Dne 14.5.2025 proběhla v knihovně Ústavu technologie vody a prostředí další úspěšná obhajoba.

Paní Ing. Christina Karmann (roz. Bachmanová) obhájila svoji dizertační práci s názvem „The use of anammox bacteria as a source of specific membrane phospholipids“ pod vedením prof. Jana Bartáčka a dr. Vojtěcha Kouby. Oponenty práce byli prof. David Weissbrodt a prof. Kateřina Demnerová, vedoucí komise pak prof. Pavel Jeníček.

Velká gratulace Christině!!!

Dne 16. 4. 2025 proběhla tradiční exkurze našich studentů, kterou pořádám každým rokem v rámci předmětu Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie. Letos se této akce účastnili i studenti 2. a 3. ročníku bakalářského studijního programu Voda a prostředí a Ekotoxikologie a enviromentální analýza. Místem konání exkurze byly objekty ve správě vodárenské společnosti VODÁRNA PLZEŇ, a.s.

Společnost VODÁRNA PLZEŇ a.s. je provozovatelem vodohospodářské infrastruktury na území města Plzně, v bývalých okresech Plzeň – sever a Plzeň – jih a v dalších městech a obcích v okolí Plzně, např. Starý Plzenec, Břasy, Stod, Čižice, Plešnice a Štěnovice. Společnost zajišťuje výrobu a dodávku pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod pro téměř 261,6 tisíc obyvatel.

Navštívili jsme úpravnu vody (ÚV) a čistírnu odpadních vod (ČOV). Po krátkém shlédnutí instruktážního krátkého filmu o úpravě vody pro Plzeň a čištění odpadních vod v Plzni se konala společná exkurze na ÚV Plzeň včetně jímání surové vody z řeky Úhlavy. Objektem nás provázela naše bývalá absolventka Ing. Martina Klimtová. V objektu ÚV se nachází technický skvost, kterým je objekt 100 let staré ÚV, kde jsou dnes sádky. Zde se nás ujal Ing. Mikač a řekla nám zajímavosti chovu šesti druhů jeseterů a vzácné monumentální vyzy, nabídl nám i možnost zakoupení ryby domů. Exkurzi jsme zakončili prohlídkou ČOV Plzeň, kde nás provázela rovněž naše bývalá absolventka, Ing. Petra Vraná.

Moc děkujeme za čas, který nám všichni věnovali! Počasí nám rovněž přálo a na cestě jsme neměli žádný karambol.

Tak zase za rok v jiné oblasti a z jiného soudku.

Zapsala Jana Říhová Ambrožová

Akce se uskutečnila ve dnech 8. – 9. 4. 2025 v kongresovém hotelu Jezerka u Sečské přehrady. Na přípravě programu konference se jako odborný garant akce podílel prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. Ten také v programu vystoupil spolu s Ing. Stiborovou z PVK a.s. se společnou přednáškou autorů z VŠCHT a  PVK a.s. „Sedimentační a zahušťovací vlastnosti aktivovaných kalů, stanovení křivky hmotnostního toku částic“.

Do programu konference se dále s přednáškou zapojil i Dr. Kouba: "Kde se berou PFAS na ČOV? - monitoring na stokové síti v praxi" Ing. Vojtěch Kouba, Ph.D., VŠCHT Praha, Ing. Jakub Hejnic, PVK, a. s.

Jako již řadu let, Ing. Martin Pečenka, Ph.D., předsedal závěrečné sekci konference na téma: Novinky a zkušenosti z provozování a řízení ČOV.

Mediální shrnutí jednání konference lze nalézt na serveru Naše voda.

Určitým oživením programu konference na závěr prvního dne programu byl vědomostní kvíz, který připravil a moderoval Ing. Filip Wanner, Ph.D. z pořadatelské společnosti ENERGIE AG BOHEMIA, s. r. o. Kvíz proběhl na platformě https://www.slido.com/ a hodnotila se nejen správnost ale i rychlost odpovědí. Po mohutném finiši zvítězil a získal i cenu ENERGIE AG BOHEMIA, s. r. o. pro vítěze Dr, Kouba z našeho ústavu.

Na Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT jsme první v České republice, kdo disponují vlastním přístrojem, který umožňuje on-line monitoring mikrobiálního oživení vody. Průtokový cytometr bNovate Bactosence SMART byl zakoupen v rámci projektu PROLAB (Infrastruktura pro laboratorní výuku na VŠCHT Praha, reg. č. C.02.02.01/00/23_023/0008613) od firmy Technoprocur CZ. Předán byl dne 19. 3. 2025 panem Ing. Janem Pišanem.

Co přístroj umí? 

Reaguje na současnou „zrychlenou“ dobu i ve smyslu zrychlené detekce mikrobiální kontaminace a slouží pro on-line monitoring mikrobiologického oživení vody. Určitě je přístrojem, který pomůže změnit způsob pohledu na monitoring mikrobiální nezávadnosti vody. Průtoková cytometrie spočívá v tom, že buňky obsažené ve vzorku se nejdříve obarví fluorescenčními barvivy, které se naváží na řetězce DNA/RNA. Buňky pak procházejí, jedna za druhou, v proudu vzorku skleněnou kapilárou, kde jsou vystaveny paprsku světla z laseru. Výsledný rozptyl světla a fluorescenční signály jsou snímány detektory a na základě intenzity naměřených signálů je každá jednotlivá částice (buňka) klasifikována analytickým software analyzátorem do uživatelsky přívětivé a přehledné formy výstupů (číselné vyjádření počtu buněk na ml, dílčí počty v jednotlivých podskupinách, grafické rozdělení buněk jako tzv. „otisk prstu“).  Přístroj ve výbavě BactoSense SMART má rozšířenou variabilitu nastavení a umožňuje realizovat i vlastní sofistikované výzkumné úkoly. Vedle dvou fluorescenčních kanálů a bočního rozptylu světla má navíc i měřicí kanál dopředně rozptýleného světla. Verze BactoSense CORE a BactoSense SMART jsou určené pro vodohospodářské aplikace a umožňují použití pro tři typy kartridží. První možností je kartridž TCC (Total Cell Count) pro stanovení celkového počtu buněk (rozlišení buněk na velké a malé, bez rozlišování na živé a mrtvé). Druhou možností je kartridž ICC (Intact Cell Count) pro stanovení počtů velkých a malých intaktních (celistvých) buněk a s možností nastavení dodatečné brány (například pro poškozené a mrtvé buňky). Velmi zajímavé možnosti uplatnění přístrojů BactoSense CORE a SMART přináší nově dostupná kartridž UVC. Ta byla vyvinuta speciálně pro potřeby online kontroly účinnosti UV dezinfekce pitné vody. BactoSense s kartridží UVC měří metabolickou aktivitu jednotlivých buněk obsažených ve vodě a lze jej tak využít pro periodickou nebo trvalou validaci účinnosti UV dezinfekce a optimalizaci jejího nastavení (regulace výkonu lamp při změnách průtoku nebo kvality vody, pro optimalizaci servisních intervalů UV lamp apod.).

A hned jsme přístroj vyzkoušeli. Jaká je voda v Dejvicích Technická 3 Laboratoř Hydrobiologie a mikrobiologie (viz obrázek).

Plány do budoucna

Přístroj bude využíván při výuce studentů Bc. a Mgr. programů a hlavně při řešení studentských projektů a závěrečných prací nejen na vodárenskou problematiku.

Přístroj má velký potenciál a my si od něj slibujeme významné využití v technologiích vody a mikrobiálním monitoringu napříč různými vodnými vzorky. Odpovědnou a kontaktní osobou je doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.

Se souhlasem paní prorektorky prof. Rumlové se konalo dne 8. ledna 2025 od 18:00 výroční setkání mladých vodohospodářských odborníků sdružených v Young Water Professionals (YWP) CZ. Toto profesní sdružení vzniklo jakou součást celosvětového hnutí YWP v rámci Mezinárodní asociace pro vodu IWA. Česká kapitola byla ustavena v r. 2015 v průběhu pražské konference IWA o Velkých čistírnách odpadních vod v hotelu Diplomat na setkání mladých odborníků zorganizovaném prof. Wannerem z VŠCHT Praha a za přítomnosti tehdejšího prezidenta IWA prof. Kroisse z Vídně (mj. nositele Votočkovy medaile VŠCHT z r. 2002). Organizačně byla poté tato skupina mladých odborníků včleněna jako samostatná odborná skupina do Asociace pro vodu ČR s právem mít svého zástupce v řídicím výboru asociace. YWP CZ záhy požádala o přijetí za řádného člen hnutí YWA v rámci IWA a po splnění příslušných podmínek vznikla v rámci IWA „YWP Chapter Czech Republic“ v r. 2019 na zasedání Governing Board IWA v Praze. Ještě v témže roce uspořádala v Praze YWP CZ pod patronací rektora VŠCHT Praha konferenci, na kterou se do Prahy sjeli mladí odborníci z celého světa, a to i ze vzdálených zemí typu Kanady, Mexika, Brazílie nebo Číny.

K dnešnímu dni má YWP CZ 69 členů, přičemž za poslední rok se podařilo novými přírůstky členů významně snížit věkový průměr členské základny z 34 na 29 let. Podle pravidel hnutí YWP v IWA mohou být aktivní členové národních kapitol pouze do věku 35 let, takže tento vývoj v české kapitole je velmi důležitý pro budoucí aktivity.

Program zahájil stávající předseda výboru YWP CZ Ing. Filip Harciník (absolvent VŠCHT), který přítomné seznámil se strukturou fungování YWP. Následoval Jakub Sochor s přehledem akcí, které YWP v roce 2024 organizovala nebo na nich spolupracovala. Denisa Čadková poté představila plánované aktivity pro rok 2025. Nejbližší z těchto aktivit je Vodárenský čtvrtek, který se uskuteční 17. ledna a nabídne příspěvky řečníků z konference Mladá voda břehy mele 2024. YWP CZ má ovšem i dlouhodobější a ambicióznější cíle, např. zorganizovat v Praze pod hlavičkou IWA celosvětovou konferenci YWP v roce 2027 nebo 2028. Pokud by VŠCHT převzala patronaci nad touto akcí, mohla by taková konference ještě dále upevnit skvělou pozici naší školy ve vodařském světě.

Podle vyjádření ing. Denisy Čadkové (absolventka VŠCHT), členky výboru YWP CZ pověřené organizací tohoto setkání na VŠCHT, bylo setkání bylo skvělou příležitostí k networkingu a sdílení odborné inspirace mezi účastníky.

Setkání se zúčastnili i Marek Maťa (projektový manažer CzWA) a Jiří Wanner (patron YWP CZ)

Dne 7. 1. 2025 schválil Řídící výbor odborné skupiny pro velké čistírny odpadních vod (SG LWWTP) Mezinárodní asociace pro vodu IWA návrh na jmenování prof. Dr. Ing. Helmuta Kroisse a prof. Ing. Jiřího Wannera, DrSc. za čestné doživotní členy vedení odborné skupiny. Prof. Helmut Kroiss je v současné době emeritním profesorem TU Vídeň. Během své aktivní kariery se jako vedoucí „Institute of Water Quality and Resource Management“ TU Vídeň v letech 1987 – 2012 podílel i na dalším rozvíjení a budování velmi dobrých vztahů TU Vídeň s VŠCHT Praha, které zahájil již jeho předchůdce prof. Willi von der Emde s profesorem VŠCHT Petrem Grauem. V letech 1991-1999 prof. Krois předsedal Odborné skupině pro velké čistírny odpadních vod IWA. V r. 2002 byl profesor Kroiss oceněn za svou podporu spolupráce TU Vídeň s VŠCHT Praha udělením Votočkovy medaile.  

Profesor Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha Jiří Wanner předsedal této odborné skupině 

v letech  2007 – 2015. Jako člen Řídícího výboru a posléze jeho předseda zorganizoval tři konference této skupiny v Praze v letech 1991, 2003 a 2015, a to vždy ve spolupráci s VŠCHT Praha. Konference SG LWWTP v Praze v r. 2015 se zúčastnil i prof. Kroiss jako tehdejší prezident IWA.

Odborná skupina pro velké čistírny odpadních vod (SG LWWTP) je nejdéle působící odborná skupina v rámci IWA (přes 50 let) a je patrně i nejpočetnější s členy z celého světa. V současné době se odborný zájem skupiny zaměřuje zejména na tyto oblasti:

• Výzkum, vývoj a navrhování technologií pro velké čistírny odpadních vod (ČOV)
• Provozování velkých ČOV
• Instrumentace, měření a regulace a modelování velkých ČOV
• Management  čistírenských služeb, vzdělávání a školení personálu, správa a řízení provozu velkých ČOV
• Kalové hospodářsyví velkých ČOV
• Inovativní technologie
• Velké ČOV a města budoucnosti: ČOV jako zdroje vody, nutrientů, materiálů, energie i informací

V současné době zahájil Řídicí výbor odborné skupiny pro velké čistírny odpadních vod již přípravy další konference v r. 2028 ve Vídni, která bude již reflektovat první zkušenosti s novou směrnicí EU o čištění městských odpadních vod, která  vstupuje v platnost v letošním roce.

Dne 10.12. se na našem ústavu uskutečnilo setkání odborné skupiny CzWA, zaměřené na klíčová témata spojená s novelou směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD). Hlavním cílem bylo sdílení poznatků z projektů a diskuse o budoucnosti udržitelného nakládání s vodními zdroji. 💧

🧑‍🔬 Prof. Wanner představil projekt Interreg Česko-Sasko IDEAL, zaměřený na vzdělávání odborné i laické veřejnosti v krajině kolem Labe.
🏊‍♂️ Marek Maťa uvedl projekt Interreg Central Europe Urban Blue Health, který se věnuje kvalitě koupacích vod.
📜 Martin Srb přiblížil klíčové změny v novele směrnice UWWTD, což vedlo k podnětné diskuzi.

💡 Diskutovaná témata zahrnovala:
🔹 Odstranění nutrientů a výzvy kvartérního čištění
🔹 Vliv komunálních ČOV na koupací vody
🔹 Udržitelný přístup k čištění odpadních vod

Text: Martin Srb, Ph.D., převzato z LinkedIn 

Fotografie: prof. Jiří Wanner

Dne 3. 12. 2024 proběhla v knihovně Ústavu technologie vody a prostředí další úspěšná obhajoba.

Paní Ing. Jana Vosecká (roz. Zuzáková) obhájila svoji dizertační práci s názvem „Aplikace alternativních metod v monitoringu mikrobiální kvality vody“ pod vedením docentky Jany Říhové Ambrožové. Oponentkami práce byly RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. a doc. Ing. Lenka Wimmerová, Ph.D. MSc. (na snímku).

Velká gratulace!!!

Ve čtvrtek dne 28. 11. 2024 se na Ústavu technologie vody a prostředí FTOP konala Studentská vědecká konference (SVK) v rámci sekce Technologie vody. Na konferenci bylo předneseno celkem 6 prací z vědecko-výzkumných aktivit našich studentů 3., 4. a 5. ročníku, jejichž anotace je uvedena dále v textu.

1. místo: Bc. Tomáš Zetek - Využití přečištěných šedých vod v pračkách

Anotace: S postupující klimatickou změnou je kladen čím dál větší důraz na recyklaci a cirkularitu materiálů a surovin. Odpadní voda z van, sprch, umyvadel a praček – tzv. šedá voda je pro recyklaci velmi vhodná, neboť je méně znečištěná než směsná odpadní voda a zároveň jí vznikají poměrně velké objemy. Šedé vody mohou být využity ke splachování toalet, úklidu nebo praní. Kvalita nečištěné surové šedé vody je ale často nedostatečná, zejména kvůli přítomnosti bakterií a virů, které mohou v případě přímého použití surové šedé vody působit zdravotní problémy. Šedé vody jsou proto čištěny, ale výsledná kvalita takto přečištěných vod nemusí odpovídat kvalitě pitné vody, neboť nejsou určeny k pitným účelům, ale kvalita vody využitelné k těmto účelům zatím není legislativou nastavena. Proces čištění šedých vod se může lišit v závislosti na použité technologii. Často obsahuje sedimentaci, aeraci, membránovou filtraci a také desinfekci. V rámci testované lokality již byla přečištěná šedá voda používána pro splachování toalet. Pro potenciální využití této vody v pračkách bylo nutné ověřit její hygienickou nezávadnost, bakteriální znečištění praného oblečení v této vodě a vliv šedé vody na provoz pračky a kvalitu oblečení při opakovaném praní.

2. místo: Bc. Eva Svárovská - Eliminace a snížení počtu mikrobiologických ukazatelů z chladících vod za použití dezinfekčních technologií

Anotace: Mikrobiální oživení surové vody používané chladících okruzích pro potřeby chlazení, má významný vliv na technický stav provozovaného zařízení. Surová voda obsahuje různý stupeň anorganického i organického zatížení, které je přítomné ve formě nerozpuštěných látek anebo mikroorganismů. Zejména mikroorganismy se podílejí na tvorbě biofilmů a úsad v potrubí, čímž významně ovlivňují funkčnost samotného chladícího okruhu. Některé skupiny mikroorganismů rovněž iniciují vznik mikrobiální koroze potrubí a ohrožují tak bezpečnost provozu, na teplosměnných plochách dochází k významným ztrátám tepla. V energetickém průmyslu se tato situace, tj. eliminace projevů koroze a tvorby biofilmů, řeší dávkováním chemikálií. Možným problémem tohoto postupu je samotná toxicita použitých chemikálií pro prostředí (při vypouštění do recipientu), případně vznik rezistence mikroorganismů vůči použitým chemikáliím. Proto byly testovány způsoby ošetřování surové vody pokročilými oxidačními procesy, jmenovitě ozonizací, UV zářením a aplikací peroxidu vodíku. Na zdroj surové vody s různým stupněm mikrobiálního oživení byly s určitou intenzitou a definovanou dobou expozice hodnoceny zvolené pokročilé oxidační procesy s cílem zjistit jejich účinnost a případně potenciální využití v reálných podmínkách.  Aplikace a účinnost zvolených postupů byla hodnocena metodami mikroskopického a mikrobiologického rozboru. Mikroskopickým rozborem byl zjišťován charakter a vitalita zástupců biosestonu a mikrobiologickým rozborem byly kultivačně hodnoceni zástupci koliformních bakterií a Escherichia coli, kultivovatelných mikroorganismů při 22 °C a 36 °C, mikromycet, pseudomonád, železitých bakterií, klostridií a sulfát-redukujících bakterií. Na základě testů bylo zjištěno, že jisté druhy organismů reagují na ošetření různými způsoby, čímž mohou ošetřování chladících vod značně komplikovat.

3. místo: Ing. Jakub Sochor - Možnosti využití ionizujícího záření při řešení problematiky degradace genů antibiotické rezistence ve vodách

Anotace: Problematika obecně se zvyšující úrovně antibiotické rezistence v současné společnosti a možnosti jejího řešení je jedním z prudce narůstajících témat ve vědeckém světě. Pozornost již není zaměřena primárně na odstraňování molekul jednotlivých antibiotik z čistírenských kalů používaných v zemědělství a vod vypouštěných do životního prostředí, ale i na degradaci samotných genů antibiotické rezistence (anglicky antibiotic resistance genes, zkratka ARGs). Klasické metody jako ozonizace nebo termální působení na tyto technologické složky jsou relativně široce diskutovány, zkoumány a realizovány, avšak možnost využití ionizujícího záření v této technologii je pouze v zárodku v zhruba posledních 15 letech. A to i přes skutečnost, že většina z mála v současné době dostupných studií uvádí srovnatelnou ekonomickou náročnost – nižší stupeň degradace je pak kompenzována působením IZ na další nežádoucí složky ve vodě, čímž může tak zároveň působit jako polishing stupeň technologie. Tento příspěvek si dává za cíl popsat aktuální stav poznání problematiky využití IZ pro degradaci genů antibiotické rezistence a shrnout možnosti pro výzkum v českých poměrech, konkrétně při spolupráci VŠCHT, ČVUT a CVŘ.

4.-6. místo: Bc. Vojtěch Kazda - Recyklace fosforu z kalové vody ve formě vhodné pro zemědělské využití

Anotace: Problematika fosforu v odpadních vodách je již delší dobu tématem environmentálních inženýrů, politiků a provozovatelů čistíren odpadních vod (ČOV). Sloučeniny fosforu ve vodě nejsou sice obecně toxickou látkou, ale podílejí se na eutrofizaci vod, která má negativní vliv na jejich celkové využívání. Na základě toho cílí evropská legislativa na snižování limitů na odtoku z ČOV. Fosfor se na ČOV z odpadních vod odstraňuje primárně dvěma způsoby. Převažujícím způsobem je chemické srážení, nejčastěji pomocí solí železa. Druhým způsobem je biologická akumulace pomocí specifických druhů bakterií. V obou případech vzniká přebytečný kal, který je nutno odstraňovat. Bohužel velké množství kalu, a s ním i fosforu, končí jako nebezpečný odpad bez využití. Zároveň se světově stále zvyšuje poptávka po průmyslových hnojivech, kde fosfor figuruje jako jeden ze základních nutrientů. Tyto dva fakty vedou ke snaze využít právě zmíněný fosfor z odpadních vod. Tento projekt je zaměřen na výzkum vhodné metody k recyklaci fosforu z kalové vody, která vzniká po odvodnění anaerobně stabilizovaného kalu. Cílem je získání formy fosforu, která bude dostupná pro rostliny. Vybraná metoda bude poté prověřena na poloprovozním zařízení. V nynější fázi projektu se zkoumá možnost využití dolomitického vápence k srážení fosforu, čímž vznikne vícesložkové hnojivo pro přímou aplikaci na půdu. Výsledky potvrzují velmi dobrou účinnost akumulace fosforu z kalové vody do fáze s dolomitem.

4.-6. místo: Bc. Eliška Kubová - Eroze plastových filtračních materiálů pro jezírkovou techniku

Anotace: Cílem práce bylo otestovat erozi plastových filtračních materiálů, které jsou využívány k filtraci okrasných či chovných zahradních nádrží. Důraz byl kladen na možné ohrožení vodních organismů, především ryb a jejich larev, v nádržích či navazujících systémech mikroplasty, které jsou uvolňovány z testovaných materiálů. Těmi byly polyuretanové pěny a polyethylenové nosiče. Pro identifikaci a kvantifikaci částic uvolněných z jednotlivých materiálů byla využita gravimetrická analýza, mikroskopická analýza a metoda FTIR.  Bylo zjištěno, že filtrační pěny uvolňují nejčastěji částice filmů a fragmentů o průměru 0,3 až 1,7 mm. Metoda FTIR potvrdila i velký počet částic menších než 0,3 mm, které jsou však z pohledu rizika pro ryby a jejich larvy nevýznamné. Polyethylenové nosiče erodují velmi málo, odlomené částice jsou vždy tvaru filmu o velikosti od 1 mm. Celkový počet erodovaných plastových mikročástic o velikostech, které mohou být potenciálně nebezpečné pro ryby a jejich larvy, je velmi nízký, přesto je vhodné při provozním praní filtračních náplní odvádět kontaminovanou vodu do odpadu pro minimalizaci ohrožení vodních organismů.

4.-6. místo: Bc. Tereza Wasniowska - Problematika chlorace spojená s pikofytoplanktonními organismy a jejich výskytem ve vodárenské infrastruktuře

Anotace: Pikofytoplanktonní organismy (PPC) s definovanou velikostí 0,2–2 (3) mm se vyskytují ve slaných i sladkých vodách, které mohou být upravovány na vodu pitnou. Díky své malé velikosti mohou procházet celou technologií úpravy, až po hygienizaci, která je nejčastěji zajištěna chlorací, jež zajišťuje dlouhodobé hygienické zabezpečení vody. PPC je důležité sledovat z důvodu jejich případného průchodu do vodovodní sítě. V případě vzniku takovéto situace existuje podezření na případné zhoršení kvality upravené vody z hlediska jejích senzorických (pach, chuť) a chemických (vedlejší produkty dezinfekce, cyanotoxiny) vlastností. Dále by přítomnost PPC ve vodárenské síti mohla podporovat tvorbu biofilmů. Pro zjištění účinků chloru na PPC byly provedeny dva testy: První test sledoval účinek různých koncentrací chloru (0,2–0,8 mg/l) na životaschopnost PPC v intervalech 0-24 hodin. Účinná koncentrace pro zneškodnění PPC byla 0,65 mg/l. Ze získaných výsledků dále vyplívá, že při počáteční koncentraci chloru 0,5 mg/l došlo po 24 hodinách k nárůstu PPC jedinců/ml, což je pravděpodobně způsobeno snížením koncentrace chloru téměř na nulu a následným opětovným umožněním rozmnožování PPC. Druhý test se zaměřil na tvorbu trihalomethanů (konkrétně chloroformu (CHCl₃)) podle postupu uvedeném v technické normě „5710 Formation of Trihalomethanes and Other Disinfection Byproducts“. Z výsledků tohoto druhého testu vyplívá, že větší vliv na vznik CHCl₃ má zvyšující se koncentrace chloru, zatímco zvyšující se koncentrace PPC na vznik CHCl₃ tak velký vliv nemá.

Velká gratulace patří všem našim studentům!

Děkujeme sponzorům akce, zástupcům firem Veolia ČR, s.a.i, ORLEN Unipetrol RPA, s.r.o., ALS Czech Republic, s.r.o.

V pátek 29.11. se studenti mezinárodního programu IMETE (International Master of Science in Environmental Technology and Engineering) vydali na exkurzi na čistírnu odpadních vod Plzeň. 

Tato mechanicko-biologická čistírna s anaerobní stabilizací kalu je v provozu od roku 1964. Biologický proces zahrnuje nitrifikaci a denitrifikaci a zvýšené biologické odstraňování fosforu - systém R-AN-D-N.