Jak řešit úbytek vody v rybnících
Exkurze na Velký Bolevecký rybník
a jeho systém doplňování vody
19. června 2023 zorganizoval prof. Wanner pro svou skupinu a další zájemce z Ústavu technologie vody a prostředí exkurzi na velmi zajímavý vodohospodářský projekt doplňování vody do Velkého Boleveckého rybníka, který je oblíbeným místem plzeňských vodomilů.
V posledních letech se rybník potýkal s neustále klesající hladinou. Důvodem je zásobování rybníka pramenem podzemní vody, jejímž hlavním zdrojem byla srážková voda. S postupným odkanalizováním území kolem rybníka i změnou charakteru srážek již tento zdroj nestačil pokrýt ztráty vody z hladiny odparem. Od roku 2017, kdy byla hladina naposledy na „normálu“, poklesla do léta 2022 o 1,33 metrů. Pokles hladiny při srpnovém minimu v r. 2022 představoval úbytek vody v objemu 515 243 kubických metrů. Spolu s podzemní vodou chybí podle odhadů v rybníce již asi 700 000 kubických metrů vody. Tato čísla jsou v souladu s výsledky matematického modelu rybníka, který predikuje možný úbytek vody až 200 000 m3/rok. Hladinu lze sledovat i online na webu bolevak.plzen.eu
O způsobu doplnění vody do rybníka rozhodli zastupitelé města Plzně ze tří variant: čerpání vody z vrtů, čerpání odtoku z čistírny odpadních vod nebo dočerpávání upravené vody z Berounky. Nakonec bylo zvoleno řešení dočerpávání upravené vody z Berounky, i když je velmi kapacitně omezené. Navíc z Berounky neustále hrozí zavlečení spór račího moru do rybníka. Toto nebezpečí naopak nehrozilo u odtoku z ČOV, který by navíc při průměrném denním množství (Q24 = 65 000 m3. d-1) umožňoval do rybníka čerpat řádově vyšší množství vody než dnes, a to bez ohledu na stav vody v řece. Proti použití odtoku z ČOV však byla namítána vyšší koncentrace fosforu oproti říční vodě kvůli eutrofizaci rybníka i vyšší koncentrace některých léčiv a hormonů.
Podle rozhodnutí zastupitelů tak byla ještě v roce 2022 vybudována v areálu ČOV Plzeň úpravna říční vody s technologií firmy Envi-Pur s.r.o. Tato technologická jednotka odebírá vodu z řeky vlastním odběrovým objektem a samotná úprava začíná dvojicí automatických filtrů s velikostí ok 2 mm a 0,3 mm. Poté je nadávkován hlinitý koagulant a směs prochází tlakovým koagulátorem. Následuje průchod membránovým modulem s keramickými membránami s porozitou 0,1 µm, který je vybaven vlastním zařízením pro chemickou regeneraci membrán. Permeát je pak jímán v akumulační nádrži, odkud je přes UV dezinfekční jednotku čerpán do rybníka. Přivedená upravená voda vtéká do rybníka přes vtokový objekt, jehož dno bude ještě vyloženo kusy vápence k úpravě KNK4,5 vody z Berounky, která byla snížena během úpravy koagulací.
Maximální kapacita jednotky je 20 l.s-1, přičemž podle současných podmínek Povodí Vltavy s.p. v povolení k odběru může odběr probíhat jen 10 měsíců v roce při zachování průtoku 4,46 m3/s v Berounce. S ohledem na technologii úpravny není také možné vodu z Berounky čerpat při vyšší turbiditě.
Skupinu návštěvníků z VŠCHT provázeli Ing. Martin Gregar (třetí zprava), vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství, Úsek lesů zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně p.o. a Ing. Petra Vraná, Vodárna Plzeň, a.s. (pátá zprava). Na fotografii chybí ještě další průvodce RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. z Povodí Vltavy s.p.
Exkurzi účastníci z VŠCHT zakončili diskuzí v tradičním plzeňském podniku – v Hospodě Na Spilce v areálu Pivovaru Prazdroj a.s.