Dne 10.12. se na našem ústavu uskutečnilo setkání odborné skupiny CzWA, zaměřené na klíčová témata spojená s novelou směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD). Hlavním cílem bylo sdílení poznatků z projektů a diskuse o budoucnosti udržitelného nakládání s vodními zdroji. 💧

🧑‍🔬 Prof. Wanner představil projekt Interreg Česko-Sasko IDEAL, zaměřený na vzdělávání odborné i laické veřejnosti v krajině kolem Labe.
🏊‍♂️ Marek Maťa uvedl projekt Interreg Central Europe Urban Blue Health, který se věnuje kvalitě koupacích vod.
📜 Martin Srb přiblížil klíčové změny v novele směrnice UWWTD, což vedlo k podnětné diskuzi.

💡 Diskutovaná témata zahrnovala:
🔹 Odstranění nutrientů a výzvy kvartérního čištění
🔹 Vliv komunálních ČOV na koupací vody
🔹 Udržitelný přístup k čištění odpadních vod

Text: Martin Srb, Ph.D., převzato z LinkedIn 

Fotografie: prof. Jiří Wanner

Dne 6. 12. 2024 proběhla v knihovně Ústavu technologie vody a prostředí další úspěšná obhajoba.

Lois Bukola Ojobe MSc. obhájila svoji dizertační práci s názvem „Odstraňování specifických polutantů při recyklaci šedých vod“ pod vedením prof. Bartáčka, doktora Kouby a doktorky Purkrtové.

Velká gratulace!!!

Dne 3. 12. 2024 proběhla v knihovně Ústavu technologie vody a prostředí další úspěšná obhajoba.

Paní Ing. Jana Vosecká (roz. Zuzáková) obhájila svoji dizertační práci s názvem „Aplikace alternativních metod v monitoringu mikrobiální kvality vody“ pod vedením docentky Jany Říhové Ambrožové. Oponentkami práce byly RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. a doc. Ing. Lenka Wimmerová, Ph.D. MSc. (na snímku).

Velká gratulace!!!

Ve čtvrtek dne 28. 11. 2024 se na Ústavu technologie vody a prostředí FTOP konala Studentská vědecká konference (SVK) v rámci sekce Technologie vody. Na konferenci bylo předneseno celkem 6 prací z vědecko-výzkumných aktivit našich studentů 3., 4. a 5. ročníku, jejichž anotace je uvedena dále v textu.

1. místo: Bc. Tomáš Zetek - Využití přečištěných šedých vod v pračkách

Anotace: S postupující klimatickou změnou je kladen čím dál větší důraz na recyklaci a cirkularitu materiálů a surovin. Odpadní voda z van, sprch, umyvadel a praček – tzv. šedá voda je pro recyklaci velmi vhodná, neboť je méně znečištěná než směsná odpadní voda a zároveň jí vznikají poměrně velké objemy. Šedé vody mohou být využity ke splachování toalet, úklidu nebo praní. Kvalita nečištěné surové šedé vody je ale často nedostatečná, zejména kvůli přítomnosti bakterií a virů, které mohou v případě přímého použití surové šedé vody působit zdravotní problémy. Šedé vody jsou proto čištěny, ale výsledná kvalita takto přečištěných vod nemusí odpovídat kvalitě pitné vody, neboť nejsou určeny k pitným účelům, ale kvalita vody využitelné k těmto účelům zatím není legislativou nastavena. Proces čištění šedých vod se může lišit v závislosti na použité technologii. Často obsahuje sedimentaci, aeraci, membránovou filtraci a také desinfekci. V rámci testované lokality již byla přečištěná šedá voda používána pro splachování toalet. Pro potenciální využití této vody v pračkách bylo nutné ověřit její hygienickou nezávadnost, bakteriální znečištění praného oblečení v této vodě a vliv šedé vody na provoz pračky a kvalitu oblečení při opakovaném praní.

2. místo: Bc. Eva Svárovská - Eliminace a snížení počtu mikrobiologických ukazatelů z chladících vod za použití dezinfekčních technologií

Anotace: Mikrobiální oživení surové vody používané chladících okruzích pro potřeby chlazení, má významný vliv na technický stav provozovaného zařízení. Surová voda obsahuje různý stupeň anorganického i organického zatížení, které je přítomné ve formě nerozpuštěných látek anebo mikroorganismů. Zejména mikroorganismy se podílejí na tvorbě biofilmů a úsad v potrubí, čímž významně ovlivňují funkčnost samotného chladícího okruhu. Některé skupiny mikroorganismů rovněž iniciují vznik mikrobiální koroze potrubí a ohrožují tak bezpečnost provozu, na teplosměnných plochách dochází k významným ztrátám tepla. V energetickém průmyslu se tato situace, tj. eliminace projevů koroze a tvorby biofilmů, řeší dávkováním chemikálií. Možným problémem tohoto postupu je samotná toxicita použitých chemikálií pro prostředí (při vypouštění do recipientu), případně vznik rezistence mikroorganismů vůči použitým chemikáliím. Proto byly testovány způsoby ošetřování surové vody pokročilými oxidačními procesy, jmenovitě ozonizací, UV zářením a aplikací peroxidu vodíku. Na zdroj surové vody s různým stupněm mikrobiálního oživení byly s určitou intenzitou a definovanou dobou expozice hodnoceny zvolené pokročilé oxidační procesy s cílem zjistit jejich účinnost a případně potenciální využití v reálných podmínkách.  Aplikace a účinnost zvolených postupů byla hodnocena metodami mikroskopického a mikrobiologického rozboru. Mikroskopickým rozborem byl zjišťován charakter a vitalita zástupců biosestonu a mikrobiologickým rozborem byly kultivačně hodnoceni zástupci koliformních bakterií a Escherichia coli, kultivovatelných mikroorganismů při 22 °C a 36 °C, mikromycet, pseudomonád, železitých bakterií, klostridií a sulfát-redukujících bakterií. Na základě testů bylo zjištěno, že jisté druhy organismů reagují na ošetření různými způsoby, čímž mohou ošetřování chladících vod značně komplikovat.

3. místo: Ing. Jakub Sochor - Možnosti využití ionizujícího záření při řešení problematiky degradace genů antibiotické rezistence ve vodách

Anotace: Problematika obecně se zvyšující úrovně antibiotické rezistence v současné společnosti a možnosti jejího řešení je jedním z prudce narůstajících témat ve vědeckém světě. Pozornost již není zaměřena primárně na odstraňování molekul jednotlivých antibiotik z čistírenských kalů používaných v zemědělství a vod vypouštěných do životního prostředí, ale i na degradaci samotných genů antibiotické rezistence (anglicky antibiotic resistance genes, zkratka ARGs). Klasické metody jako ozonizace nebo termální působení na tyto technologické složky jsou relativně široce diskutovány, zkoumány a realizovány, avšak možnost využití ionizujícího záření v této technologii je pouze v zárodku v zhruba posledních 15 letech. A to i přes skutečnost, že většina z mála v současné době dostupných studií uvádí srovnatelnou ekonomickou náročnost – nižší stupeň degradace je pak kompenzována působením IZ na další nežádoucí složky ve vodě, čímž může tak zároveň působit jako polishing stupeň technologie. Tento příspěvek si dává za cíl popsat aktuální stav poznání problematiky využití IZ pro degradaci genů antibiotické rezistence a shrnout možnosti pro výzkum v českých poměrech, konkrétně při spolupráci VŠCHT, ČVUT a CVŘ.

4.-6. místo: Bc. Vojtěch Kazda - Recyklace fosforu z kalové vody ve formě vhodné pro zemědělské využití

Anotace: Problematika fosforu v odpadních vodách je již delší dobu tématem environmentálních inženýrů, politiků a provozovatelů čistíren odpadních vod (ČOV). Sloučeniny fosforu ve vodě nejsou sice obecně toxickou látkou, ale podílejí se na eutrofizaci vod, která má negativní vliv na jejich celkové využívání. Na základě toho cílí evropská legislativa na snižování limitů na odtoku z ČOV. Fosfor se na ČOV z odpadních vod odstraňuje primárně dvěma způsoby. Převažujícím způsobem je chemické srážení, nejčastěji pomocí solí železa. Druhým způsobem je biologická akumulace pomocí specifických druhů bakterií. V obou případech vzniká přebytečný kal, který je nutno odstraňovat. Bohužel velké množství kalu, a s ním i fosforu, končí jako nebezpečný odpad bez využití. Zároveň se světově stále zvyšuje poptávka po průmyslových hnojivech, kde fosfor figuruje jako jeden ze základních nutrientů. Tyto dva fakty vedou ke snaze využít právě zmíněný fosfor z odpadních vod. Tento projekt je zaměřen na výzkum vhodné metody k recyklaci fosforu z kalové vody, která vzniká po odvodnění anaerobně stabilizovaného kalu. Cílem je získání formy fosforu, která bude dostupná pro rostliny. Vybraná metoda bude poté prověřena na poloprovozním zařízení. V nynější fázi projektu se zkoumá možnost využití dolomitického vápence k srážení fosforu, čímž vznikne vícesložkové hnojivo pro přímou aplikaci na půdu. Výsledky potvrzují velmi dobrou účinnost akumulace fosforu z kalové vody do fáze s dolomitem.

4.-6. místo: Bc. Eliška Kubová - Eroze plastových filtračních materiálů pro jezírkovou techniku

Anotace: Cílem práce bylo otestovat erozi plastových filtračních materiálů, které jsou využívány k filtraci okrasných či chovných zahradních nádrží. Důraz byl kladen na možné ohrožení vodních organismů, především ryb a jejich larev, v nádržích či navazujících systémech mikroplasty, které jsou uvolňovány z testovaných materiálů. Těmi byly polyuretanové pěny a polyethylenové nosiče. Pro identifikaci a kvantifikaci částic uvolněných z jednotlivých materiálů byla využita gravimetrická analýza, mikroskopická analýza a metoda FTIR.  Bylo zjištěno, že filtrační pěny uvolňují nejčastěji částice filmů a fragmentů o průměru 0,3 až 1,7 mm. Metoda FTIR potvrdila i velký počet částic menších než 0,3 mm, které jsou však z pohledu rizika pro ryby a jejich larvy nevýznamné. Polyethylenové nosiče erodují velmi málo, odlomené částice jsou vždy tvaru filmu o velikosti od 1 mm. Celkový počet erodovaných plastových mikročástic o velikostech, které mohou být potenciálně nebezpečné pro ryby a jejich larvy, je velmi nízký, přesto je vhodné při provozním praní filtračních náplní odvádět kontaminovanou vodu do odpadu pro minimalizaci ohrožení vodních organismů.

4.-6. místo: Bc. Tereza Wasniowska - Problematika chlorace spojená s pikofytoplanktonními organismy a jejich výskytem ve vodárenské infrastruktuře

Anotace: Pikofytoplanktonní organismy (PPC) s definovanou velikostí 0,2–2 (3) mm se vyskytují ve slaných i sladkých vodách, které mohou být upravovány na vodu pitnou. Díky své malé velikosti mohou procházet celou technologií úpravy, až po hygienizaci, která je nejčastěji zajištěna chlorací, jež zajišťuje dlouhodobé hygienické zabezpečení vody. PPC je důležité sledovat z důvodu jejich případného průchodu do vodovodní sítě. V případě vzniku takovéto situace existuje podezření na případné zhoršení kvality upravené vody z hlediska jejích senzorických (pach, chuť) a chemických (vedlejší produkty dezinfekce, cyanotoxiny) vlastností. Dále by přítomnost PPC ve vodárenské síti mohla podporovat tvorbu biofilmů. Pro zjištění účinků chloru na PPC byly provedeny dva testy: První test sledoval účinek různých koncentrací chloru (0,2–0,8 mg/l) na životaschopnost PPC v intervalech 0-24 hodin. Účinná koncentrace pro zneškodnění PPC byla 0,65 mg/l. Ze získaných výsledků dále vyplívá, že při počáteční koncentraci chloru 0,5 mg/l došlo po 24 hodinách k nárůstu PPC jedinců/ml, což je pravděpodobně způsobeno snížením koncentrace chloru téměř na nulu a následným opětovným umožněním rozmnožování PPC. Druhý test se zaměřil na tvorbu trihalomethanů (konkrétně chloroformu (CHCl₃)) podle postupu uvedeném v technické normě „5710 Formation of Trihalomethanes and Other Disinfection Byproducts“. Z výsledků tohoto druhého testu vyplívá, že větší vliv na vznik CHCl₃ má zvyšující se koncentrace chloru, zatímco zvyšující se koncentrace PPC na vznik CHCl₃ tak velký vliv nemá.

Velká gratulace patří všem našim studentům!

Děkujeme sponzorům akce, zástupcům firem Veolia ČR, s.a.i, ORLEN Unipetrol RPA, s.r.o., ALS Czech Republic, s.r.o.

V pátek 29.11. se studenti mezinárodního programu IMETE (International Master of Science in Environmental Technology and Engineering) vydali na exkurzi na čistírnu odpadních vod Plzeň. 

Tato mechanicko-biologická čistírna s anaerobní stabilizací kalu je v provozu od roku 1964. Biologický proces zahrnuje nitrifikaci a denitrifikaci a zvýšené biologické odstraňování fosforu - systém R-AN-D-N. 

V pondělí 18. listopadu naše škola přivítala studenty týdenního intenzivního kurzu moderních technologií mezinárodního studijního programu ATHENS. Na Fakultě technologie ochrany prostředí a Fakultě chemicko-inženýrské se mohou věnovat tématu Environmental Technology (FTOP) či Digital Signal and Image Processing with Applications (FCHI). Tento program nabízí studium na čtrnácti významných technických evropských univerzitách též našim studentům.

Bližší info na stránkách školy. 

S hlubokým zármutkem si připomínáme naši milou kolegyni Lubicu Kollerovou, která nás minulý týden navždy opustila. Byla to výjimečná osobnost, která dokázala kolem sebe šířit radost a pozitivní energii. Její pracovitost a vstřícnost byly inspirací pro nás všechny. 

Upřímnou soustrast rodině i přátelům.

Asociácie čistiarenských expertov Slovenskej republiky (AČE SR) byla založena na ustavující valné hromadě v květnu 1999. V letošním roce oslavila tedy tato partnerská organizace české CzWA své stříbrné jubileum – 25 let činnosti. AČE SR oslavila své jubileum slavnostní plavbou lodí po Dunaji v Bratislavě. Podrobnější text o průběhu akce zpracoval předseda výboru AČE SR prof. Ing. Igor Bodík, PhD. Součástí oslav při této plavbě bylo udělení symbolických 25 pamětních medailí lidem, kteří se zasloužili o vznik a rozvoj slovenské asociace. Protože AČE SR založili tehdy slovenští členové Asociace čistírenských expertů České republiky (AČE ČR) a v počátcích AČE ČR pomáhala slovenské asociaci při řešení organizačních otázek i náplně a zaměření činnosti, byli mezi oceněnými i tehdejší předseda výboru AČE ČR prof. Wanner z našeho ústavu a tajemník AČE ČR Ing. Oldřich Šamal z Brna).

Prof. Wanner se nemohl slavnostní plavby na Dunaji zúčastnit, a proto převzal pamětní medaili v rámci letošního ročníku bienální konference AČE SR „Odpadové vody“ na Štrbském plese dne  17. 10. 2024. Medaili Ing: Šamalovi předal zástupce AČE SR prof. Drtil spolu s prof. Wannerem v jeho domě v Kyjově ještě v pátek 18. 10. 2024.

Slovenské asociaci přejeme mnoho dalších úspěšných let v její záslužné činnosti, zejména při organizování konferencí Odpadové vody, které jsou vždy hojně navštěvovány i členy našeho ústavu. 

Citace z textu prof. Bodíka: 
"Na každej poriadnej oslave sa patrí pamätať aj na nejaké darčeky, tak sme rozdali 25 pamätných medailí ľuďom, ktorí sa zaslúžili o rozbeh, rozvoj a propagáciu našej asociácie. Ako býva zvykom na takých oslavách, prišla aj rodina z Čiech  - o päť rokov staršia sestra, ktorá si po sobáši zmenila meno na Asociace pro vodu České republiky (CzWA). Bola našim vzorom a pomáhala nám pri prvých krokoch, za čo vďačíme najmä jej krstným otcom, prof. Jiřímu Wannerovi a Ing. Oldřichovi Šamalovi."

Profesoru Wannerovi  blahopřejeme!

Dnes, 3.10.2024 proběhla v knihovně ústavu Technologie vody a prostředí další úspěšná obhajoba. Dr. Solomon Ofori obhájil svoji dizertační práci "Treated Wastewater Reuse in Agricultural Irrigation and its Associated Impacts" pod vedením profesora Wannera a doktorky Růžičkové. 

Gratulujeme!! 

Začátkem srpna se na VŠCHT obrátili studenti a členové Asociace vodních technologií Univerzity v Oulu s žádostí o pomoc při organizovat zahraniční exkurze do Prahy v České republice a rádi bychom. Studenti, kteří pocházejí z různých oborů university, zejména ze stavebního a environmentálního inženýrství, IT, aj. kontaktovali i ČVUT Praha. Zároveň projevili zájem o návštěvu nějakých vybraných vodohospodářských provozů.

Na základě žádosti prof. Bartáčka se ujal organizace akce prof. Wanner. Postupně na základě vzájemné korespondence připravil pro skupinu 26 studentů následující dvoudenní program:

26. 9. 2024: dopoledne návštěva Katedra zdravotního a ekologického inženýrství; odpoledne prohlídka Úpravny vody Podolí, průvodce Ing. Robert Kvaček (doktorand Ústavu)

27. 9. 2024:

• 9:00 prohlídka Staré čistírny odpadních vod v Bubenči
• 10:30 exkurze do Nové vodní linky ÚČOV Praha; průvodkyně Ing. Nikola Salová (absolventka FTOP VŠCHT) 
• 14:00  workshop v knihovně Ústavu technologie vody a prostředí

Skupinu finských studentů doprovázel v pátek doktorand Ústavu Ing. David Janák, takže se podařilo dodržet poměrně napjatý časový harmonogram.

Workshop zahájil vedoucí Ústavu prof. Bartáček prezentací základních směrů výuky a výzkumu na pracovišti, jejich vzájemným a dynamickým propojením a vývojem. Zároveň prezentoval nejdůležitější projekty své skupiny na Ústavu. Dále byli studenti seznámeni s náplní činnosti a hlavními výzkumnými projekty skupin Hydrochemie a vodárenství (prof. Janda), Čištěni a recyklace městských odpadních vod (prof. Wanner) a Mikrobiologie (Marco Lopez). Následovala velmi živá diskuze, kdy se studenti z Finska zajímali nejen o další informace o Ústavu, ale i o stavu vodního sektoru v ČR, jeho financování a ekonomiku oboru, nástup digitalizace, řešení problematiky nadměrného výskytu léčiv v odpadních vodách, bezpečnost vodohospodářských systémů, apod.

Asociace vodních technologií Univerzity v Oulu je profesionální předmětový klub pro zájemce o vodní technologie. Účelem VTY je propagace studia technologie vody, udržování kontaktu s firmami v oboru a nabídka volnočasových aktivit studentům. Naší nejviditelnější činností je pořádání exkurzí doma i v zahraničí. Tradičně se každý druhý rok uskutečňuje větší zahraniční cesta a ročně menší návštěvy firem v blízkém okolí. Asociace vodního inženýrství podporuje kariérní rozvoj studentů vytvářením kontaktů v obchodním světě. Asociace také podporuje rozvoj kariérních plánů studentů zprostředkováním kariérních příběhů odborníků z oboru a vzájemné podpory. Kromě toho VTY nabízí příležitosti k networkingu jak se studentskými kolegy, tak se společnostmi.

V týdnu od 22.7. zdárně proběhl první ročník Letní akademie ÚTVP pro středoškolské studenty, nazvaný „Cesta vody“. Navzdory snahám o propagaci akce na mnoha pražských gymnáziích i středních školách se přihlásilo pouhých šest zájemců, z nichž skutečně nastoupily jen čtyři slečny, ale to nikterak nesnížilo nasazení lektorů ani zážitky účastnic - právě naopak, ty si užívaly individuální přístup a luxus toho, že jsou stále v první řadě a „na tahu“ při všech aktivitách.

Program byl vcelku intenzivní, konal se převážně mimo budovu školy a střídaly se různé druhy činností: terénní výpravy, exkurze, laboratorní cvičení a improvizované přednášky zpravidla venku. Od pondělka do pátku jsme společně zvládli výpravu po studánkách, exkurzi na Podolskou vodárnu, na ÚČOV v Tróji, na Starou čistírnu v Bubenči a také na Biotop Lhotka. Slečny si vyzkoušely práci v analytické a v mikrobiologické laboratoři, jakož i analýzy přímo v terénu, pozorovaly život ve vodě pod mikroskopem a dozvěděly se o vodě, jejím původu i osudu, znečišťování i čištění, využívání a recyklaci, chemickém složení i mikrobiálním osídlení tolik poznatků, co se jen za týden dalo vstřebat. Statečně se vypořádaly s horkým letním počasím, s pražskou MHD a orientací po městě, ačkoliv žádná z nich z Prahy není, a kurz ukončily poněkud unavené, ale velmi spokojené.

Doufejme, že v příštích letech se podaří Letní školu opět uskutečnit, a to v hojnějším počtu, ale se stejnou chutí a radostí z příjemně i užitečně stráveného času se studenty na místech, která milujeme – vodní zdroje, toky a nádrže, čistírny, vodárny, laboratoře.

Tým Letní akademie ÚTVP
(Hanka Kujalová, Jana Říhová Ambrožová, Pavla Šmejkalová, Jana Bartáčková, Martin Pečenka, Lucie Pokorná)