Na odpadní vody může být nahlíženo jako na zdroj energie, cenných materiálů (dusík, fosfor, těžké kovy) nebo jako na čistou vodu. Energie z organických látek obsažených v odpadních vodách a čistírenských kalech může být recyklována za pomocí anaerobních technologií, tj anaerobní digesce (AD). Bioplyn (směs metanu a oxidu uhličitého), konečný produkt anaerobní digesce, může být dále využit jako zdroj elektrické energie a tepla. Proces AD je příznivý zejména pro svou nízkou produkci skleníkových plynů.

Pracovní skupina anaerobních technologií se zabývá optimalizací AD a řešení některých specifických problémů vyplývajících z povahy AD a odstraňování (recyklace) dusíku a síry, sloučenin uvolňovaných v procesu AD. Práce skupiny se zaměřuje na ochranu přírodních zdrojů (čisté vody, fosilních zdrojů energie nebo atmosféry) prostřednictvím čistých anaerobních technologií.

Aktuální projekty:


Analýzy a jiné služby pro veřejnost

 
 

Řešená témata:

Energeticky soběstačná čistírna odpadních vod

Skupina Anaerobní technologie se dlouhodobě zabývá intenzifikací anaerobní stabilizace kalů na čistírnách odpadních vod (ČOV). Cílem je recyklace energie obsažené v těchto kalech tak, aby byla pokryta veškerá spotřeba elektrické energie na ČOV. Např. na pražské Ústřední ČOV bylo dosaženo téměř 90% energetické soběstačnosti celé čistírny zavedením námi vyvinuté metody dezintegrace kalu (lyzátovací zahušťovací centrifugy) a termofilní anaerobní stabilizace. To vše spolu s intenzivním srážením organického materiálu z přitékající odpadní vody a zdokonalením míchání anaerobních fermentorů vedlo k zdvojnásobení produkce bioplynu.

Odstraňování sulfanu z bioplynu

Sulfan je zdrojem emisí S02, zápachu a problémů při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách a proto je nutné jej z bioplynu odstraňovat. Biologické metody odstraňování sulfanu z bioplynu jsou založené na oxidaci sulfanu chemolithotrofními sirnými bakteriemi na elementární síru:
H2S + 0.5O2 --> S0 + H2O
Tento proces je možné realizovat v externím bioreaktoru po absorpci sulfanu do vodných roztoků nebo přímo v anaerobním fermentoru (tzv. mikroaerace). Oba způsoby jsou účinné, ale naše výsledky ukazují, že mikroaerace může mít na anaerobní proces pozitivní vliv i v některých dalších aspektech (např. větší stabilita reaktoru). Biologické metody odsiřování jsou vždy investičně i provozně výhodnější než chemické nebo fyzikálně chemické způsoby a perspektivy jejich využití jsou velmi široké.

Odstraňování dusíku z kapalné fáze po anaerobní fermentaci

V kapalné fázi po anaerobní fermentaci se v závislosti na charakteru vstupní suroviny často vyskytují vysoké koncentrace amoniakálního dusíku, který může inhibovat anaerobní fermentaci a v případě ČOV významně zatěžuje vodní linku. Jeden z perspektivních způsobů odstraňování amoniakálního dusíku je tzv. proces nitritace-denitritace. Oproti "klasické" nitrifikaci-denitrifikaci je takto možné ušetřit 25 % kyslíku a 40 % organického substrátu potřebného pro odstranění dusíku. Předmětem výzkumu jsou i metody snižování koncentraci amoniakálního dusíku přímo ve fermentační směsi bez poškození anaerobní kultury.