Ing. Janák David

Metody detekce, kvantifikace a separace pikoplanktonu

Problém

Čím dál větší intenzifikace zemědělství, zaměřená především na co největší výnosy zemědělských plodin, přinesla mnohdy nešetrné aplikování syntetických hnojiv na zemědělských plochách. Chemické sloučeniny z těchto hnojiv, zejména dusík a fosfor, se především při srážkách dostávájí do vodních těles. K obohacování vodních těles o sloučeniny fosforu a dusíku také přispívají, mimo jiné, odtoky z čistíren odpadních vod. Vodní tělesa s vysokými koncentracemi dusíku a fosforu, a díky klimatické změně se stále se zvyšující teplotou vody, jsou ideální místem pro život pikoplanktoních organismů. Pikoplanktonní organismy mohou svými metabolity významně stížit upravitelnost surové vody na vodu pitnou, či případně zamezit využívání vodních těles k rekreačním účelům.

Řešení

Tato dizertační práce se zaměří na pikoplanktonní organismy (zjm. sinice), které v současné době klimatických změn hrají ve vodních ekosystémech stále větší roli. Práce bude zaměřena na reálné hodnocení vzorků vod vodárenských nebo rekreačních nádrží s výskytem pikoplanktonních sinic. Budou vyvíjeny nové metody detekce a kvantifikace pikoplanktonních organismů. Přítomní zástupci pikoplanktonu budou detekováni pomocí mikroskopických metod (světelná, fluorescenční, epifluorescenční, in situ hydridizační). Pomocí metod molekulární biologie (PCR, RT-PCR apod.) bude zjišťována přítomnost genů odpovědných za organoleptické závady (produkce geosminu, 2-MIB ad.), nebo produkci cyanotoxinů. Případně bude řešena problematika vodárenských technologií vhodných k účinné eliminaci těchto drobných mikroorganismů.