, D.; Jenicek, P.; Bartacek, J., Cold shocks of anammox biofilm stimulate nitrogen removal at low temperatures. Biotechnol Prog 2017, ahead of print.

Kouba, V., Proksova E., Wiesinger H., Vejmelkova D., Bartacek, J. 2017. Good servant, bad master: Sulfide influence on partial nitritation of sewage. Water Sci Technol, ahead of print.

Kouba, V., Vejmelkova D., Proksova E.,High-rate partial nitritation of municipal wastewater after psychrophilic anaerobic pre-treatment. Environ Sci Technol, ahead of print

Pokorná-Krayzelová, L., Bartáček, J., Vejmelkova, D., Alvarez, A.A., Slukova, P., Prochazka, J., Volcke, E.I.P., Jeníček, P. (2017) “The use of a silicone-based biomembrane for microaerobic H2S removal from biogas.” Separation and Purification Technology 189, pages 145-152. 

Pokorná-Krayzelová, L., Mampaey, K.E., Vannecke, T.P.W., Bartáček, J., Jeníček, P., Volcke, E.I.P. (2017) “Model-based optimization of microaeration for biogas desulfurization in UASB reactors.” Biochemical Engineering Journal 125, pages 171-179.

J. Stoulil, V. Nikendey, V. Sykora, K. Drabkova, J. Svadlena & P. Dvorak (2017) Anticorrosive zinc decanoate additive in acrylate varnish, Transactions of the IMF, 95:3, 173-176.

Naceradska J., Pivokonsky M., Pivokonska L., Baresova M., Henderson R.K., Zamyadi A., Janda V.: The impact of pre-oxidation with potassium permanganate on cyanobacterial organic matter removal by coagulation. Water Research 114 (2017) 42-49.

P. Jeníček, J. Horejš, L. Pokorná-Krayzelová, J. Bindzar, J. Bartáček. Simple biogas desulfurization by microaeration – Full scale experience. Anaerobe (In Press, Accepted Manuscript). DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.anaerobe.2017.01.002

Dolejs, P., Ozcan, O., Bair, R., Ariunbaatar, J., Bartacek, J., Lens, P.N.L., Yeh, D.H. 2017. Effect of psychrophilic temperature shocks on a gas-lift anaerobic membrane bioreactor (Gl-AnMBR) treating synthetic domestic wastewater. Journal of Water Process Engineering, 16, 108-114.

Cermakova L., Kopecka I., Pivokonsky M., Pivokonska L., Janda V.: Removal of cyanobacterial amino acids in water treatment by activated carbon adsorption. Separation and Purification Technology 173 (2017) 330–338.


2016

Hollinger CH., ..., Jeníček P. a kol. (2016) Towards a standardization of biomethane potential tests. Water Science and Technology 74 (11), 2515-2522.

Pokorna D., Zabranska J., Malik S., Kas J. (2016) Effect of corn silage treatment with preservative and fungicide on biogas yield. New Biotechnology 335 (S1-S213),p.S87.

Hejnic Jakub, Dolejs Petr, Kouba Vojtech, Prudilova Andrea, Widiayuningrum Patria and Bartacek Jan. Comparing Anaerobic Treatment of Sewage at 15 °C Using UASB Reactor and Anaerobic Membrane Bioreactor. Environmental Engineering Science. Volume 33, Number 11, doi: 10.1089/ees.2016.0163, ahead of print.

Dolejs Petr, Gotvald Robert, Velazquez Aida M.L., Hejnic Jakub, Jenicek Pavel, and Bartacek Jan. Contact Stabilization with Enhanced Accumulation Process for Energy Recovery from Sewage. Environmental Engineering Science. August 2016, ahead of print. doi:10.1089/ees.2016.0155.

Čermáková L., Pivokonská L., Kopecká I., Pivokonský M., Janda V. (2016): Vliv aminokyselin produkovaných fytoplanktonem na úpravu vody a jejich adsorpce na aktivním uhlí. Chem. Listy 110,6,418-423.

Zouzelka R., Cihakova P., Rihova Ambrozova J., Rathousky J. (2016): Combined biocidal action of silver nanoparticles and ions against Chlorococcales (Scenedesmus quadricauda, Chlorella vulgaris) and filamentous algae (Klebsormidium sp.). Environ Sci Pollut Res 23:8317–8326.

Kouba, V., Widiayuningrum, P., Chovancova, L., Jenicek, P., Bartacek, J. (2016). Applicability of one-stage partial nitritation and anammox in MBBR for anaerobically pre-treated municipal wastewater. Journal of Industrial Microbiology & Biotechnology.

Šmejkalová P., Kužníková V., Merna J., Hermanová S.: Anaerobic digestion of aliphatic polyesters. Water Science & Technology, 73 (10) 2386-2393; DOI: 10.2166/wst.2016.088 (2016).


2015

Kaňková, H.; Sýkora, V.; Kujalová, H.; Cypris, M. (2015) Improvements to CO2 headspace biodegradability test. Chem. Pap., 69 (2), 376-379.

Smrčková Š., Bindzar J., Halamová M.: Jodované kontrastní látky jako polutanty vody. Chem. Listy 109 (12), 898-907 (2015)

Krayzelova, L., Bartacek, J., Díaz, I., Jeison, D., Volcke, E.I.P., Jenicek, P. (2015). "Microaeration for hydrogen sulfide removal during anaerobic treatment: a review." Reviews in Environmental Science and Bio/Technology 14(4): 703-725.

Pivokonsky, M., Naceradska, J., Brabenec, T., Novotna, K., Baresova, M., Janda, V.: The impact of interactions between algal organic matter and humic substances on coagulation. Water Research 84, 278-285 (2015).

Janda V., Kastl G., Pivokonský M., Jelínek L.: Oxyanionty halogenů v pitné vodě. Chem. Listy. 109(5), 360-363 (2015).

Pokorna D., Zabranska J.: Sulfur-oxidizing bacteria in environmental technology, Biotechnology Advances, 33 (2015), pp. 1246-1259.

Pokorna D., Carceller J.M., Paclik L., Zabranska J.: Biogas Cleaning by Hydrogen Sulfide Scrubbing and Bio-oxidation of Captured Sulfides (2015). Energy & Fuels 29, 4058-4065, DOI:10.1021/ef502804j

Dolejs P. , Paclik L., Maca J., Pokorna D., Zabranska J., Bartacek J.: Effect of S/N ratio on sulfide removal by autotrophic denitrification. Applied Microbiology and Biotechnology, Vol. 99, Is. 5, pp. 2383-92 , 2015.

L. Čermáková, L. Pivokonská, I. Kopecká, M. Pivokonský, V. Janda: Adsorpce peptidů produkovaných fytoplanktonem na aktivním uhlí. Chem. Listy 109(3), 176–179 (2015).

Hermanová, S.; Šmejkalová, P.; Merna, J.; Zarevúcka, M.: Biodegradation of waste PET based copolyesters in thermophilic anaerobic sludge, Polym. Degrad. Stabil., 2015, 111, 176-184.

Pacek, L., Svehla, P., Bartacek, J., Radechovsky, J., Hrncirova, H., Shejbalova, S., Balik, J., Jenicek, P. 2015. Direct and indirect effects of oxygen limitation on nitrification process applied to reject water treatment. Desalination and Water Treatment, 56(3), 598-607.

Svehla, P., Radechovsky, J., Hrncirova, H., Pacek, L., Bartacek, J. 2015. Effect of influent nitrogen concentration on feasibility of short-cut nitrification during wastewater treatment in activated sludge systems. Chemical Papers, 69(7), 921-929.


2014

Smrčková, Š., Bindzar, J. 2014. Náhradní sladidla jako polutanty vody, Chemické listy, 108 (12), 1125-1132.

Krayzelova, L., Bartacek, J., Kolesarova, N., Jenicek, P. (2014). "Microaeration for hydrogen sulfide removal in UASB reactor." Bioresource Technology 172(0): 297-302. ISSN: 0960-8524

Dolejš, P., V. Poštulka, Z. Sedláková, V. Jandová, J. Vejražka, E. Esposito, J. C. Jansen and P. Izák (2014). "Simultaneous hydrogen sulphide and carbon dioxide removal from biogas by water–swollen reverse osmosis membrane." Separation and Purification Technology 131: 108-116.

Říhová Ambrožová, J., Adámková, P., Škopová, V., (2014) Fototrofní deteriogeny a jejich eliminace z povrchů nanočásticemi stříbra. Chemické listy 108 (v tisku)

Krayzelova, L., Lynn, T.J., Banihani, Q., Bartacek, J., Jenicek, P., Ergas, S.J. (2014). "A Tire-Sulfur Hybrid Adsorption Denitrification (T-SHAD) process for decentralized wastewater treatment." Water Research 61(0): 191-199. ISSN: 0043-1354.

F. Pudil, R. Uvira, V. Janda: Volatile compounds in Stinkhorn (Phallus Impudicus L.ex Pers.) at different stages of growth. European Scientific Journal 10,9,163-171(2014). ISSN: 1857 – 7881 (Print) e - ISSN 1857- 7431.

Gabarrón S., Gómez M., Dvořák L., Růžičková I., Rodriguez-Roda I., Comas J. (2014) Ragging in MBR: Effects of operational conditions, chemical cleaning and pre-treatment improvements. Separation Science and Technology, 49, 14, 2115-2123.

Jenicek, P., Celis, C.A., Krayzelova, L., Anferova N., Pokorna, D. (2014) Improving products of anaerobic sludge digestion by microaeration. Water Science & Technology, 69 (4) 803-809.

Kouba, V., Catrysse, M., Stryjova, H., Jonatova, I., Volcke, E.I.P., Svehla, P., Bartacek, J. 2014. The impact of influent total ammonium nitrogen concentration on nitrite-oxidizing bacteria inhibition in moving bed biofilm reactor. Water Science and Technology, 69(6), 1227-1233.

Svehla, P., Bartacek, J., Pacek, L., Hrncirova, H., Radechovsky, J., Hanc, A., Jenicek, P. 2014. Inhibition effect of free ammonia and free nitrous acid on nitrite-oxidising bacteria during sludge liquor treatment: Influence of feeding strategy. Chemical Papers, 68(7), 871-878.

Podzimek, T., Bartacek, J. 2014. Použití jednobuněčných řas jako substrát pro výrobu bioplynu. Bioprospect, 24(4), 101 - 103.


2013

M. Zychova, M. Ruzickova, J. Macak, V. Janda: Properties and Application of Supercritical Water, Chem. Listy 107,126 (2013).

Jenicek, P., Kutil, J., Benes, O., Todt, V., Zabranska, J., Dohanyos, M., 2013. Energy self-sufficient sewage wastewater treatment plants: is optimized anaerobic sludge digestion the key? Water Science & Technology, 68 (8) 1739-1744.

Jenicek, P., Celis, C., Picha, A., Pokorna, D. (2013) Influence of Raw Sludge Quality on the Efficiency of Microaerobic Sulfide Removal during Anaerobic Digestion of Sewage Sludge; Journal of Residuals Science & Technology 10, 11-16.

Pokorna D., Maca J., Zabranska J., 2013. Combination of Hydrogen Sulphide Removal from Biogas and Nitrogen Removal from Wastewater. Journal of Residuals Science & Technology 10(1), 41-46.

Dvořák, L., Svojitka, J., Wanner, J., Wintgens, T. (2013) Nitrification performance in a membrane bioreactor treating industrial wastewater, Water Research 47 (13) , pp. 4412-4421.

Benakova, A., & Wanner, J. (2013) Application of fluorescence in situ hybridization for the study and characterization of nitrifying bacteria in nitrifying/denitrifying wastewater treatment plants. Environmental Technology, (ahead-of-print), 1-8

Poláková, E., Strnadová, N., Stryjová, H., Pečenka, M. 2013. Využití biologické nitrifikace pro odstranění amoniakálního dusíku z důlních vod, Chemické listy, 107 (5), 373-376.

Gabarrón S., Gómez M., Monclús H., Rodrigues-Roda I., Comas J. (2013) Ragging phenomenon characterisation and impact in a full-scale MBR, Water Science and Technology, 67, 4, 810 – 816.

Gómez M., Dvořák L., Růžičková I., Wanner J., Holba M., Sýkorová E. (2013) Influence of phosphorus precipitation on permeability and soluble microbial product concentration in a membrane bioreactor, Bioresource Technology, 129, 164 – 169.

Lukeš P., Člupek M., Babický V., Špetlíková E., Sisrová I., Maršálková E., Maršálek B. (2013) "High Power DC Diaphragm Discharge Excited in a Vapor Bubble for the Treatment of Water" Plasma Chem. Plasma Proc. 33 (1): 83-95.

Machala Z., Tarabová B., Hensel K., Špetlíková E., Šikurová L., Lukeš P. (2013) "Formation of ROS and RNS in Water Electro-Sprayed through Transient Spark Discharge in Air and their Bactericidal Effects" Plasma Proc. Polym. doi: 10.1002/ppap.201200113.

Ruma, Lukeš P., Aoki N., Špetlíková E., Hosseini S.H.R., Sakugawa T., Akiyama H. (2013) "Effects of Pulse Frequency of Input Power on the Physical and Chemical Properties of Pulsed Streamer Discharge Plasmas in Water" J. Phys. D: Appl. Phys. 46 (12): 125202.


2012

Bartacek, J., Fermoso, F.G., Vergeldt, F., Gerkema, E., Maca, J., Van As, H., Lens, P.N.L. 2012. The impact of metal transport processes on bioavailability of free and complex metal ions in methanogenic granular sludge. Water Science and Technology, 65(10), 1875-1881.

Dvořák, L., Gómez, M., Růžičková, I. 2012. Vliv provozních parametrů na koncentrace a složení mikrobiálních produktů aktivovaného kalu, Chemické listy, 106(2), 129-135.

Jenicek, P., Bartacek, J., Kutil, J., Zabranska, J., Dohanyos, M. 2012. Potentials and limits of anaerobic digestion of sewage sludge: Energy self- sufficient municipal wastewater treatment plant? Water Science and Technology, 66(6), 1277-1281.

Gómez, M., Dvořák, L., Růžičková, I., Holba, M., Wanner, J. 2012. Operational experience with a seasonally operated full-scale membrane bioreactor plant, Bioresource Technology, 121, 241 - 247

Holba, M., Plotěný, K., Dvořák, L., Gómez, M., Růžičková, I. 2012. Full-scale Applications of Membrane Filtration in Municipal Wastewater Treatment Plants. Clean - Soil, Air, Water, 40(5), 479-486.

Procházka, J., Dolejš, P., MácA, J., Dohányos, M. 2012. Stability and inhibition of anaerobic processes caused by insufficiency or excess of ammonia nitrogen. Applied Microbiology and Biotechnology, 93(1), 439-447.

Procházka, J., Mrázek, J., Štrosová, L., Fliegerová, K., Zábranská, J., Dohányos, M. 2012. Enhanced biogas yield from energy crops with rumen anaerobic fungi. Engineering in Life Sciences, 12(3), 343-351.

Sorokin, D.Y., Lücker, S., Vejmelkova, D., Kostrikina, N.A., Kleerebezem, R., Rijpstra, W.I.C., Damsté, J.S.S., Le Paslier, D., Muyzer, G., Wagner, M., van Loosdrecht, M.C.M., Daims, H. 2012. Nitrification expanded: discovery, physiology and genomics of a nitrite-oxidizing bacterium from the phylum Chloroflexi. ISME Journal.

Thanh, D.N., Singh, M., Ulbrich, P., Štěpánek, F., Strnadová, N. 2012. As(V) removal from aqueous media using ±-MnO 2 nanorods-impregnated laterite composite adsorbents. Materials Research Bulletin, 47(1), 42-50.
Vacková, L., Stloukal, R., Wanner, J. 2012. Determination of low concentration of Paracoccus denitrificans encapsulated in polyvinyl alcohol LentiKat's pellets. Applied Microbiology and Biotechnology, 94(5), 1359-1364.

Vacková, L., Stloukal, R., Wanner, J. 2012. The possibility of using encapsulated nitrifiers for treatment of rejectwater coming fromanaerobic digestion. Water Science and Technology, 65(8), 1428-1434.

Vejmelkova, D., Sorokin, D.Y., Abbas, B., Kovaleva, O.L., Kleerebezem, R., Kampschreur, M.J., Muyzer, G., Van Loosdrecht, M.C.M. 2012. Analysis of ammonia-oxidizing bacteria dominating in lab-scale bioreactors with high ammonium bicarbonate loading. Applied Microbiology and Biotechnology, 93(1), 401-410.


2011

Dvořák, L., Gómez, M., Dvořáková, M., Růžičková, I., Wanner, J. 2011. The impact of different operating conditions on membrane fouling and EPS production. Bioresource Technology, 102(13), 6870-6875.

Dvorak, L., Gomez, M., Ruzickova. I. 2011. The study of membrane fouling in the view of operating conditions and parameters, Current Opinion in Biotechnology 22S, S15–S152.

Gomez, M., Dvorak, L., Ruzickova. I. 2011. Operating experiences with full-scale and pilot-scale membrane bioreactors (MBRs), Current Opinion in Biotechnology 22S, S15–S152.

Jenicek, P., Celis, C.A., Koubova, J., Pokorna, D. 2011a. Comparison of microbial activity in anaerobic and microaerobic digesters. Water Science and Technology, 63(10), 2244-2249.

Jenicek, P., Celis, C.A., Koubova, J., Ruzickova, I. 2011b. Change of the digested sludge quality at microaerobic digestion. Journal of Residuals Science and Technology, 8(2), 39-44.

Krýsa, J., Musilová, E., Zita, J. Critical assessment of suitable methods used for determination of antibacterial properties at photocatalytic surfaces. Journal of Hazardous materials.

Lukes, P., Clupek, M., Babicky, V., Sisrova, I., Janda, V. 2011. The catalytic role of tungsten electrode material in the plasmachemical activity of a pulsed corona discharge in water. Plasma Sources Science and Technology, 20(3).

Procházka J., Dolejš P., Máca J., Dohányos M. 2011. Stability and inhibition of anaerobic processes caused by insufficiency or excess of ammonia nitrogen, Appl Microbiol Biotechnol, DOI: 10.1007/s00253-011-3625-4.

Raposo, F., Fernández-Cegrí, V., de la Rubia, M.A., Borja, R., Béline, F., Cavinato, C., Demirer, G., Fernández, B., Fernández-Polanco, M., Frigon, J.C., Ganesh, R., Kaparaju, P., Koubova, J., Méndez, R., Menin, G., Peene, A., Scherer, P., Torrijos, M., Uellendahl, H., Wierinck, I., de Wilde, V. 2011. Biochemical methane potential (BMP) of solid organic substrates: Evaluation of anaerobic biodegradability using data from an international interlaboratory study. Journal of Chemical Technology and Biotechnology, 86(8), 1088-1098.

Vacková, L., Srb, M., Stloukal, R., Wanner, J. 2011. Comparison of denitrification at low temperature using encapsulated Paracoccus denitrificans, Pseudomonas fluorescens and mixed culture. Bioresource Technology, 102(7), 4661-4666.


2010

Ambrožová, J.R., Ríha, J., Hubácková, J., Ciháková, I. 2010. Risk analysis in drinking water accumulation. Czech Journal of Food Sciences, 28(6), 557 -563.

Bartacek, J., Fermoso, F.G., Catena, A.B., Lens, P.N.L. 2010a. Effect of sorption kinetics on nickel toxicity in methanogenic granular sludge. Journal of Hazardous materials, 180(1-3), 289-296.

Bartacek, J., Manconi, I., Sansone, G., Murgia, R., Lens, P.N.L. 2010b. Divalent metal addition restores sulfide-inhibited N2O reduction in Pseudomonas aeruginosa. Nitric Oxide - Biology and Chemistry, 23(2), 101-105.

Fermoso, F.G., Bartacek, J., Manzano, R., van Leeuwen, H.P., Lens, P.N.L. 2010a. Dosing of anaerobic granular sludge bioreactors with cobalt: Impact of cobalt retention on methanogenic activity. Bioresource Technology, 101(24), 9429-9437.

Fermoso, F.G., Bartacek, J., Lens, P.N.L. 2010b. Effect of vitamin B12 pulse addition on the performance of cobalt deprived anaerobic granular sludge bioreactors. Bioresource Technology, 101(14), 5201-5205.

Fliegerová K., Mrázek J., Hoffmann K., Zábranská J., Voigt K. 2010. Diversity of anaerobic fungi within cow manure determined by ITS1 analysis. Folia Microbiologica 55(4), 319-325.

Jenicek, P., Koubova, J., Bindzar, J., Zabranska, J. 2010. Advantages of anaerobic digestion of sludge in microaerobic conditions. Water Science and Technology, 62(2), 427-434.

Kennes, C., Lens, P., Bartacek, J. 2010. Air pollution control. Journal of Chemical Technology and Biotechnology, 85(3), 307-308.

Matura, M., Ettler, V., Ježek, J., Mihaljevič, M., Šebek, O., Sýkora, V., Klementová, M. 2010. Association of trace elements with colloidal fractions in leachates from closed and active municipal solid waste landfills. Journal of Hazardous materials, 183(1-3), 541-548.

Nabarlatz, D., Vondrysova, J., Jenicek, P., Stüber, F., Font, J., Fortuny, A., Fabregat, A., Bengoa, C. 2010. Hydrolytic enzymes in activated sludge: Extraction of protease and lipase by stirring and ultrasonication. Ultrasonics Sonochemistry, 17(5), 923-931.

Novotná Z., Procházka J., Šimůnek J., Fliegerová K., 2010. Xylanases of Anaerobic Fungus Anaeromyces mucronatus, Folia Microbiol. 55 (4), 363–367.

Pivokonský, M., Pivokonská, L., Bubáková, P., Janda, V. 2010. Treatment of water containing humic matter. Úprava vody s obsahem huminových látek, 104 (11), 1015-1022.

Raposo, F., Fernández-Cegrí, V., De la Rubia, M.A., Borja, R., Beltrán, J., Cavinato, C., Clinckspoor, M., Demirer, G., Diamadopoulos, E., Frigon, J.C., Koubova, J., Launay, M., Méndez, R., Menin, G., Noguerol, J., Uellehdahl, H., West, S. 2010. Quality improvement in determination of chemical oxygen demand in samples considered difficult to analyze, through participation in proficiency-testing schemes. TrAC - Trends in Analytical Chemistry, 29(9), 1082-1091.

Schenone, N. F., Vackova, L., Cirelli, A.F. 2010. Fish-farming water quality and environmental concerns in Argentina: a regional approach. Aquaculture International, 1-9.

Singh, M., Thanh, D.N., Ulbrich, P., Strnadová, N., Štěpánek, F. 2010. Synthesis, characterization and study of arsenate adsorption from aqueous solution by ±- And ´-phase manganese dioxide nanoadsorbents. Journal of Solid State Chemistry, 183(12), 2979-2986.

Švehla, P., Jeníček, P., Habart, J., Hanč, A., Balík, J. 2010. Testing selected factors influencing nitrification of sludge water. Testování vlivu vybraných faktorů na průběh nitrifikace kalové vody, Chemické listy 104(5), 343-348.


2009

Angelidaki, I., Alves, M., Bolzonella, D., Borzacconi, L., Campos, J.L., Guwy, A.J., Kalyuzhnyi, S., Jenicek, P., Van Lier, J.B. 2009. Defining the biomethane potential (BMP) of solid organic wastes and energy crops: A proposed protocol for batch assays, Vol. 59, pp. 927-934.

Bartacek, J., Vergeldt, F.J., Gerkema, E., Jenicek, P., Lens, P.N.L., Van As, H. 2009a. Magnetic resonance microscopy of iron transport in methanogenic granules. Journal of Magnetic Resonance, 200(2), 303-312.

Bartacek, J., Lens, P.N.L. 2009. Chalcogen cycle science and technology. Environmental Technology, 30(12), 1227.

Bartacek, J., Kennes, C., Lens, P.N.L. 2009b. Biotechniques for air pollution control (biotechniques 2009). Reviews in Environmental Science and Biotechnology, 8(4), 321-323.

Fermoso, F.G., Bartacek, J., Jansen, S., Lens, P.N.L. 2009. Metal supplementation to UASB bioreactors: from cell-metal interactions to full-scale application. Science of the Total Environment, 407(12), 3652-3667.

Pokorna, E., Postelmans, N., Jenicek, P., Schreurs, S., Carleer, R., Yperman, J. 2009. Study of bio-oils and solids from flash pyrolysis of sewage sludges. Fuel, 88(8), 1344-1350.

Raposo, F., de la Rubia, M.A., Borja, R., Alaiz, M., Beltrán, J., Cavinato, C., Clinckspoor, M., Demirer, G., Diamadopoulos, E., Helmreich, B., Jenicek, P., Martí, N., Méndez, R., Noguerol, J., Pereira, F., Picard, S., Torrijos, M. 2009. An interlaboratory study as useful tool for proficiency testing of chemical oxygen demand measurements using solid substrates and liquid samples with high suspended solid content. Talanta, 80(1), 329-337.

Rihova Ambrozova, J., Hubáčková, J., Čiháková, I.V.A. 2009. Drinking water quality in the czech republic. Czech Journal of Food Sciences, 27(2), 80- 87.

Vergeldt, F.J., Bartacek, J., Gerkema, E., Osuna, B., Philippi, J., Lens, P.N.L., Van As, H. 2009. Quantitative NMR microscopy of Iron Transport in Methanogenic Aggregates. Diffusion Fundamentals, 10, 31.1-31.44.


2008

Bartacek, J., Fermoso, F.G., Baldó-Urrutia, A.M., Van Hullebusch, E.D., Lens, P.N.L. 2008. Cobalt toxicity in anaerobic granular sludge: Influence of chemical speciation. Journal of Industrial Microbiology and Biotechnology, 35(11), 1465-1474.

Fermoso, F.G., Collins, G., Bartacek, J., Lens, P.N.L. 2008a. Zinc deprivation of methanol fed anaerobic granular sludge bioreactors. Journal of Industrial Microbiology and Biotechnology, 35(6), 543-557.

Fermoso, F.G., Bartacek, J., Chung, L.C., Lens, P. 2008b. Supplementation of cobalt to UASB reactors by pulse dosing: CoCl2 versus CoEDTA2- pulses. Biochemical Engineering Journal, 42(2), 111-119.

Fermoso, F.G., Collins, G., Bartacek, J., O'Flaherty, V., Lens, P. 2008c. Acidification of methanol-fed anaerobic granular sludge bioreactors by cobalt deprivation: Induction and microbial community dynamics. Biotechnology and Bioengineering, 99(1), 49-58.

Fermoso, F.G., Collins, G., Bartacek, J., O'Flaherty, V., Lens, P. 2008d. Role of nickel in high rate methanol degradation in anaerobic granular sludge bioreactors. Biodegradation, 19(5), 725-737.

Jobbágy, A., Tardy, G.M., Palkó, G., Benáková, A., Krhutková, O., Wanner, J. 2008. Savings with upgraded performance through improved activated sludge denitrification in the combined activated sludge-biofilter system of the Southpest Wastewater Treatment Plant, Vol. 57, pp. 1287-1293.

Nabarlatz, D., Vondrysova, J., Jenicek, P., Stber, F., Font, J., Fortuny, A., Fabregat, A., Bengoa, C. 2008. Extraction of enzymes from activated sludge. pp. 249-257.

Turečková, J., Prokopová, I., Niklová, P., Šimek, J.A.N., Šmejkalová, P., Keclík, F. 2008. Biodegradable copolyester/starch blends - Preparation, mechanical properties, wettability, biodegradation course. Polimery/Polymers, 53(9), 639-643.


2007

Bartacek, J., Zabranska, J., Lens, P.N.L. 2007. Developments and constraints in fermentative hydrogen production. Biofuels, Bioproducts and Biorefining, 1(3), 201-214.

Jiříček, M., Šráček, O., Janda, V. 2007. Removal of chloro derivatives of ethene from ground water with granulated-iron reaction barriers. Odstraňování chlorderivátů ethenu z podzemní vody využitím podpovrchových reakčních bariér tvořených granulovaným železem (Fe0), 101(2), 176-180.

Kragelund, C., Remesova, Z., Nielsen, J.L., Thomsen, T.R., Eales, K., Seviour, R., Wanner, J., Nielsen, P.H. 2007. Ecophysiology of mycolic acid- containing Actinobacteria (Mycolata) in activated sludge foams. FEMS Microbiology Ecology, 61(1), 174-184.

Kujalová, H., Sýkora, V., Pitter, P. 2007. Estrogenic substances in water. Látky s estrogenním účinkem ve vodách, 101(9), 706-711.

Rihova Ambrozova, J., Matulová, T. 2007. Biological surveying of cooling circuits. Biologické audity chladicích vod, 101(10), 816-820.

Rihova Ambrozova, J., Bezděková, E., Loučková, P., Nekovářová, J., Karásková, M., Rakušan, J., Černý, J., Kořínková, R. 2007. Utilization of environment-friendly phthalocyanine preparations for algae and cyanobacteria control in cooling water circuits. Využití ftalocyaninových preparátů šetrných k prostředí k ochraně okruhů chladicích vod před růstem řas a sinic, 101(4), 315-322.

Švehla, P., Jeníček, P., Habart, J., Hanč, A., Černý, J. 2007. The use of accumulation of nitrite in biological treatment of wastewater. Využití akumulace dusitanů při biologickém čištění odpadních vod, 101(10), 776-781.


2006

Boušková, A., Persson, E., La Cour Jansen, J., Dohányos, M. 2006. The effect of operational temperature on dewatering characteristics of digested sludge. Journal of Residuals Science and Technology, 3(1), 43-49.

Boušková, A., La Cour Jansen, J. 2006. Improvement of separation and dewatering of activated sludge by using enhanced biological removal process over chemical phosphorus precipitation. Journal of Residuals Science and Technology, 3(3), 145-151.

Jircek, M., Sracek, O., Janda, V. 2006. Removal of chlorinated solvents from carbonate-buffered water by zero-valent iron. Central European Journal of Chemistry, 5(1), 87-106.

Palatý, J., Burkhard, J., Koller, J., Bindzar, J., Kochánková, L. 2006. Biodegradation of polychlorinated biphenyls on soft coal slag. Acta Universitatis Carolinae, Environmentalica, 20(1-2), 101-108.

Raszka, A., Chorvatova, M., Wanner, J. 2006. The role and significance of extracellular polymers in activated sludge. Part I: Literature review. Acta Hydrochimica et Hydrobiologica, 34(5), 411-424.

Strnadová, N., Matějková, D. 2006. Adsorption of copper and zinc from aqueous solution on Mg(OH)2. Odstraňování sloučenin mědi a zinku z vod adsorpcí na hydroxidu hořečnatém, 100(9), 803-808.

Zábranská, J., Dohányos, M., Jeníček, P., Kutil, J. 2006. Disintegration of excess activated sludge - Evaluation and experience of full-scale applications, Vol. 53, pp. 229-236.


2005

Krhůtková, O., Denis, N., Wanner, J. 2005. Screening of filamentous microorganisms in activated sludge plants. Acta Hydrochimica et Hydrobiologica, 33(3), 270-274.

Lánský, M., Ružičková, I., Benáková, A., Wanner, J. 2005. Effect of coagulant dosing on physicochemical and microbiological characteristics of activated sludge and foam formation. Acta Hydrochimica et Hydrobiologica, 33(3), 266-269.

Maszenan, A.M., Seviour, R.J., Patel, B.K.C., Janssen, P.H., Wanner, J. 2005. Defluvicoccus vanus gen. nov., sp. nov., a novel Gram-negative coccus/coccobacillus in the 'Alphaproteobacteria' from activated sludge. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology, 55(5), 2105-2111.

Ružičková, I., Remešová, Ž., Vanžurová, K. 2005. Biological foam control by chemical additives dosing - Part II: Biological and physicochemical aspects. Acta Hydrochimica et Hydrobiologica, 33(3), 262-265.


2002

Hladikova K., Ruzickova I., Klucova P., Wanner J. (2002) An investigation into studying of the activated sludge foaming potential by using physicochemical parameters, Wat. Sci. Technol., 46, 1 – 2, 525 – 528.

Krhutková O., Ruzicková I., Wanner J. (2002) Microbial evaluation of activated sludge and filamentous population at eight Czech nutrient removal activated sludge plants during year 2000, Wat. Sci. Technol., 46, 1 – 2, 471 – 478.


2001

Pitter, P., Sýkora, V. 2001. Biodegradability of ethylenediamine-based complexing agents and related compounds. Chemosphere, 44(4), 823-826.

Pitter, P. 2001. Amount concentrations in aquatic chemistry. Water Research, 35(8), 2092-2094.

Sýkora, V., Pitter, P., Bittnerová, I., Lederer, T. 2001. Biodegradability of ethylenediamine-based complexing agents. Water Research, 35(8), 2010- 2016.


2000

Dohányos, M., Zábranská, J., Jeníček, P., Štěpová, J., Kutil, V., Horejš, J. 2000. The intensification of sludge digestion by the disintegration of activated sludge and the thermal conditioning of digested sludge, Vol. 42, pp. 57-64.

Wanner J., Ruzickova I., Krhutkova O., Pribyl M. (2000) Activated sludge population dynamics and wastewater treatment plant design and operation, Wat. Sci. Technol., 41, 9, 217 – 225.


Nejcitovanější publikace z 90. let 20. století

Nejcitovanější publikace z 80. let 20. století

Nejcitovanější publikace ze 70. let 20. století

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [18358] => stdClass Object ( [nazev] => 70. leta [seo_title] => Nejcitovanější publikace ze 70. let 20. století [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Nejcitovanější publikace ze 70. let 20. století

[ikona] => kniha [obrazek] => [obsah] =>

1978

M. Dohanyos, V. Madera, and M. Sedlacek, “REMOVAL OF ORGANIC-DYES BY ACTIVATED-SLUDGE,” Progress in Water Technology, vol. 10, no. 5, pp. 559-575, 1978.


1976

P. Pitter, “DETERMINATION OF BIOLOGICAL DEGRADABILITY OF ORGANIC-SUBSTANCES,” Water Research, vol. 10, no. 3, pp. 231-235, 1976.


1975

P. Grau, M. Dohanyos, and J. Chudoba, “KINETICS OF MULTICOMPONENT SUBSTRATE REMOVAL BY ACTIVATED-SLUDGE,” Water Research, vol. 9, no. 7, pp. 637-642, 1975.


1974

J. Chudoba, J. Blaha, and V. Madera, “CONTROL OF ACTIVATED-SLUDGE FILAMENTOUS BULKING .3. EFFECT OF SLUDGE LOADING,” Water Research, vol. 8, no. 4, pp. 231-237, 1974.


1973

J. Chudoba, P. Grau, and V. Ottova, “CONTROL OF ACTIVATED-SLUDGE FILAMENTOUS BULKING .2. SELECTION OF MICROORGANISMS BY MEANS OF A SELECTOR,” Water Research, vol. 7, no. 10, pp. 1389-&, 1973.

J. Chudoba, V. Ottova, and V. Madera, “CONTROL OF ACTIVATED-SLUDGE FILAMENTOUS BULKING .1. EFFECT OF HYDRAULIC REGIME OR DEGREE OF MIXING IN AN AERATION TANK,” Water Research, vol. 7, no. 8, pp. 1163-&, 1973.

[iduzel] => 18358 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/publikace/18358 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/publikace/18358 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [18357] => stdClass Object ( [nazev] => 80. leta [seo_title] => Nejcitovanější publikace z 80. let 20. století [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Nejcitovanější publikace z 80. let 20. století

[ikona] => kniha [obrazek] => [obsah] =>

1989

Chudoba, J., Albokova, J., Lentge, B., Kummel, R. 1989a. Biodegradation of 2,4-dichlorophenol by activated sludge microorganisms. Water Research, 23 (11), 1439-1442.

Chudoba, J., Albokova, J., Cech, J.S. 1989b. Determination of kinetic constants of activated sludge microorganisms responsible for degradation of xenobiotics. Water Research, 23(11), 1431-1438.

Janda, V., Van Langenhove, H. 1989. Determination of chlorophenols in water by direct acetylation and solid-phase extraction. Journal of Chromatography, 472(1), 327-330.

Janda, V., Steenbeke, G., Sandra, P. 1989. Supercritical fluid extraction of s-triazine herbicides from sediment. Journal of Chromatography A, 479(C), 200-205.

Wanner, J., Grau, P. 1989. Identification of filamentous microorganisms from activated sludge: A compromise between wishes, needs and possibilities. Water Research, 23(7), 883-891.


1988

Janda, V., Rudovsky, J., Wanner, J., Marha, K. 1988. In situ denitrification of drinking water. Water Science and Technology, 20(3), 215-219.

Wanner, J., Kucman, K., Grau, P. 1988. Activated sludge process combined with biofilm cultivation. Water Research, 22(2), 207-215.

Wanner, J., Grau, P. 1988. Filamentous bulking in nutrient removal activated sludge systems. Water Science and Technology, 20(4-5), 1-8.


1987

Wanner, J., Kucman, K., Ottova, V., Grau, P. 1987a. Effect of anaerobic conditions on activated sludge filamentous bulking in laboratory systems. Water Research, 21(12), 1541-1546.

Wanner, J., Chudoba, J., Kucman, K., Proske, L. 1987b. Control of activated sludge filamentous bulking - VII. Effect of anoxic conditions. Water Research, 21(12), 1447-1451.


1986

Hejzlar, J., Chudoba, J. 1986a. Microbial polymers in the aquatic environment - I. Production by activated sludge microorganisms under different conditions. Water Research, 20(10), 1209-1216.

Hejzlar, J., Chudoba, J. 1986b. Microbial polymers in the aquatic environment - II. Isolation from biologically non-purified and purified municipal waste water and analysis. Water Research, 20(10), 1217-1221.

Chudoba, J., Hejzlar, J., Dolezal, M. 1986a. Microbial polymers in the aquatic environment - III. Isolation from river, potable and undergrond water and analysis. Water Research, 20(10), 1223-1227.

Sladecek, V. 1986. Diatoms as indicators of organic pollution. Acta Hydrochimica et Hydrobiologica, 14(5), 555-566.


1985

Cech, J.S., Chudoba, J., Grau, P. 1985. Determination of kinetic constants of activated sludge microorganisms. Water Science and Technology, 17(2-3 -3 pt 1), 259-272.

Dohanyos, M., Kosova, B., Zabranska, J., Grau, P. 1985. Production and utilization of volatile fatty acids in various types of anaerobic reactors. Water Science and Technology, 17(1), 191-205.

Chudoba, J., Cech, J.S., Farkac, J., Grau, P. 1985a. Control of activated sludge filamentous bulking. Experimental verification of a kinetic selection theory. Water Research, 19(2), 191-196.

Chudoba, J., Cech, J.S., Chudoba, P. 1985b. The effect of aeration tank configuration on nitrification kinetics. Journal of the Water Pollution Control Federation, 57(11), 1078-1083.

Chudoba, J. 1985a. Quantitative estimation in cod units of refractory organic compounds produced by activated sludge microorganisms. Water Research, 19(1), 37-43.

Chudoba, J. 1985b. Control of activated sludge filamentous bulking. VI. Formulation of basic principles. Water Research, 19(8), 1017-1022.

Chudoba, J. 1985c. Inhibitory effect of refractory organic compounds produced by activated sludge micro-organisms on microbial activity and flocculation. Water Research, 19(2), 197-200.

Janda, V., Marha, K. 1985. Recovery of s-triazines from water and their analysis by gas chro-matography with photoionization detection. Journal of Chromatography A, 329(C), 186-188.

Pitter, P. 1985. Correlation of Microbial Degradation Rates with the Chemical Structure. Acta hydrochim. hydrobiol. 13, 453.


1984

Janda, V., Krijt, K. 1984. Recovery of phenols from water by continuous steam distillation-extraction. Journal of Chromatography, VOL. 283, 309-314.

Janda, V., F. Pehal, and J. Hrivnak, ISOLATION, CONCENTRATION, AND GAS-CHROMATOGRAPHIC DETERMINATION OF C-4-C-12 FATTY-ACIDS IN WATER AND SLUDGE. Journal of High Resolution Chromatography & Chromatography Communications, 1984. 7(9): p. 540-541.

Vymazal, J. 1984. Short-term uptake of heavy metals by periphyton algae. Hydrobiologia, 119(3), 171-179.


1983

Cech, J.S. and J. Chudoba, INFLUENCE OF ACCUMULATION CAPACITY OF ACTIVATED-SLUDGE MICROORGANISMS ON KINETICS OF GLUCOSE REMOVAL. Water Research, 1983. 17(6): p. 659-666.

Sladecek, V., ROTIFERS AS INDICATORS OF WATER-QUALITY. Hydrobiologia, 1983. 100: p. 169-201.


1982

Chudoba, J., M. Dohanyos, and P. Grau, CONTROL OF ACTIVATED-SLUDGE FILAMENTOUS BULKING .4. EFFECT OF SLUDGE REGENERATION. Water Science and Technology, 1982. 14(1-2): p. 73-93.

[iduzel] => 18357 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/publikace/18357 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/publikace/18357 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [18356] => stdClass Object ( [nazev] => 90. léta [seo_title] => Nejcitovanější publikace z 90. let 20. století [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Nejcitovanější publikace z 90. let 20. století

[ikona] => kniha [obrazek] => [obsah] =>

1999

Bortone, G., Libelli, S.M., Tilche, A., Wanner, J., Anoxic phosphate uptake in the DEPHANOX process. Water Science and Technology, 1999. 40(4-5): p. 177-185.

Schramm, A., Santegoeds, C.M., Nielsen, H.K., Ploug, H., Wagner, M., Pribyl, M., Wanner, J., Amann, R., De Beer, D., On the occurrence of anoxic microniches, denitrification, and sulfate reduction in aerated activated sludge. Applied and Environmental Microbiology, 1999. 65(9): p. 4189-4196.


1998

Wanner J., Ruzicková I., Jetmarová P., Krhutková O., Paraniaková J. (1998) A national survey of activated sludge separation problems in the Czech Republic: filaments, floc characteristics and activated sludge metabolic properties, Wat. Sci. Technol., 37, 4 – 5, 271 – 279.


1997

Dohanyos, M., J. Zabranska, and P. Jenicek, Enhancement of sludge anaerobic digestion by using of a special thickening centrifuge. Water Science and Technology, 1997. 36(11): p. 145-153.

Dohanyos, M., J. Zabranska, and P. Jenicek, Innovative technology for the improvement of the anaerobic methane fermentation. Water Science and Technology, 1997. 36(6-7): p. 333-340.

Ottova, V., J. Balcarova, and J. Vymazal, Microbial characteristics of constructed wetlands. Water Science and Technology, 1997. 35(5): p. 117-123.

Pribyl, M., Tucek, F., Wilderer, P.A., Wanner, J., Amount and nature of soluble refractory organics produced by activated sludge microorganisms in sequencing batch and continuous flow reactors. Water Science and Technology, 1997. 35(1): p. 27-34.

Sorm, R., Wanner, J., Saltarelli, R., Bortone, G., Tilche, A., Verification of anoxic phosphate uptake as the main biochemical mechanism of the ''DEPHANOX'' process. Water Science and Technology, 1997. 35(10): p. 87-94.


1996

Bortone, G., Saltarelli, R., Alonso, V., Sorm, R., Wanner, J., Tilche, A., Biological anoxic phosphorus removal - The dephanox process. Water Science and Technology, 1996. 34(1-2): p. 119-128.

Janda, V., M. Mikesova, and J. Vejrosta, Direct supercritical fluid extraction of water-based matrices. Journal of Chromatography A, 1996. 733(1-2): p. 35-40.

Sorm, R., Bortone, G., Saltarelli, R., Jenicek, P., Wanner, J., Tilche, A., Phosphate uptake under anoxic conditions and fixed-film nitrification in nutrient removal activated sludge system. Water Research, 1996. 30(7): p. 1573-1584.


1995

Novak, L., Larrea, L., Wanner, J. 1995. Mathematical model for soluble carbonaceous substrate biosorption. Water Science and Technology, 31(2), 67-77.


1994

Novak, L., L. Larrea, and J. Wanner, ESTIMATION OF MAXIMUM SPECIFIC GROWTH-RATE OF HETEROTROPHIC AND AUTOTROPHIC BIOMASS - A COMBINED TECHNIQUE OF MATHEMATICAL-MODELING AND BATCH CULTIVATIONS. Water Science and Technology, 1994. 30(11): p. 171-180.

Wanner, J., THE IMPLEMENTATION OF BULKING CONTROL IN THE DESIGN OF ACTIVATED-SLUDGE SYSTEMS. Water Science and Technology, 1994. 29(7): p. 193-202.


1993

Cech, J.S., P. Hartman, and J. Wanner, COMPETITION BETWEEN POLYP AND NON-POLYP BACTERIA IN AN ENHANCED PHOSPHATE REMOVAL SYSTEM. Water Environment Research, 1993. 65(5): p. 690-692.

Henze, M., Dupont, R., Grau, P., Delasota, A., RISING SLUDGE IN SECONDARY SETTLERS DUE TO DENITRIFICATION. Water Research, 1993. 27(2): p. 231-236.

Janda, V., K.D. Bartle, and A.A. Clifford, SUPERCRITICAL-FLUID EXTRACTION IN ENVIRONMENTAL-ANALYSIS. Journal of Chromatography, 1993. 642(1-2): p. 283-299.

Novak, L., Larrea, L., Wanner, J., Garciaheras, J.L., NON-FILAMENTOUS ACTIVATED-SLUDGE BULKING IN A LABORATORY-SCALE SYSTEM. Water Research, 1993. 27(8): p. 1339-1346.


1992

Garuti, G., M. Dohanyos, and A. Tilche, ANAEROBIC-AEROBIC COMBINED PROCESS FOR THE TREATMENT OF SEWAGE WITH NUTRIENT REMOVAL - THE ANANOX(R) PROCESS. Water Science and Technology, 1992. 25(7): p. 383-394.

Chudoba, P., B. Capdeville, and J. Chudoba, EXPLANATION OF BIOLOGICAL MEANING OF THE S0/X0 RATIO IN BATCH CULTIVATION. Water Science and Technology, 1992. 26(3-4): p. 743-751.

Wanner, J., COMPARISON OF BIOCENOSES FROM CONTINUOUS AND SEQUENCING BATCH REACTORS. Water Science and Technology, 1992. 25(6): p. 239-249.


1991

Grau, P. 1991. Textile industry wastewaters treatment. Water Science and Technology, 24(1), 97-103.

[iduzel] => 18356 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/publikace/18356 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/publikace/18356 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 18355 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/publikace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [37790] => stdClass Object ( [nazev] => Přístrojové vybavení [seo_title] => Přístrojové vybavení [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [37791] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 37791 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/37790/37791 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni/37791 [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [37802] => stdClass Object ( [nazev] => Analýzy kalů a pevných matric [seo_title] => Analýzy kalů a pevných matric [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Plynový chromatograf GC 8000 TOP s TCD detektorem

Kontakt: Ing. Jana Bartáčková, Ph.D.

b jana.bartackova@vscht.cz  e 220 44 4374

 

  • Náplňová kolona na stanovení elementárních plynů (kyslík, dusík, vodík), oxidu uhličitého a methanu

Plynový chromatograf GC SHIMADZU 2014 s FID detektorem

Kontakt: Ing. Jana Bartáčková, Ph.D.

b jana.bartackova@vscht.cz  e 220 44 4374

 

  • Analýza nižších mastných kyselin C2-C6 organických látek

Rheometer RC 20

Kontakt: Ing. Aleš Pícha, Ph.D.

b ales.picha@vscht.cz  e 220 44 3157

 

  • Přístroj umožňuje měření viskozity newtonovských kapalin, záznam tokových křivek, stejně tak i stanovení funkcí ne-newtonovských kapalin při stacionárním střihovém proudění.
  • Lze využít měřící systém koaxiálních válců, či systém deska/deska.

Christ Alpha 1-4 s řídícím modulem LDC-1M

Kontakt: Doc. Ing. Vladimír Sýkora, CSc.

b vladimir.sykora@vscht.cz  e 220 44 3229

 

  • Lyofilizační zařízení 
  • Sušení látek vymražováním

LTX 2000 - LABTECH s.r.o., ČR

Kontakt: Ing. Jan Bindzar, Ph.D.

b jan.bindzar@vscht.cz  e 220 44 5125

 

  • Skupinové stanovení organických halogenovaných látek
  • Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) v pevných i kapalných vzorcích 
  • Stanovení extrahovatelných organicky vázaných halogenů (EOX) v pevných vzorcích 
  • Stanovení adsorbovatelného organicky vázaného jodu (AOI) v pevných i kapalných vzorcích
[urlnadstranka] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni [iduzel] => 37802 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni/analyzy-kalu-a-pevnych-matric [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [38671] => stdClass Object ( [nazev] => Mikroskopický a mikrobiologický rozbor vody [seo_title] => Mikroskopický a mikrobiologický rozbor vody [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie provádí mikroskopické, kultivační a molekulárně biologické metody zaměřené na složky životního prostředí, tj. různé matrice vzorků (vody, nárost, biofilmy, kaly apod.). Při zpracování vzorků se dodržují postupy platných ČSN, ČSN EN, ČSN EN ISO a ČSN ISO norem, vyhlášek a nařízení, případně se postupy modifikují.

Přístrojové vybavení se používá na stanovení:

  • mikroskopického obrazu (ČSN 75 7712, ČSN 75 7713, ČSN 75 7715, případně saprobního indexu podle ČSN 75 7716 a objemové biomasy),
  • koncentrace chlorofylu-a (ČSN ISO 10260),
  • kultivační stanovení indikátorových organismů a patogenů (např. koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie, Escherichia coli, intestinální enterokoky, Clostridium perfringens, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Legionella sp., Salmonela sp., somatické kolifágy, kultivovatelné mikroorganismy při 22 °C a 36 °C, psychrofilní a mezofilní bakterie, železité a manganové bakterie, sulfátredukující bakterie)
  • molekulárně biologické analýzy (izolace DNA, specifikace cílového organismu na základě qPCR)

Sestava na stanovení koncentrace chlorofylu-a

Kontakt: Doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.

b jana.ambrozova@vscht.cz  e 220 44 5123

 

  • Filtrační zařízení s rotační olejovou vývěvou VR 1,5-12, odlučovač olejový FORE2/5, vodní lázeň Memmert WB 7 s tepelnou regulací a nosičem zkumavek, filtry ze skleněné vlákniny GF6, odstředivka, spektrofotometr

 ◳ Snímek2 (jpg) → (šířka 450px)

Mikroskop LAMBDA DN 45, mikroskop Olympus CX 41

Kontakt: Doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.

b jana.ambrozova@vscht.cz  e 220 44 5123

  •  Biologicko-laboratorní optický mikroskop k subjektivnímu a objektivnímu pozorování v přirozeném procházejícím světle, vhodný pro pozorování mokrých i suchých preparátů (voda, kaly, sedimenty), osvětlovací soustava dle Köhlerova principu, objektivy a okuláry DIN normy, maximální 1500× zvětšení, trinokulární hlavice TH s videokamerou a možnosti napojení na obrazovku, reliéfní kontrast RCH, fotografický nástavec 
  • Fluorescenční zařízení CX-RFA-2 s možností umístění zelené a modré filtrační kostky s lampou k nástavci  a síťovým zdrojem U-RFLT-50 (rtuťová výbojka 100W)

 ◳ Snímek1 (jpg) → (šířka 450px)

Přístrojové vybavení pro provádění mikrobiologických rozborů

Kontakt: Doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.

b jana.ambrozova@vscht.cz  e 220 44 5123

  • Kultivační boxy s temperací od 10 do 60 °C a vybavení pro provádění stanovení základních mikrobiologických ukazatelů různých typů vod dle platných norem ČSN ISO

 ◳ Snímek3 (jpg) → (šířka 450px)

Zařízení na PCR (polymerázová řetězcová reakce) - PCR - Biometra T-personal Termocykler

Kontakt: Doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D., Ing. Marco Lopez

b jana.ambrozova@vscht.cz  e 220 44 5123

  • Centrifugační zařízení MIKRO 20 Hettich, horizontální gelová elektroforéza HORIZON 58 (4-360 mA, 0,5 AMax), třepačka Reax Control, cycler Biometra T personal Schoeller, blokový termostat, transiluminátor

[urlnadstranka] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 38671 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni/rozbor-vody [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [37806] => stdClass Object ( [nazev] => Respirometrie [seo_title] => Respirometrie [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>
 IMG_5943 (šířka 215px)

Aparatura pro respirometrická měření

Kontakt: Ing. Martin Pečenka, Ph.D.

b martin.pecenka@vscht.cz  e 220 44 3174

 

  • Stanovení biochemické rozložitelnosti organických látek, frakcionace organického znečištění
  • Stanovení parametrů AK a OV pro tvorbu matematických modelů ČOV
  • Inhibice nitrifikace

[urlnadstranka] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni [iduzel] => 37806 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni/respirometrie [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [37805] => stdClass Object ( [nazev] => Mikrobiologický rozbor kalu [seo_title] => Mikrobiologický rozbor kalu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>
Epifluorescencni mikroskop (šířka 215px)

Epifluorescenční mikroskop Olympus BH2-RFCA

Kontakt: Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.

b iveta.ruzickova@vscht.cz  e 220 44 3150

 

  • Analýza v přímém světle a fázovém kontrastu (125x – 1250x), fluorescence, fotografický nástavec

 

Epifluorescencni mikroskop 2 (šířka 215px)

Epifluorescenční mikroskop Olympus BX51

Kontakt: Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.

b iveta.ruzickova@vscht.cz  e 220 44 3150

 

  • Analýza v přímém světle a fázovém kontrastu (100x – 1600x), fluorescence, CCD kamera, fotografický nástavec
  • Přístroj je vybaven s černobílou CCD kamerou k záznamu fluorescenčního signálu a fotoaparátem k zachycení nativních a barvených vzorků.  
 

Mikroskop LAMBDA DN 45, mikroskop Olympus CX 41

Kontakt: Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.

b jana.ambrozova@vscht.cz  e 220 44 5123

  •  Biologicko-laboratorní optický mikroskop k subjektivnímu a objektivnímu pozorování v přirozeném procházejícím světle, vhodný pro pozorování mokrých i suchých preparátů (voda, kaly, sedimenty), osvětlovací soustava dle Köhlerova principu, objektivy a okuláry DIN normy, maximální 1500× zvětšení, trinokulární hlavice TH s videokamerou a možnosti napojení na obrazovku, reliéfní kontrast RCH, fotografický nástavec 
  • Fluorescenční zařízení CX-RFA-2 s možností umístění zelené a modré filtrační kostky s lampou k nástavci  a síťovým zdrojem U-RFLT-50 (rtuťová výbojka 100W)
 

Zařízení na PCR (polymerázová řetězcová reakce) - PCR - Biometra T-personal Termocykler

Kontakt: Ing. Iveta Růžičková, Ph.D.

b jana.ambrozova@vscht.cz  e 220 44 5123

  • Centrifugační zařízení MIKRO 20 Hettich, horizontální gelová elektroforéza HORIZON 58 (4-360 mA, 0,5 AMax), třepačka Reax Control, cycler Biometra T personal Schoeller, blokový termostat, transiluminátor
[urlnadstranka] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 37805 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni/mikrobiologicky-rozbor-kalu [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [37804] => stdClass Object ( [nazev] => Chemický rozbor vody [seo_title] => Chemický rozbor vody [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Isotachophoréza ITP/ CZE- IONOSEP 2005 s přídavným UV/VIS detektorem ECD 2000

Kontakt: Ing. Jana Bartáčková, Ph.D.

b jana.bartackova@vscht.cz  e 220 44 4374

 

  • Stanovení aniontů a kationtů ve vodách

Plynový chromatograf FISONS  GC 8130 s FID

Kontakt: Ing. Dana Pokorná, CSc.

b dana.pokorna@vscht.cz  e 220 44 3151

 

  • Stanovení nižších mastných kyselin – octová, propionová, izomáselná, máselná, izovalerová, valerová, kapronová – ve vodě

Plynový chromatograf HP 5890 s FID a ECD - Hewlett-Packard, USA

Kontakt: Prof. Ing. Václav Janda, CSc.

b vaclav.janda@vscht.cz  e 220 44 3145

 

  • Analýza těkavých organických látek

Plynový chromatograf-hmotnostní spektrometr Fisons GC 8000/MD 800, GB

Kontakt: Prof. Ing. Václav Janda, CSc.

b vaclav.janda@vscht.cz  e 220 44 3145

 

  • Identifikace a analýza těkavých organických látek

Plynový chromatograf GC SHIMADZU 2010 s FID detektorem 

Kontakt: Ing. Jana Bartáčková, Ph.D.

b jana.bartackova@vscht.cz  e 220 44 4374

 

  • Stanovení NEL a alifatických uhlovodíků

Chromatografický systém Agilent Infinity 1290/1290II s DAD detekcí a MS Agilent 6460 typu QqQ (ESI) 

Kontakt: RNDr. Štěpánka Smrčková, Ph.D.

b stepanka.smrckova@vscht.cz  e 220 44 5215

 

  • Kvantitativní stanovení organických látek

Vysokoúčinný kapalinový chromatograf HPLC HP 1050 s multiply wavelength a fluorescenčním detektorem, HP, USA

Kontakt: Prof. Ing. Václav Janda, CSc.

b vaclav.janda@vscht.cz  e 220 44 3145

 

  • Analýza organických látek

AAS-908 AA - GBC, Austrálie

Kontakt: Doc. Ing. Nina Strnadová, CSc.

b nina.strnadova@vscht.cz  e 220 44 3148

 

  • Atomová absorpční spektroskopie (ETA atomizace a atomizace v plameni)

UV/VIS-916 Spektrofotometr - GBC, Austrálie

Kontakt: Doc. Ing. Nina Strnadová, CSc.

b nina.strnadova@vscht.cz  e 220 44 3148

 

  • Spektrofotometrická analýza v oblasti spektra 200 – 900 nm, manuální i automatický časový scan spektra

Spektrofotometr UV-1700PhamaSpec SHIMADZU

Kontakt: Doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.

b jana.ambrozova@vscht.cz  e 220 44 5123

 

  • Pracovní rozsah vlnových délek 1100 nm až 190 nm, možnost napojení na PC a tiskárnu, nástavec na kyvety (skleněné a křemenné kyvety o délce 1 a 5 cm)

Aparatura na separaci neionogenních tenzidů

Kontakt: Doc. Ing. Vladimír Sýkora, CSc.

b vladimir.sykora@vscht.cz  e 220 44 3229

 

  • Stanovení neionogenních tenzidů podle ČSN ISO 7875-2 (separace tenzidů sublatací před vlastní analýzou)

Shimadzu TOC-V CPH s měřicí jednotkou TNM-1

Kontakt: Doc. Ing. Vladimír Sýkora, CSc.

b vladimir.sykora@vscht.cz  e 220 44 3229

 

  • Analyzátor uhlíku 
  • Diferenční stanovení rozpuštěného organického a anorganického uhlíku (DOC, IC) podle ČSN ISO 8245 
  • Stanovení rozpuštěného neodtěkatelného a odtěkatelného organického uhlíku (NPOC, POC) 
  • Stanovení rozpuštěného celkového dusíku (TN)

Shimadzu TOC-5000A

Kontakt: Doc. Ing. Vladimír Sýkora, CSc.

b vladimir.sykora@vscht.cz  e 220 44 3229

 

  • Analyzátor uhlíku 
  • Diferenční stanovení rozpuštěného organického a anorganického uhlíku (DOC, IC) podle ČSN  ISO 8245
  • Stanovení rozpuštěného neodtěkatelného organického uhlíku (NPOC)
  • Stanovení TOC a IC v pevných vzorcích podle ČSN EN 13 137

LTX 2000 - LABTECH s.r.o., ČR

Kontakt: Ing. Jan Bindzar, Ph.D.

b jan.bindzar@vscht.cz  e 220 44 5125

 

  • Skupinové stanovení organických halogenovaných látek
  • Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) v pevných i kapalných vzorcích 
  • Stanovení extrahovatelných organicky vázaných halogenů (EOX) v pevných vzorcích 
  • Stanovení adsorbovatelného organicky vázaného jodu (AOI) v pevných i kapalných vzorcích
[urlnadstranka] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni [iduzel] => 37804 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni/chemicky-rozbor-vody [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [37803] => stdClass Object ( [nazev] => Analýzy plynů [seo_title] => Analýzy plynů [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>
 Pic. 1 (šířka 215px)

Plynový chromatograf GC 8000 TOP s TCD detektorem

Kontakt: Ing. Jana Bartáčková, Ph.D.

b jana.bartackova@vscht.cz  e 220 44 4374

 

  • Náplňová kolona na stanovení elementárních plynů (kyslík, dusík, vodík), oxidu uhličitého a methanu

 

Plynový chromatogram GC SHIMADZU 2010, TCD detektor

Kontakt: Ing. Jana Bartáčková, Ph.D.

b jana.bartackova@vscht.cz  e 220 44 4374

 

  • Náplňová kolona pro stanovení bioplynu, kyslíku, vzduchu, oxidu uhličitého a oxidu dusného
[urlnadstranka] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni [iduzel] => 37803 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni/analyzy-plynu [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 37790 [canonical_url] => //tvp.vscht.cz/veda-a-vyzkum/37790 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/pristrojove-vybaveni [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi