Dne 3.12.2020 proběhl na VŠCHT Praha již šestý ročník Ceny Julie Hamáčkové, tentokrát on-line. Tři z osmi soutěžících byli studenti našeho ústavu. Komise ohodnotila soutěžní práce a navrhla udělení cen v níže uvedeném pořadí. 

Kategorie Studentské závěrečné práce

V kategorii byly předloženy dvě práce:

• Anton Viskin, FPBT:Příprava vzorků krevní plazmy pro zjištění neurologických onemocnění pomocí hmotnostní spektrometrie
• Robert Kvaček, FTOP: Kvalitativní analýza mikroplastů ve vodě metodou barvení

Kategorie studentských prací typu SVK

1. Gabriela Janíková, FPBT: Vliv deficience tryptofanu ve stravě matky na rozvoj úzkostných poruch v dospělosti potomka
2. Agáta Foitlová, FCHT: Analýza odéru přírodního kaučuku
3. Vojtěch Kužel, FTOP: Mikropolutanty ve vodách: rizikoproekosystém a člověka

4. až 6. místo v abecedním pořadí:

• Martina Nová, FTOP: Zdravotní rizika v důsledku znečištění plasty
• Ing. Markéta Šimková, FPBT, FCHT: Endokrinní disruptory, cytokiny a obezita: Jakou roli hrají v syndromu polycystických ovarií?
• Bc. Klára Zemanová, FPBT: Tvorba biofilmu Cutibacterium acnes: Zdravotní komplikace a s nimi spojené genderové aspekty

• Sborník abstraktů soutěžních prací typu SVK 2020
• Složení hodnotící komise CJH 2020

Všem soutěžícím děkujeme za jejich účast a oceněným blahopřejeme!

Český rozhlas – Radiožurnál natočil nedávno dvě reportáže o projektech VŠCHT Praha v oblasti odpadních vod a jejich recyklace pro pořad Magazín Experiment.

Pořad byl vysílán 31. 10. 2020 a reportáže lze přehrát ze záznamu na:

https://radiozurnal.rozhlas.cz/magazin-experiment-z-31-rijna-2020-8351522

00:30 Vědci analyzují vzorky odpadních vod kvůli koronaviru (Dana Vejmelková ve spolupráci s ústavem 320 Alžbětou Dostálkovou a Kamila Zdeňkovou a ústavem 319 Eliškou Čermákovou) článek zde

03:30 Rozhovor s Janem Bartáčkem u Ústavu technologie vody a prostředí

07:06 Recyklace vody (profesor Wanner) čánek zde

Nové poznatky v recyklaci odpadních vod mohou
napomoci k jejímu znovuvyužívání.
V městech může nahradit cennou pitnou vodu.

Čeští experti dokončují testování zařízení sloužící k dočištění odpadní vody. Kombinací různých typů filtrací a hygienizací může odpadní voda dosáhnout takové kvality, aby mohla být dále využívána. Ve vodním hospodářství měst by tak recyklovaná voda nahradila dnes již velmi cenný zdroj – vodu pitnou. Zavlažování městské zeleně, sportovišť, čištění ulic a omezování tepelných ostrovů zastavěných městských částí by tak bylo šetrnější k přírodním zdrojům, a navíc i ekonomicky výhodnější. Řešitelé tímto projektem chtějí dosáhnout zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, se kterými se potýká nejen Česká republika. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila projekt částkou bezmála 5 milionů korun z programu EPSILON.

„Mnoho z nás si neuvědomuje, že zdroje sladké vody jsou omezené. Přibližně sedmdesát procent je vázáno pouze v ledovcích v Antarktidě nebo Grónsku. Její dostupnost se navíc nadále zhoršuje. Ať už například kvůli degradaci půdy či změnám klimatu, které se vyznačují neobvyklými suchy. Důsledky pociťujeme nejen při zdražování vodného, ale především si jich všímáme přímo v ekosystémech," upozornil na stávající situaci Petr Konvalinka, předseda TA ČR. „Projekt se zabývá efektivním řešením akutní problematiky tohoto století, a to nejen v České republice, ale po celém světě," dodal.

Jedním z nejšetrnějších způsobů, jak lze bojovat proti neuvážené spotřebě povrchové či pitné vody, je  ejí opětovné využívání neboli recyklace odpadní vody. Ta většinou pochází z domácností, institucí, průmyslového odvětví či dešťových srážek. Odpadní voda se zpracovává především v městských čistírnách odpadních vod (ČOV), které sice v Česku technologicky splňují požadavky Evropské unie i českých právních norem, ale nedokážou zajistit tak vysokou kvalitu vyčištěné vody, zejména po mikrobiologické stránce, která je nutná pro její opětovné využívání.

„Nedostatek zdrojů vod nás tak přivádí k vývoji další fáze čištění. V České republice navíc doposud neexistuje lokalita s přímým a cíleným opětovným využíváním vyčištěných městských odpadních vod. Po laboratorních zkouškách jsme navrhli kombinaci procesů, které využívají pískovou filtraci, membránovou filtraci a filtraci přes granulované aktivní uhlí (tzn. sorpční stupeň pro případné odstranění mikropolutantů z odpadní vody). Hygienické zabezpečení se provádí pomocí UV záření a chlornanu sodného. Takto vyčištěná odpadní voda plně odpovídá požadavkům pro klasifikační třídu A podle nového nařízení EU pro recyklaci odpadních vod 2020/741 ze dne 25. 5. 2020.

Na základě zjištěných laboratorních výsledků navrhl řešitelský tým poloprovozní jednotku. Jednotka dočišťuje odtok z Ústřední čistírny odpadních vod Praha a je v provozu od září roku 2019. V rámci jejího testování je možné výše zmíněné technologie provozovat až v osmi různých provozních režimech. Vzhled a kontejnerové provedení testované poloprovozní jednotky je patrný na obr. 1 a na obr. 2.

Obr. 1: Poloprovozní jednotka pro recyklaci odpadních vod

Obr. 2: Písková filtrace, membránová filtrace a filtr s granulovaným aktivním uhlím v poloprovozní jednotce pro recyklaci odpadních vod

Pravidelně jsou sledovány vybrané mikrobiologické a chemické ukazatele v jednotlivých stupních úpravy. Součástí analýz je rovněž stanovení významných mikropolutantů. Výsledky jsou průběžně hodnoceny a na jejich základě jsou optimalizovány provozní parametry. Po ukončení projektu uspořádají řešitelé seminář a seznámí účastníky s dosaženými výsledky a s uplatněním navrhovaných postupů v praxi. Doposud získané výsledky ukazují, že v technologii dochází k postupnému snižování výskytu mikroorganismů, které jsou ve velké míře zachyceny zejména na membráně (účinnost přibližně 98 %).

Modul je provozován ve spolupráci hlavního řešitele projektu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Fakulty technologie ochrany prostředí a vedlejšího řešitele projektu společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Recyklaci odpadních vod využijí především podniky vodovodů a kanalizací, města, obce a soukromé subjekty využívající cennou pitnou vodu i pro nepitné účely. Přínos se ale projeví i v ekonomické a mimoekonomické oblasti, neboť přispívá k trvale udržitelnému rozvoji. Cílem projektu tak není jen najít vhodné technologie pro nejlepší kvalitu dočištění odpadní vody, ale vyčíslit i
ekonomické náklady a najít ideální poměr mezi cenou za recyklovanou vodu a její potřebnou kvalitou pro jednotlivé účely využití. Nezbytné je také doplnění legislativních limitů, dostatečná osvěta a informovanost občanů jednotlivých států, která by snížila pochybnosti o opětovném využívání vyčištěné odpadní vody.

„Věříme, že ověření dlouhodobého a ekonomicky efektivního provozu jednotky přesvědčí potenciální investory, že recyklace vyčištěné odpadní vody není sci-fi, ale vyplatí se být k vodě tímto způsobem šetrní jak v ČR, tak v EU. Jako provozovatel vodovodů a kanalizací klademe maximální důraz na soulad s legislativou a proto vítáme zmiňované NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, které upravuje používání recyklované vody na zavlažování.“ Popisuje možnosti aplikace výsledků projektu v praxi Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. z PVK, a.s.

Naši mladí kolegové měli štěstí a 8.-9. září v Brně stihli realizovat svou konferenci Mladá voda břehy mele  2020 přesunutou z jara. VŠCHT byla opět dobře zastoupena a naši absolventi získali obě první ceny:

Cenu za nejlepší přednášku získala Ing. Hana Brunhoferová (VŠCHT, nyní studující Ph.D. na Univerzitě v Lucemburku) s příspěvkem Eliminace mikropolutantů z odpadních vod – užití kořenových čistíren jako technologie pro čištění odtoku z čistírny odpadních vod

Cenu za nejlepší posterové sdělení získal Ing. Dominik Andreides (VŠCHT, Ph.D. pod vedením profesorky Jany Zábranské) s příspěvkem Biologická konverze syngasu na biomethan pomocí dvoustupňového procesu anaerobní fermentace.

Oběma studentům gratulujeme!!