Spolupracujeme se středními školami a naše společné výstupy jsou oceňovány v soutěžích

Lucie Hrubá je studentkou 4. ročníku Gymnázia Botičská v Praze. Během roku 2017 zpracovávala na VŠCHT v Ústavu technologie vody a prostředí pod vedením doc. RNDr. Jany Říhové Ambrožové Ph.D. svoji maturitní práci na téma „Znečištění Stroupínského potoka“. Tato práce se zabývá znečištěním Stroupínského potoka, vlivem čistírny odpadních vod Žebrák na potok a samočistící schopností toku, hodnocenou v období od května do října 2017. Úroveň znečištění je zjišťována prostřednictvím metod zaměřených například na měření rozpuštěného kyslíku, hodnoty pH, konduktivity, ale i pomocí mikrobiologických ukazatelů, jako je například stanovení koliformních bakterií či stanovení Escherichia coli. Dalším cílem této práce je zařazení toku do systému saprobity, stanovením saprobního indexu.

V minulém školním roce se Lucie s touto prací zúčastnila soutěže SOČ, kde se v oboru Ochrana a tvorba životního prostředí v krajském kole umístila na 3. místě a následně v celostátním na 9. místě. Dále byla nominována do České hlavičky v oboru Veolia, kde se umístila celkově na 2. místě. V letošním školním roce bude svoji práci na závěr obhajovat u maturity. Na Gymnáziu Botičská je maturitní práce jeden z povinných maturitních předmětů.

Cílem této práce bylo zařadit potok pomocí chemických, biologických a fyzikálních vlastností do systému saprobity, jakostních tříd a dále určit, zda má na tok vliv čistírna odpadních vod Žebrák. Objektem zkoumání byl Stroupínský potok, který je Evropsky významnou lokalitou z důvodu výskytu kriticky ohroženého raka kamenáče a vranky obecné.

Lucčinou hypotézou bylo, že bude potok mírně znečištěn, jelikož na jeho toku dochází k vypouštění přečištěných odpadních vod z ČOV Žebrák, ale přesto se zde nachází kriticky ohrožené druhy závislé na čistém prostředí, proto předpokládala, že bude potok spadat do β-mezosaprobity a II. jakostní třídy.  

Pro zjištění biologických vlastností vody zvolila metody hydrobiologického a mikrobiologického rozboru. Speciálně se jednalo o určení kultivovatelných mikroorganismů se specifikací růstu při 22 °C a 36 °C, koliformních bakterií, Escherichia coli a stanovení saprobního indexu.

Pro zjišťování chemických a fyzikálních vlastností vody si zvolila následující parametry: stanovení teploty, konduktivity, hodnoty pH vody, okamžitou spotřebu kyslíku, biochemickou spotřebu kyslíku po pěti dnech (BSK₅) a chemickou spotřebu kyslíku (CHSK_Mn).

Rozbory pro zjištění biologických vlastností vody prováděla v laboratořích VŠCHT v Praze na Ústavu technologie vody a prostředí.

Nejprve na jednotlivých odběrových místech multimetrem měřila teplotu vody a okamžitou spotřebu kyslíku. Poté využila nabídky ředitelství Vodovodů a kanalizací Beroun, kde z jejích vzorků v laboratořích stanovili hodnotu pH, konduktivitu, BSK₅ a CHSK_Mn. Tyto rozbory neprováděla osobně, ale výsledky zahrnula do své práce.

Celkem Lucie vytipovala pět odběrových míst. Vzorky odebírala jednou měsíčně od května 2017 do října 2017, celkem šestkrát. Dále vzorky stanovovala pomocí specifických rozborů. Jejich přesné postupy jsou uvedeny v práci. Pomocí zjištěného saprobního indexu Stroupínský potok spadá do β-mezosaprobity. Výsledky rozborů stanovovaných provozem ČVAK, zařazovaly Stroupínský potok do II. jakostní třídy, tím se hypotéza potvrdila.

Nešlo jednoznačně určit, jaký vliv má ČOV Žebrák na tok, jelikož v průběhu měření zjistila, že potok ovlivňují i další aspekty jako neodkanalizovaná vesnice Točník či přepadové septiky. I tak se potvrdil význam ČOV Žebrák, bez které by znečištění bylo mnohem větší, druhy vyhledávající čisté prostředí bychom zde patrně nenalezli. Význam práce spočívá dále v upozornění na problematiku znečišťování vod a nutnost přijímat opatření i u drobných znečišťovatelů.