Hanka Kujalová oceněna cenou Vitriol

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.

Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o třetí ročník. Ocenění za rok 2023 bylo předáno na plese VŠCHT Praha.

Letos získala Studentskou cenu Vitriol pro nejlepšího pedagoga FTOP naše kolegyně, Ing. Hana Kujalová, Ph.D.

Gratulujeme!!

Hanka začala na VŠCHT studovat v roce 1996, po magisterském studiu následovalo doktorské a to plynule přešlo v pozici vědeckého a posléze (v roce 2004) pedagogického pracovníka Ústavu technologie vody a prostředí. Pedagogické působení vnímá jako své poslání, ačkoliv je od začátku pedagog – samouk, ale možná právě to je výzvou a motivací. Nepřestává si doplňovat znalosti a inovovat své přednášky, snaží se o osobní přístup ke studentům a podporovat jejich zájem o vědu. Vyučuje v předmětech Voda v krajině, Environmentální chemie, Hydrochemie, Základní metody analýzy vody, Analytika vody, Laboratoř analytiky vody, Laboratoř environmentální chemie aj. Několik let lovila budoucí studenty VŠCHT v řadách školáků (to když vedla zájmový kroužek Chemíček), pak raději upřednostnila  podporu středoškoláků v rámci SOČ.

Z původní hlavní sféry zájmu, což byla biodegradabilita organických látek, se její zaměření posunulo na přírodní vody, a to především kvalitu povrchových vod z hlediska nutrientů a mikropolutantů, samočisticí procesy, antropogenní znečišťování a možnosti jeho omezování. V poslední době se věnuje také tématu zadržování vody v krajině.

Ráda dělá věci nad rámec svých povinností a s velkým nasazením. Život si komplikuje tím, že je perfekcionistka, navíc vyniká mimořádně nemožným time managementem. Kdo ji zná, tak ví, že na přednášky či schůzky vždy „přilítne“ na poslední chvíli a termínované úkoly dokončuje doslova v posledních vteřinách, zato však dotažené k dokonalosti. Pracovní úkoly si s oblibou řadí podle toho, který je nejzajímavější, namísto objektivních priorit. Stojí si totiž za tím, že práce musí člověka především bavit.

Miluje svoji rodinu, králíky (nikoliv na talíři!), vodu ve všech podobách, podzimní přírodu (chladné vlhko a barevné listí na stromech), knihy, hudbu vícero žánrů, kafíčko a čokoládu. Ráda spí, na což jí ovšem často nezbývá skoro žádný čas. Ve svém živlu je v laboratoři, energii pak nejradši obnovuje toulkami po lesích, anebo aspoň svátečně dlouhým spánkem.

Všudypřítomná honba za impakt faktory a projekty ji nechává v klidu, smysl vidí v něčem jiném: být pro studenty dobrým průvodcem na cestě získávání vědomostí, zažehnout jiskřičky zájmu a podat pomocnou ruku, když je to potřeba. Je přesvědčená o tom, že jedním z klíčů ke štěstí je dělat svoji práci poctivě a s láskou.